Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Před 20 lety se otevřel největší bankovní dům na Českolipsku

Česká Lípa /ČESKOLIPSKÁ VÝROČÍ/ - Budova České spořitelny v Hrnčířské ulici v České Lípě slaví dvacet let. Banka se stavěla v době velkého bankovního rozmachu v Česku.

3.10.2015 6
SDÍLEJ:

Budova České spořitelny v České Lípě se slavnostně otevřela 2. října 1995, na den přesně před dvaceti lety. Jejími autory jsou architekti Jiří Kňákal, Zdeněk Šťastný a Luboš Kotiš.Foto: Deník/Vít Černý

Byla to jiná doba. A jiné myšlení. Mělo se za to, že překotně se rozrůstající město, ve kterém měli dál a dál přibývat noví uranoví horníci a jejich rodiny, potřebuje velkou banku. Tak velkorysou, aby si v ní tisíce nových obyvatel České Lípy mohly v klidu ukládat úspory na své vkladní knížky.

Zhruba tak vznikala představa a koncepce nové velké banky, největší na Českolipsku. Podobu budovy České spořitelny v Hrnčířské ulici v České Lípě začali architekti kreslit na papír v roce 1991, dokončena stavba byla o čtyři roky později. Druhého října 1995, na den přesně před 20 lety, se mohutná spořitelna slavnostně otevřela.

„Byla to ve všech ohledech velkorysá stavba. Bankovnictví bylo v té době na vzestupu, ale zároveň ještě nebylo tolik bank a pobočka Státní banky československé byla jen v Novém Boru, takže Česká spořitelna spravovala účty a vklady většiny fyzických osob i drobných podnikatelů. Proto ta velkorysost a nadstandard," vzpomíná na první polovinu 90. let Stanislava Silná, dnes místostarostka Nového Boru, která v době otevření budovy České spořitelny pracovala v této bance v České Lípě jako náměstkyně ředitele pobočky.

Do otevření nové budovy sídlila českolipská pobočka ve vile na Děčínské ulici, která byla pro bující okresní město nedostatečná. Spořitelna měla velké nároky na přepážky, na kanceláře a na další prostory. Na začátku 90. let navíc nikdo netušil, a ani nemohl, k jakému rozvoji počítačové techniky, internetu a digitalizace později dojde.

Ing. arch. Jiří Kňákal• na podobě budovy České spořitelny v České Lípě pracoval společně s architekty Zdeňkem Šťastným a Lubošem Kotišem, statikem stavby byl ing. Jiří Otčenášek
• žije v Okrouhlé u Nového Boru
• je také mj. autorem bytového domu uvnitř sídliště Lada či oceňovaného parčíku mezi hřbitovem a budovou učiliště v České Lípě
• společně s arch. Zdeňkem Šťastným také vymysleli podobu divadla Činoherního studia v Ústí nad Labem či podobu kampusu Univerzity J. E. Purkyně taktéž v Ústí nad Labem
• navrhl také podobu nového velkého mola, které by mělo vyrůst v zátoce Máchova jezera ve Starých Splavech

„Předpokládalo se, že všechny bankovní služby a operace budou provádět úředníci za přepážkami, jak to do té doby bylo naprosto běžné. S nároky spořitelny z toho tedy ve výsledku vzešel velký barák. Teprve po jeho otevření v roce 1995 přišla celosvětová vlna digitalizace všeho možného, včetně bankovnictví, která měla vliv i na to, že lidí v okresní pobočce v České Lípě bylo najednou potřeba zlomek z toho, na co to bylo dimenzované," potvrzuje architekt Jiří Kňákal z Okrouhlé u Nového Boru, který je autorem podoby bankovního domu společně ještě s architekty Zdeňkem Šťastným a Lubošem Kotišem.

„Ta budova je dnes bohužel jakýmsi muzeem, ukazujícím, jak vypadala banka na začátku 90. let," připouští Kňákal. Velikost a velkorysost ale zajistila budově až dodnes několik zajímavých primátů: je to bezesporu největší bankovní dům na Českolipsku a podle všeho pokud nebudeme počítat nákupní centra také největší veřejná budova postavená v regionu po roce 1990.

Podle Jiřího Kňákala se původně se Spořitelnou počítalo do proluky vedle kavárny Union. „Když si ale Spořitelna sepsala své požadavky na stavební program, tak bylo evidentní, že do této proluky se stavba nevejde," vzpomíná architekt. Ve spolupráci s městem Česká Lípa se pak vytipovala současná lokalita.

Ani ta však nebyla bez problémů. „Než se někdy před sto lety regulovala Ploučnice, tak v těchto místech bývaly podobné meandry, jako když dnes vyjedete podél řeky ke Stružnici. Takže všude jsou naplavené písky a hladina spodní vody je už asi metr pod terénem," upozorňuje Jiří Kňákal.

