Do historie se zapsal jako opat břevnovského kláštera, spoluautor josefínských reforem, tvůrce nové teologie, oblíbenec Marie Terezie i jako zakladatel nejstarších městských částí dnešního Kladna.
Osvícený opat Franz Stephan Rautenstrauch se narodil 26. července 1734 na Polevsku u Nového Boru (tehdy jako Blottendorf bei Haida) a je zřejmě nejvýznamnějším polevským rodákem. Od jeho narození uplyne v těchto dnech přesně 280 let.
Rautenstrauch se na Polevsku narodil jako syn Christiana Rautenstraucha a jeho druhé ženy Apollonie, rozené Opitzové. Pokřtěn byl jménem Johann Franz.
close
zoom_in
Polevsko opustil už v dětském věku. Prvního školního vzdělání se mu dostalo už v pražském benediktinském klášteře v Emauzích. Ve studiích pak pokračoval na gymnáziu v Broumově. Zde také 8. listopadu 1750 vstoupil do benediktinského kláštera, který tvoří dvojopatství s klášterem v Praze-Břevnově; přijal při tom řeholní jméno Stephan. Po filozofickém a teologickém studiu v Břevnově byl poslán studovat na Karlovu univerzitu.
Studia kvůli vpádu Prusů do Prahy přerušil, ale nakonec vystudoval teologii i práva. Ve svých čtyřiadvaceti letech byl v katedrále sv. Víta vysvěcen na kněze, o patnáct let později byl po přímé intervenci od Marie Terezie zvolen opatem v Břevnově a Broumově a krátce poté direktorem teologické fakulty v Praze i ve Vídni. Ze své pozice se snažil reformovat teologická studia. Navrhl a prosadil reformy ve studiu bohosloví s důrazem na práci s hebrejskými a řeckými originály a praktickou pastoraci.
Rautenstrauch byl přesvědčeným stoupencem josefínských reforem, které viděly v církvi služebníka osvícenského státu, a patřil k nejbližším císařovým rádcům.
Kromě mnoha knih po něm zůstal i deník. Zemřel nečekaně během inspekční cesty ve svých 55 letech v Egeru na území dnešního Maďarska.
