To je stručná vizitka Václava Špůra (1915 1996), muže, který v polovině 20. století proslavil Doksy na mezinárodní úrovni právě kvůli výuce cizího jazyka a ne ledajakého. Kromě němčiny a angličtiny, které Špůr také výtečně ovládal, byl velkým milovníkem umělého jazyka esperanto. Díky organizačním schopnostem Špůr po válce propojil právě zájem o esperanto a rekreační potenciál Doks a Máchova jezera.

Špůr, který se narodil 13. července 1915, tedy přesně před sto lety, založil v Doksech unikátní Letní kolej esperanta.

„Po osm let, od roku 1946 do roku 1954, se zde příznivci esperanta učili tento jazyk ve třech kurzech; pro začátečníky, pro pokročilé a v semináři pro učitele esperanta," popsala Renata Mauserová, ředitelka Městského kulturního střediska v Doksech a aktivní esperantistka, v roce 2012 v Dokském zpravodaji. „Pro značný zájem byla každým rokem Letní kolej esperanta obohacena o další kurz, v roce 1947 to byl řečnický kurz a v roce 1948 konverzační."

Od roku 1948 byla v rámci Letní koleje esperanta vypisována také literární soutěž Květinové hry (v esperantu Floraj Ludoj), v níž byly oceňovány původní práce psané v esperantu. „Zvláštní cena byla určena těm, kteří zhudebnili esperantský text," upozornila Mauserová.

„Účastníci esperantské školy skládali závěrečné zkoušky a vysvědčení z této školy mělo mezi esperantisty mezinárodní uznání. O proslulosti LKE v Doksech svědčí velký počet uchazečů, až tisíc," doplnila ředitelka dokského kulturního centra. Podle ní bylo tehdy aktivitě esperantistů nakloněné i město. „Esperantisté přinesli za osm let trvání LKE do městské pokladny 1,5 milionu korun a odpracovali spoustu brigádnických hodin při žních."

Esperantisté byli v Doksech tak oblíbení, že pro ně dokští ochotníci ze spolku Karel Hynek Mácha nastudovali a sehráli veselehru Jaroslava Vrchlického Noc na Karlštejně v esperantu, tedy pod názvem Nokto en Karlův Týn. „Ochotníci sklidili velký úspěch a uznání esperantistů, vždyť nikdo z herců esperanto neuměl!" ocenila Renata Mauserová.

Letní škola esperanta v Doksech by dál pokračovala, kdyby ji komunistický režim nezakázal. „Jazyk, který nerespektoval státní hranice ani železnou oponu, smýšlení esperantistů zaměřené spíše kosmopolitně, přátelství, které nerozlišuje jazykovou ani státní příslušnost, o politické orientaci ani nemluvě, to bylo v komunistickém Československu nepřijatelné," vysvětlila Mauserová.

LKE byla v roce 1954 zrušena, Václav Špůr musel zásadně utlumit svou bohatou zahraniční korespondenci a byl trvale objektem zájmu StB. Po roce 1989 se Špůr k výuce esperanta v Doksech vrátil, ale slavná Letní kolej už obnovena nebyla.

„Spousta Doksáků ale prošlo rukama pana Špůra a ví, co esperanto je, někteří jím i hovoří," uzavřela Renata Mauserová.

Letní školy esperanta.