Dohromady bylo potřeba sehnat pět tisíc zlatých, sbírku i přípravu stavby řídil vlastivědný spolek Excursionsclub.

Rozhledna na Špičáku byla slavnostně otevřena 10. května roku 1885, v neděli od té chvíle uplynulo přesně 130 let.

Při slavnosti u příležitosti otevření zazněly hlasem spojených sborů také dva chorály. „První „Toto je den, který stvořil Pán. Jásejme a radujme se z něho! Hospodine, dej nám spásu, Hospodine, popřej zdaru!" Text byl postaven na verších Žalmu 118, přednášeného při největších slavnostech, jako bylo otevření chrámu nebo posvěcení biskupa nebo i samotného papeže. Druhý se nazýval „Kdo se nachází v tobě, ó ty krásný lese", šlo o oslavu vznešené přírody," popsal českolipský historik Ladislav Smejkal při výročí rozhledny v roce 2000 ve svém pravidelném seriálu Diář, který vycházel v Českolipském deníku.

Slavnostní projevy před novou rozhlednou přednesli Antonín Amand Paudler, profesor českolipského augustiniánského gymnázia a významná postava Excursionsclubu, a školní inspektor Lang.

Rozhledna se otevře v červnuVýhled, který už patnáct let neocenil žádný turista, se letos naskytne Českolipanům a dalším zájemcům. Poprvé od roku 2000 se na jeden den rozhledna na Špičáku otevře. Na mimořádném zpřístupnění se dohodla radnice se současným majitelem. Rozhledna bude zpřístupněna v rámci městských slavností, a to konkrétně dne 28. června.

Postavení rozhledny coby Vyhlídky princezny Štěpánky, manželky korunního prince Rudolfa, navrhl Excursionsclub už v roce 1880. Hrabě Albert Kounic, majitel panství, vydal v roce 1884 stavební povolení a varnsdorfský architekt Gottlob Alber připravil projekt.

Z pěti tisíc zlatých, které bylo potřeba pro stavbu rozhledny sehnat, tvořily největší část dary drobných lidí, kteří často přispívali po zlatce. Třináct set zlatých poskytla jako dar městská spořitelna a 1260 zlatek vynesla věcná loterie, 400 zlatých vynesly také dobročinné koncerty.

Pomohly také finance z prodeje unikátní čtyřsetstránkové sbírky básní Spitzberg Album. Do ní přispěli literárně činní obyvatelé České Lípy a širokého okolí. I díky tomuto dílu, které soustředil a editoval profesor Paudler, máme dnes přehled o regionálních autorech té doby.

V devadesátých letech byla k věži přistavěna provozovna s šenkem a rozhledna byla pravidelně opravována a udržována. Franz Hantschel, autor mnoha vlastivědných knih a článků, odhadoval, že v prvním desetiletí 20. století byla roční návštěvnost 6 až 7 tisíc osob, z nichž se průměrně 2 500 lidí zapsalo do pamětní knihy.

Během druhé světové války byla věž nepřístupná, protože zde sídlila hláska protiletecké obrany. Po válce už rozhledna pouze chátrala a byla ničena vandaly. Pokus o její obnovu se objevil po převratu v roce 1990, ale nakonec z něj sešlo. Od roku 1997 patří rozhledna firmě podnikatele Tomislava Procházky. Ten nechal stavbu opravit, ale kvůli umístění technologií pro pokrývání signálu je rozhledna nepřístupná.