VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Práce bylo hodně. Už jako dítě jsem dostala hrábě, říká Irmgild Mairichová

Liberecký kraj – Přinášíme další díl nového seriálu Příběhy pamětníků z Libereckého kraje. Projekt vznikl za podpory Libereckého kraje. Další díl vyjde za dva týdny, opět v sobotním vydání Deníku. 

21.5.2018
SDÍLEJ:

Irmgild Mairichová.Foto: Deník / Daníčková Blanka

Životní příběh Irmgild Mairichové připomíná malou encyklopedii života v českých končinách. Její dětství nás zavede do typické podhorské vesnice poloviny minulého století, kdy měl snad každý doma menší hospodářství a děti pracující na polích nebyly žádnou výjimkou. V dospělém věku se střihem takřka filmovým přeneseme do období ozdravných pobytů ROH a člověk se neubrání vzpomínce na legendární filmové hity s Jaroslavem Marvanem s touto tematikou Anděl na horách nebo Dovolená s Andělem. O svém životě, který poznamenala osobní tragédie, však 87letá Irmgild Mairichová vypráví s láskyplným vzpomínáním, ať už na tatínka nebo manžela, s nímž šla životem dlouhých 60 let. Společně s ním se pak ocitla i v Domově důchodců ve Velkých Hamrech, kde nyní drobná paní žije.

Pocházíte z Jablonecka. V regionu jste také celý svůj život prožila, je to tak?
Ano. Narodila jsem se v Dolním Maxově v domě, kde naše rodina žila. Rodiče měli malé hospodářství, táta byl sklářem, maminka pocházela z Albrechtic. Měli jsme krávy ve chlívě, kozu, králíky, slepice, prostě všechno, co v hospodářství bývá. Jeden čas dokonce ve chlívku i čuňátko, kočky, psa. Táta mi také nechal včas udělat malé hrábě, abych mohla při senoseči pomáhat s přípravou krmení. V létě, když jsem přišla domů ze školy, tak šup na louku hrabat.

Vybavíte si ze svého dětství nějaký moment nebo událost, který se vám vryl do paměti?
U nás se hlavně „od nevidím do nevidím“ pracovalo. Ale moc hezkou vzpomínku mám na léta ve škole, kdy jsme se museli naučit noty. Cé, dé, é a tak dále, však to mají dnes děti podobně. A když jsem potom noty uměla, učila jsem se hrát na tahací harmoniku. Učil mne jeden pán, ke kterému jsem chodila na hodiny, a cvičila také doma. Bylo to v době, kdy jsem docházela na čtyřletou obecnou školu a čtyřletou měšťanku, jak to tehdy bývalo. Jak mi to potom trošku šlo a uměla jsem lehké, obyčejné písničky, tak si vzal táta vždycky housle a hrál mi druhý hlas. Na to mám opravdu moc pěknou vzpomínku. Společnou oblíbenou písničku si nevybavím, ale bylo to moc hezké a ráda na ty chvíle dodnes vzpomínám.

V době, kdy jste žila s rodiči v Dolním Maxově, to tam asi vypadalo trochu jinak než dnes. Zůstalo tam něco z vašeho dětství?
Můj rodný dům tam stále stojí, z toho mám radost. Nejdřív mi umřela maminka a v roce 1983 táta, a protože jsem byla jedináček, dům jsem zdědila. Ale já mám dceru a před lety jsme nechali barák přepsat na ni, takže můj rodný dům zůstal v rodině. Mladí si ho nechali, moc hezky ho dali dohromady, jim se tam líbí, a tak jsem moc ráda.

Hovoříte o dceři. Kdy jste se vdávala a jak jste poznala svého muže?
Vdala jsem se v roce 1957. Manžel byl po válce 4 a půl roku na nucené práci na Kladně a vždycky jednou za tři neděle měli volno přes víkend a on přijížděl k nám. S přáteli jsme byli taková parta, tam jsem poznala svého muže. Jako parta jsme toho hodně podnikali, vyráželi na výlety.

Muž se tedy přestěhoval za vámi?
Přišel za mnou v roce 1952, on byl elektrikářem. Já jsem nejdřív pracovala v brusírně, ale musela jsem toho nechat, protože mi naskočil velký ekzém na rukou. Tak mě dal pan správce do balírny, tam to znamenalo být holka pro všechno. Nevadilo mi to, ale i v balírně jsem měla brzy znovu nemocné ruce. Pan doktor si se mnou dal tehdy hodně práce a zároveň řekl, že se nedá nic dělat, že si musím hledat jiné zaměstnání. Tenkrát ještě byla na Dolním Maxově tkalcovna, kam mě vzali. Ale tu po roce 1948 nejdřív přiřadili pod Sebu Tanvald a později, protože to byl nejmenší závod, ji zrušili. Nabízeli nám, kam můžeme jezdit za prací, buď do Kláštera (název pobočky Seby Tanvald Seba 07) do Tanvaldu, nebo do Velkých Hamrů, nebo až do Plavů. Skoro všichni se rozhodli pro Klášter, i já jsem tam jezdila přes 12 let. Moc se mi to líbilo. Práce po celý rok na 2 směny. Za svobodna jsem tam chodila z Maxova a v roce 1957, potom, co jsem se vdala a přestěhovala do Josefova Dolu, odtamtud. 