Mimo jiné umístění trezorového prostoru a dalšího technického zázemí si ale vyžadovalo, aby byla stavba podsklepená. Sklepy se tedy musely „utopit" ve vysoké hladině spodní vody, od které je odděluje betonová deska tlustá asi metr a půl a dokonale utěsněná. Kolem budovy jsou navíc čtyři studny, kde se voda permanentně odčerpává, aby se hladina spodní vody snížila. „Bylo velmi komplikované to celé vymyslet a dát dohromady. Vzhledem k tomu, že budova už 20 let funguje a k žádným významným poruchám tohoto složitého řešení nedošlo, tak se to snad podařilo," připomíná architekt Jiří Kňákal.

Dnes v objektu kromě pobočky České spořitelny sídlí například fitness centrum a malé firmy tam mají v pronájmu kanceláře. Původně byl ale celý dům určený pouze pro Spořitelnu. „Požadavek byl, že v přízemí a v prvním patře bude dvaatřicet přepážek, dále také čtyři pokladny. V dalším patře měla sídlit obrovská účtárna pro dvacet lidí a samozřejmě zázemí pro vedení pobočky," popisuje architekt.

Velkolepý trezor

Podle Jiřího Kňákala má velkou zásluhu na dotažení celé stavby do úspěšného konce také Českolipan, pan Rudolf Rais. Ve funkci ředitele pobočky České spořitelny v České Lípě zažil celou stavbu od jejích prvních příprav až po dokončení a během této doby sehrál při budování stavby důležitou roli.

Speciální zajímavostí budovy, o které se ale žádné podrobné informace z logických důvodů nepodávají, je výjimečně velký trezorový prostor. Podle zjištění Deníku jde o jednoznačně největší bankovní trezor na Českolipsku a s velkou pravděpodobností i o největší trezor mezi všemi okresními bankovními pobočkami v Česku. „Je tak velký a tak zabezpečený, že by ho bez problémů pojistila jakákoliv londýnská pojišťovna," zmínila na adresu trezoru Stanislava Silná.

Kromě bankovního trezoru je pod budovou také velkorysý prostor pro trezorové schránky. V době budování stavby se údajně uvažovalo, že těchto schránek pro rodinné poklady Českolipanů bude celkem deset tisíc v různých velikostech. Aktuální stav bude nepochybně mnohonásobně menší.

Měšec s penězi ukrytý v bloku domuBudova České spořitelny v České Lípě se slavnostně otevřela 2. října 1995, na den přesně před dvaceti lety. Jejími autory jsou architekti Jiří Kňákal, Zdeněk Šťastný a Luboš Kotiš.Podobu budovy, kterou vymysleli architekti Kňákal, Šťastný a Kotiš, ovlivnila dobová situace v Hrnčířské ulici. Ve vybourané části ulice (od Spořitelny směrem k městu) se počítalo s novou zástavbou a v souvislosti s ní s rozšiřováním Hrnčířské ulice. „Proto má bankovní dům směrem do Hrnčířské prohnutou fasádu a zároveň je to kompoziční prvek, zvýrazňující vstup do budovy," vysvětluje Jiří Kňákal. S výjimkou tohoto prohnutí fasády je stavba vlastně čtvercovým blokem. „Vnitřní dispozice domu je ale koncipovaná do kruhu, je tam kopule. Tehdy jsme tomu říkali, že je to takový pytlík na peníze, schovaný v domě, který se na fasádu propisuje jen obloukovými balkóny," vzpomíná Kňákal.

Podle něj se vnější vzhled domu také odkazoval k nedaleko stojící piánce. „Ta je sice průmyslovým objektem, ale stavěným ve městě. Takže třeba římsy na Spořitelně jsou odkazem na meziválečnou stavbu piánky," vypráví architekt. „Tehdy jsme si mysleli, že se tam dál budou vyrábět piana, protože ta měla světový zvuk, a že se blok pianky dostaví ještě dalším domem, který bude vycházet z toho, co tam naši předkové založili. Na to jsme chtěli se Spořitelnou navázat."

Autor: Michael Polák

3.10.2015 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:
Skalice - Rovensko 3:1 (2:0).

Skalice potvrdila první místo

Sněmovna. Ilustrační foto.

ANKETA: Zrušili byste imunitu poslanců?

Nechci vládnout s bývalým agentem StB a podvodníkem. Svoboda rezignoval

Liberec - Volby v Libereckém kraji přišly o výraznou osobnost. Druhého místa na kandidátce KDU-ČSL se v úterý vzdal Kamil Jan Svoboda. Zároveň rezignoval na funkce předsedy městského výboru KDU-ČSL v Liberci a člena Krajského výboru KDU-ČSL v Libereckém kraji.

Českolipský divadelní podzim skončil opět premiérou

Česká Lípa - Výzev se českolipský Divadelní klub Jirásek nebojí.

Dubá bude vlastnit opravenou silnici

Dubá – Silnice I/9 protínající Dubou bude nově patřit městu a kraji. Stane se tak po opravách, které začaly minulý týden.

Doksy vyhrály už pátý zápas v krajském přeboru po sobě

Doksy - Tým Michaela Šimka poskočil v tabulce na solidní čtvrtou příčku

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení