Na sklonku svého života se dokonce nadchnul pro „kuriózní" oslavy 1000 let Jablonného, od kterých si sliboval lepší postavení svého města, nastartování turistického ruchu i lepší výdělky živnostníkům.

Ačkoliv věděl, že se tisícileté výročí opírá o nespolehlivý údaj v kronice Václava Hájka z Libočan, stejně o oslavy připadající na rok 1926 horentně stál. I to vypovídá o vztahu významného československého politika německé národnosti Vinzenze Krause (1865 - 1926) k jeho rodišti.

V Německém Jablonném, dnešním Jablonném v Podještědí, se narodil 19. října 1865, od jeho narození uplynulo v pondělí rovných 150 let.

Kraus se vyučil v Jablonném u svého otce koželuha. Jako tovaryš pak odešel na zkušenou do Německa a poté absolvoval tříletou vojenskou službu.

Po jejím skončení se vrátil do Jablonného, převzal otcův podnik a vytvořil z něj významný závod na zpracování surových kůží a výrobu kostní moučky. V roce 1901 se stal starostou Jablonného a díky opakovaným zvolením v této funkci vydržel až do svého úmrtí.

Aktivity za rozbití Československa

Do velké politiky vstoupil v roce 1917, kdy se stal poslancem vídeňského parlamentu. V něm se sice bil za zlepšení kritického zásobování severních Čech, v době vzniku Československa stál ale striktně na německé straně.

Byl dokonce jmenován členem zemské vlády provincie Deutschböhmen, která se vytvořila v Liberci (se sídlem v hotelu Zlatý lev) den po pražském vyhlášení Československa republikou. Aktivity této vlády směřovaly k rozbití československého státu a k začlenění do nové velké země Německé Rakousko.

I přesto, že se podílel na činnosti proti republice, byl Kraus později amnestován a v roce 1920 se stal československým politikem, když coby poslanec za Německou národní stranu začal působit v Národním shromáždění.

Je logické, že i tady hájil německé zájmy. Hned v červnu 1920 například vystoupil proti tomu, že drtivá většina úředníků ve významných úřadech jsou Češi.

„Když jsme před několika týdny přišli do poslanecké sněmovny, byli jsme překvapeni národním složením úřednického sboru a zaměstnanců v tomto zákonodárném shromáždění. Avšak nejen zde, nýbrž i ve všech jiných úřadech, které byly nově zřízeny, shledali jsme, že Československá republika při zřízení a složení sboru úřednického si počínala prostě tak, jakoby v tomto státě nebydlelo a nežilo vůbec ještě tři a půl milionu Němců," čílil se na půdě zákonodárného sboru Vinzenz Kraus.

„Československá většina odvolává se vždy neprávem na to, že s ní bylo také tak nakládáno za starého Rakouska, jako nyní s Němci v tomto státě. Jestliže se toto říká, neodpovídá to nijak skutečnostem, neboť všichni víme docela zřejmě, že za starého Rakouska měli Čechové v každém jednotlivém ministerstvu zastoupení důstojné svého národa, že jim byly velmi důležité resorty a oddělení přiděleny, že zastupovali místa sekčních šéfů, dvorních radů a podobných," řekl dále Kraus podle zápisu, který se dochoval v archivu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Vinzenz Kraus zemřel v Jablonném v Podještědí 25. března 1926.