Jaký byl život v Josefově Dole?
V roce 1959 se nám narodil kluk, ale bohužel umřel. Už jsem nechtěla dojíždět do Kláštera, a tak jsem hledala práci v místě. Dělala jsem pomocnou práci v balírně tam, kde byla dřív tkalcovna a následně brusírna. V roce 1962 se mi narodila dcera Renata. Do školky bylo daleko, tak jsme asi tři roky vydrželi žít z jednoho platu. Já byla s malou doma a manžel pracoval. Pak už jsem si ale musela hledat práci, a protože tam u nás v Josefově Dole je to samá rekreačka, tak jsem hledala práci v této oblasti. V chatě, kterou vlastnilo město Zbraslav, hledali správcovou a tam jsem nastoupila. Chatu jsme dali do kupy, ale pak si Zbraslavští najednou vzpomněli, že je to moc daleko, a prodali to. Tak jsem byla zase bez práce, ale náhodou, kousek dál stála rekreační chata Pragovky. A oni taky někoho hledali, tak mě vzali. Zůstala jsem tam až do důchodu. Nakonec jsem našla práci blízko domova. Neměla jsem píchačku a žádná velká nařízení. Dělala jsem, co bylo potřeba, od péče o samotný dům až po zajištění služeb rekreantům, ale zůstala jsem blízko domova. S manželem jsme spolu oslavili 60 let.

Trochu rozdílný život v dospělosti oproti vašemu dětství, že ano?
Ale ne. Doma jsme měli ovce, králíky, slepice. Co jsme měli doma v mém dětství, tím jsem se obklopila i v dospělosti. A teprve před pár měsíci jsme s manželem přišli do domova důchodců, protože už jsme to starání, hlavně přes zimu, nezvládali. U nás v Josefově Dole už taky nic není. Byla tam lékárna, drogerie a všechno zrušili. Akorát v samoobsluze Vietnamci, ale ještě že tam jsou. Všechno tam je zrušené, pošta, všechno. V domově v Hamrech jsem od ledna 2017. Přišla jsem sem i s manželem, on bohužel koncem června zemřel.

Příběhy pamětníků z Libereckého kraje

Logo Libereckého kraje.

V seriálu Příběhy pamětníků z Libereckého kraje každou druhou sobotu přinášíme osobní zážitky a příběhy lidí, kteří žijí kolem nás. Vyprávění našich babiček, dědečků, rodičů, známých i těch, kteří jsou už docela sami. Přesto mají vzpomínky, které by neměly zapadnout. Tento díl seriálu i všechny předchozí naleznete také na webových stránkách vašeho deníku. Projekt vznikl za podpory Libereckého kraje.

