VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Před 370 lety se narodil skladatel Biber, slavný rodák ze Stráže

Stráž pod Ralskem - Krásná skladba Requiem pro komorní obsazení byla jedním z hlavních děl, která zazněla letos na začátku května na výjimečném koncertu ve Stráži pod Ralskem.

13.8.2014
SDÍLEJ:

Heinrich Ignaz Biber (1604 - 1704), rodák ze Stráže pod Ralskem. Od jeho narození uplynulo 370 letFoto: archiv

Hudební událost probíhala v místním kostele sv. Zikmunda a celá byla zasvěcená strážskému rodákovi Heinrichu Ignazi Biberovi.

Skladatel, kterého proslavily jeho sonáty a houslová virtuozita a kterému císař Leopold udělil šlechtický titul Biber von Bibern, se ve Wartenbergu, dnešní Stráži pod Ralskem, narodil 12. srpna roku 1644. Od jeho narození v těchto dnech uplynulo přesně 370 let.

I po staletích se o Biberovi píše se superlativy a pochvalami. Často bývá označován například jako „nejvýznamnější hudebník, kterého daly v období baroka české země světu" nebo jako „mistr houslí sedmnáctého věku".

Liechtensteini

Biberův rodný dům stával ještě v 70. letech v dnešní Mlýnské ulici ve Stráži. Neodolal ale potřebám socialismu a zesilujícímu tlaku uranové těžby. Musel být zbourán, aby v jeho místech vyrostl panelový dům s byty pro rodiny dělníků z uranových dolů.

O jeho dětství existují jen domněnky. Zřejmě se jak bylo obvyklé naučil hudebním základům u místního regenschoriho. V době jeho narození byl Wartenberg majetkem hraběte Maximiliána Liechtensteina-Castelcorna, bratra tehdejšího olomouckého biskupa. Právě hraběcí rodina zřejmě celkem záhy nasměřovala Biberovy kroky na Moravu.

Sláva barokního skaladatele a houslového virtuóza Hainricha Ignaze Bibera se šířila zejména v alpských zemích. A platí to stále. Dnes se tu prodávají trička s jeho podobiznouBiber pravděpodobně studoval na jezuitském gymnáziu, možná v Opavě, a v době svého dospívání se objevil ještě ve Vídni, Českém Krumlově a ve Štýrském Hradci. Pak se ale znovu vrátil k Liechtensteinům, ke kterým ho pojily vazby z rodné Stráže. Nejpozději roku 1668 vstoupil do služeb Karla Liechtensteina-Castelcorna, olomouckého biskupa, a působil v Kroměříži.

„Už tady byl Biber velmi oblíbeným člověkem. V mládí, zřejmě za studií, se seznámil s pozdějším kaplanem a regenschorim olomouckého dómu Philippem Jakobem Rittlerem, budoucím varhaníkem v České Lípě Jindřichem Aloysem Brücknerem, vídeňským hudebníkem Jakobem Prinnerem a samozřejmě s Pavlem Josefem Vejvanovským, trubačem a Liechtensteinovým kapelníkem, jemuž vděčíme za dodnes dochovanou sbírku hudebnin a v ní za Biberovy vzácné rukopisy," popisuje Jana Slimáčková Michálková v podrobné stati, publikované v časopise Harmonie.

Biber měl se ženou Marií celkem jedenáct dětí, dospělosti se však dožily jen čtyři. Dva synové se uplatnili v Salzburgu jako houslisté, dcery nastoupily dráhu jeptišek.

Speciální finesa

Muzikologové dnes tvrdí, že Biber je jasným dokladem toho, jak velká ztráta vzniká, když hudba 17. století není předmětem zájmu širšího publika. „Právě Biberovy skladby by se jím mohly stát: na jedné straně jsou vysoce náročné nejen hráčsky, ale i posluchačsky, na druhé straně jsou velmi efektní a líbivé," zmiňují odborníci.

Biberův pomník ve Stráži pod RalskemBiber v kompozici užíval takzvané skordatury, přeladění strun houslí jinak, než je obvyklé. Mezi vrcholná díla s užitím této finesy patří Harmonia artificiosa-ariosa a Růžencové sonáty.

Passacaglia pro sólové housle, která uzavírá cyklus Růžencových sonát, je pokládána za největší skladbu pro sólové housle před nástupem J.S. Bacha.

Biberovi byl císařem v roce 1690 udělen šlechtický titul a již jako velevážený muž navštívil na konci 17. století naposledy rodnou Stráž. Ze Salcburku dojel kočárem až na sever Čech a svému synovci tu šel za kmotra. Zemřel nedlouho poté, 3. května roku 1704 v Salzburgu.

Z českých interpretů se na hudbu strážského rodáka soustředil například ansámbl Musica Florea, slovenský soubor Musica aeterna a houslistka Gabriela Demeterová společně s varhaníkem Jaroslavem Tůmou, kteří na moderní nástroje natočili Růžencové sonáty.

Autor: Michael Polák

13.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

O několik jehňat a kozu přišel Martin Líman z Bezdězu kvůli vlkům.

Vlci už mu zabili několik ovcí. Na šelmy ale chovatel nezanevřel

Projekt Naši prvňáci. Ilustrační foto

Naši prvňáci: Už zítra představíme školáky ze ZŠ Generála Svobody Nový Bor

Nominujte své borce, týmy a oddíly do ankety Nejúspěšnější sportovec

Česká Lípa - Tradiční anketa Nejúspěšnější sportovec Českolipska a Libereckého kraje, tentokrát za rok 2017, odstartovala zahájením nominací sportovců do okresních kol.

Podruhé narozen pod koly tramvaje a padlý symbol Vánoc: nejlepší videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pondělí 11. prosince 2017.

Patrioti z Lípy mají na triku obtisk kanálu

Česká Lípa – Podobně jako obyvatelé a návštěvníci světových metropolí mohou i Českolipané nosit na tričku obtisk víka od městského kanálu. A ani kvůli tomu nemusí klečet na kolenou.

Nezaměstnanost klesá pomaleji. Hrozí úplné zastavení

Českolipsko – Méně lidí bez práce bylo na Českolipsku naposledy před dvaceti lety

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT