Ačkoli ještě v první polovině 20. století zdobily prakticky každou ves pomníky, upomínající na muže, o která daná obec v strašné válce přišla, dnes z nich v lepších případech zůstalo jen rozvalené kamení.

„Často velmi honosné pomníky se dožily většinou pouze konce druhé světové války. Nepřežily tehdejší všeobecnou nenávist ke všemu německému," říká Miroslav Pröller, předseda spolku Drobné památky severních Čech. „Pomníky, co tuto dobu přežily, pomalu upadly v zapomnění či byly postupně devastovány."

Připomenout si, jak vypadaly některé z těchto pomníků, kdo byl jejich autorem a kdo byli lidé, jejichž jména se na pomnících objevila, teď mohou i Českolipané. Během léta totiž zásluhou města Žandov vyšla publikace „Pomníky padlým v 1. světové válce na Žandovsku." Jejím autorem je obyvatel Stružnice a amatérský badatel Petr Fletcher, jenž do publikace shrnul výsledky svého pátrání po pomnících v západní části Českolipska.

„Před třemi čtyřmi lety se mi dostala do rukou fotka bývalého stružnického pomníku a jak se blížilo stoleté výročí první světové války, inspirovalo mě to k nápadu, věnovat se pomníkům hlouběji,"  popisuje Petr Fletcher. „Do toho se ještě v Heřmanicích na Žandovsku našlo torzo pomníku z první války, tak to mě popíchlo ještě víc."

Ačkoli nebyly na Českolipsku vůbec k dispozici a nemělo je třeba ani českolipské vlastivědné muzeum, Fletcherovi se podařilo získat původní fotografie z let 1922 až 1926 všech pomníků na Žandovsku, kterým se věnoval. Zajímavostí je, že fotografii jezveckého pomníku koupil v internetové aukci.

„S člověkem, se kterým jsem se o ní na internetu licitoval, jsem se pak spojil a on mě nakontaktoval na dalšího sběratele, od kterého jsem dostal další fotky. Jiné jsem získal od sběratele ze Žandova. Takto to vznikalo," popisuje badatel.

Po dalších informacích k pomníkům pátral v českolipském státním archivu, kontaktoval soukromé sběratele i pamětníky. Řadu věcí znal ovšem už ze svého předchozího pátrání.

„Když jsem se kdysi dávno začal zajímat o historii Stružnice a Jezvé, tak jsem narazil na článek ve školní kronice z Jezvé o tom, jak tam odhalovali pomník. Kromě Žandova se vůbec nedochovaly obecní kroniky, tak jsem si na základě té dávné zkušenosti řekl, že se zkusím podívat do školních kronik. Jako dobrý nápad se to potvrdilo u Horní Police," vypráví Petr Fletcher.

K zájmu o vlastivědu a historii Českolipska přivedla Petra Fletchera vlastně nesmírně poutavá historie jeho rodiny, kterou se původně zabýval. Fletcherovým pradědečkem je totiž slavný anglický žokej Richard Harry Fletcher, trojnásobný vítěz Velké pardubické (v letech 1886, 1889 a 1891), rodák z Manchesteru, který se usadil v Čechách.

Příběh slavného žokeje a rodiny Fletcherů zaznamenala také kniha „Velká pardubická a Velká liverpoolská. Příběh dvou dostihů", na které se Petr Fletcher podílel.  Poté, co zmapoval historii své rodiny, „vrhnul" se na odkrývání historie západní části Českolipska. Velkým pomocníkem mu v začátcích byl jeho švagr Jiří Kratochvíl, autor oceňované webové stránky Böhmischleipa.cz

Kdo je Petr Fletcher

• amatérský badatel ze Stružnice
• jeho pradědečkem byl slavný anglický žokej Richard Harry Fletcher (1853 – 1926), trojnásobný vítěz Velké pardubické
• příběh Petra Fletchera a jeho rodiny byl také součástí televizního dokumentu Můj pradědeček Čingischán