„Rizikové jsou zejména delší rovné neoplocené úseky silnic vyšších tříd, které vedou mezi poli. Pozor i na místa, kde se nachází zdroj vody, tedy u řek a rybníků,“ sdělila dopravní odbornice Stanislava Jakešová, která v této souvislosti upozornila na úseky mezi Zahrádkami a Bezdězem nebo Stvolínkami a Kravařemi na Českolipsku. Řešením by podle ní mohlo být vykácení náletových dřevin a osazení pachových ohradníků. „K těm je možné použít solárních pulzních ultrazvukových odpuzovačů nebo optické plašiče zvěře,“ dodala.

AUT PŘIBÝVÁ

Podle dopravního experta Romana Budského je za zvyšujícím se počtem těchto srážek kromě narůstající intenzity dopravy také skutečnost, že nové generace zvířat jsou na auta zvyklé a ztratily plachost. „V neposlední řadě se do statistik promítá také fakt, že auta jsou čím dál dražší nebo pojištěná, a proto se k těmto nehodám volá policie častěji,“ uvedl Budský.

Jak se znalci z Týmu silniční bezpečnosti shodují, nejčastěji dochází ke srážkám se srnkami či divočáky v noci nebo za šera. „Zvířata hledají potravu a vodu, jejich přechody přes silnici se tak často opakují,“ varovala Jakešová.

Než svalovat vinu na zvířata je důležitější vést osvětu mezi řidiči. „Například by si měli dát pozor na používání dálkových světel, která zvířata oslepují. Ta místo toho, aby uprchla, strnou uprostřed silnice,“ upozornil Budský. Podle něj je také důležité počítat s tím, že konkrétně srnky se pohybují často ve stádech.

Nutné je zvláště v rizikových úsecích dodržovat rozestupy mezi auty. To zřejmě zachránilo řidičku Kateřinu z Liberce, která před rokem cestovala večer s rodinou z Ústí nad Labem do Liberce, když srazila srnku.

„Najednou tam skočila, nemohla jsem nic dělat. Dupla jsem na brzdu, ale už bylo pozdě. Naštěstí do nás nikdo nenarazil, všichni stihli včas zastavit,a nikomu se nic nestalo,“ podělila se o svou zkušenost. Srnka náraz nepřežila. Podrobné informace a mapa kritických úseků je k vidění na stránkách www.srazenazver.cz.