Autor: Blanka Daníčková

21.5.2018 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Výroba - Obsluha strojů na výrobu výrobků z cementu, kamene 22 500 Kč Obsluha strojů na výrobu výrobků z cementu, kamene a ostatních nerostů STROJNÍK KOLOVÉHO NAKLADAČE, OBSLUHA MOBILNÍ TŘÍDÍCÍ LINKY. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 22500 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Místo výkonu práce: provozovna Dubnice, okr. Česká Lípa , Optimální nástup: 1. 2. 2019, Náplň práce: obsluha a údržba kolového nakladače při expedici kameniva a výrobě štěrkopísku, obsluha a údržba mobilní třídírny, obsluha speciálních strojů (kropicí vůz), další práce dle požadavků a pokynů mistra pískovny či vedoucího sektoru , Požadujeme: průkaz strojníka kolového nakladače, ŘP skupiny C s odbornou a zdravotní způsobilostí, flexibilitu, fyzickou zdatnost , Uvítáme: průkaz svářeče (paliče), praxi při hornické činnosti , Nabízíme: pracovní poměr na dobu určitou s možností prodloužení na dobu neurčitou, 5 týdnů dovolené na zotavenou, příspěvek na stravování (stravenky v hodnotě 100 Kč), náborový příspěvek 10.000,- Kč, nástupní mzda od 22.500,- Kč včetně 50 % prémií ze základní mzdy, roční odměny, program benefitů Flexi Pass, pojištění odpovědnosti za způsobenou škodu zaměstnavateli, možnost nákupu zaměstnaneckých akcií, příspěvek na kartu Multisport, po roce trvání pracovního poměru možnost příspěvku na penzijní pojištění. Pracoviště: Eurovia kamenolomy, a.s.-023 lom dubnice, 471 26 Dubnice pod Ralskem. Informace: Václav Mikoláš, +420 725 752 912. Gastronomie - Gastronomie Číšník, servírka 20 000 Kč Číšníci a servírky Číšník/servírka. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Turnusové služby, úvazek: . Mzda min. 20000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Požadujeme praxi min. 2 roky. Vyučení v oboru a zdravotní průkaz podmínkou!, První kontakt pouze telefonicky nebo emailem!. Pracoviště: Kdg catering s.r.o. - yukon club, Šluknovská, č.p. 3098, 470 01 Česká Lípa 1. Informace: Kučera, +420 732 486 753. Zdravotnictví - Zdravotnictví Sociální pracovník 19 000 Kč Sociální pracovníci specialisté v oblasti péče o zdravotně postižené Pracovní konzultant v podporovaném zaměstnání. Požadované vzdělání: vyšší odborné. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 19000 kč, mzda max. 22000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Místo: Česká Lípa, Úvazek: celý (8 hodin denně), Počet volných míst: 1, Nabízíme: , - zajímavou, různorodou a kreativní práci v kanceláři i v terénu , - zaškolení, metodické vedení, supervizi, další rozvoj a vzdělávání, - 5 týdnů dovolené, - home-office, teambuilding, Náplň práce:, - individuální a skupinová práce s lidmi se znevýhodněním za účelem zvyšování jejich dovedností a za účelem podpory získání zaměstnání - poskytujeme sociální rehabilitaci formou podporovaného zaměstnávání, více na www.rytmusliberec.cz, - spolupráce se zaměstnavateli (aktivní vyhledávání, konzultace, poradenství), dalšími sociálními službami a institucemi, rodinami, opatrovníky), - prezentace služby veřejnosti, Požadavky:, - odborná způsobilost dle zákona o sociálních službách - § 110 sociální pracovník , - možný souběh s dokončovaným studijním oborem, - praxe v oboru výhodou , - zodpovědný přístup k práci, tvořivé a otevřené myšlení, samostatnost a aktivní přístup k řešení úkolů, komunikační schopnosti, flexibilitu, trpělivost, schopnost pracovat samostatně i v týmu, Nástupní plat: od 19 000 do 22 000 Kč + po zkušební době možnost využívat zaměstnanecké benefity , Nástup: dle dohody již v průběhu prosince 2018 až leden 2019, Kontakt: Ing. Antónia Dechťarová - 773 800 661, Bc. Nikola Tschertnerová - 773 639 965, Životopis a motivační dopis zasílejte na rytmusliberec@seznam.cz, případně na adresu Palachova 504/7, 468 41 Liberec 1 do 16. 12. 2018 - vybraní uchazeči budou telefonicky přizvání k výběrovému řízení, které proběhne v liberecké kanceláři (Palachova 504/7, Liberec 1, 460 01). , Zaměstnavatel si vyhrazuje právo výběrové řízení kdykoliv zrušit. Pracoviště: Rytmus liberec, o.p.s. - 001, Školní, č.p. 2213, 470 01 Česká Lípa 1. Informace: Antónie Dechťarová, +420 485 100 626,773 800 661. Obchod - Obchod Prodavač, prodejce 20 000 Kč Prodavači ostatního zboží v prodejnách Prodejce nových vozů. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Minimální praxe v oboru 3 roky, znalosti a zájem o auto-moto, ŘP sk. A, angličtina výhodou, komunikativnost, přátelský a obchodní přístup, loajalita, orientace na plán, , týmová práce. Nutno mít zkoušku podle zákona o spotřebitelském úvěru (Kat. II - Vázaný spotř. úvěr), Benefity: telefon, notebook, zaměstnanecké akce, přátelský kolektiv a další výhody., První kontakt emailem.. Pracoviště: Dorda s.r.o., Žitavská, č.p. 3112, 470 06 Česká Lípa 6. Informace: Matouš Vích, +420 775 111 150.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Českolipští Démoni zůstávají na předposledním místě tabulky.

Démoni dostali sedmičku na půdě Plzně

Benátská! s Impulsem má Europe.
1

Festival Benátská! už se chlubí prvními hvězdnými „úlovky“

FOTO: Dílny i jarmark. Ve Stráži pod Ralskem zavládl duch Vánoc

Stráž pod Ralskem – Kulturní dům U Jezera ve Stráži pod Ralskem dýchal o víkendu vánoční atmosférou. Organizace Panda Sport uspořádala v sobotu tradiční Vánoční dílnu. Pro malé i velké návštěvníky byla na sále připravena celá řada stanovišť, kde si mohli vyrobit nejrůznější vánoční dárky a dekorace jako svícny, ozdoby na stromeček nebo andělíčky.

Exploze jako záměr, čerti pod parou a Strach mezi anděly: videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 7. až 9. prosince 2018.

OBRAZEM: Právě jsme se narodili - miminka 49. týdne 2018

Česká Lípa - Miminka narozená v uplynulém týdnu. K blahopřání všem šťastným rodičům se připojuje i redakce českolipského Deníku.

FOTO: Vánoční ozdoby z Poniklé na seznam UNESCO? Zkusí to zas

Poniklá – Z dětství je zná téměř každý. Hvězdy, košíčky, andělé, ale třeba i letadélka z drobných perliček. Vánoční ozdoby z časů našich babiček. V Poniklé na Semilsku se z foukaných perlí vyrábějí více než sto let.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT