Od roku 1753 vedl přestavbu Pražského hradu a zhruba ve stejné době vzešel z jeho dílny také ceněný a krásný kostel sv. Vavřince v Jezvé na Českolipsku, jedno z mála děl, které vytvořil mimo Prahu.

Anselmo Lurago, jeden z nejvýznamnějších barokních stavitelů v Čechách zemřel v Praze 29. listopadu 1765, v těchto dnech uplyne od jeho úmrtí rovných 250 let.

Kostel sv. Vavřince se podle Luragova návrhu stavěl v letech 1746 až 1756. Přes jeho pozdější úpravu prováděnou už po Luragově smrti, kolem roku 1800, se do dnešních dnů dochovala citlivě utvářená a členitá podoba průčelí chrámové stavby.

Kostel je jednolodní stavbou orientovanou přibližně k severu, má elipsovitě uzavřený presbytář s dvojicí postranních sakristií na západě a na východě.

Kostel sv. Vavřince v Jezvé.Nejvíce se ale Anselmo Martino Lurago proslavil svými stavbami v Praze. Svoji nezaměnitelnou pečeť vtisknul Pražskému hradu a postavil i zvonici chrámu svatého Mikuláše na Malé Straně, čímž dovršil dílo svého tchána Kiliána Ignáce Dientzenhofera a jeho otce. Jako architekt působil i ve službách šlechty a augustiniánů, benediktinů a jezuitů. Navrhl také známý pozdně barokní palác Kinských na Staroměstském náměstí, který dnes spravuje Národní galerie.

Lurago pocházel z rozvětvené umělecké rodiny. Jeho příbuzní byli význační stavitelé, architekti a kameníci, ale také sochaři, zlatníci a malíři. Anselmo se narodil v severoitalském Comu, odkud odešel do Prahy do učení ke svým slavným strýcům, stavitelům Giovannimu Antoniu Luragovi a Bartolomeu Scottimu. Byl ale i žákem v té době nejžádanějšího pražského architekta Františka Maxmiliána Kaňky, který jeho dílu vtiskl výrazný středoevropský charakter.

Kostel sv. Vavřince v Jezvé je veřejnosti přístupný v rámci bohoslužeb a společenských akcí. Střecha a hlavně krov nad hlavní lodí a presbytářem se však nacházejí v havarijním stavu. Interiér kostela je naopak velmi zachovalý.

Na kostele probíhá rekonstrukce střechy. Jen v letošním roce byl opraven krov a přeložena střešní krytina přibližně na třetině plochy. Na tuto velkou akci přispěl Liberecký kraj částkou 150 tisíc korun a ministerstvo kultury částkou 200 tisíc korun, zbytek hradila farnost Jezvé. Celkové náklady dosahovaly částky 400 tisíc korun.

V důsledku úderu blesku byl letos také zcela zničen hlavní přívod elektřiny do kostela a ventilátor varhan. Opravy proběhly na přelomu července a srpna a vyžádaly si částku přes 100 tisíc korun.

Varhany v kostele pocházejí z roku 1796 a dokončili je Ambrož a František Tauchmannovi, přičemž zde uplatnili impozantní pětiskříňové řešení, podobně jako nedaleko v Úštěku.