Ten pak v kanceláři nebo bytě vedl do pevně přidělaného reproduktoru. Na přijímači nešly přepínat stanice, jediné ovládací kolečko sloužilo k nastavení hlasitosti.

Československo začalo síť rozhlasů po drátě budovat v padesátých letech, notně k tomu přispěla atmosféra té doby. Stát chtěl zajistit jako záložní prostředek civilní ochrany a mobilizace šíření informací v případě invaze západních mocností.

Celostátně začalo vysílání pro rozhlas po drátě 1. května 1953. Mezi prvními posluchači byli obyvatelé Unhoště na Kladensku a pražské čtvrti Na zelené lišce. Do České Lípy se rozhlas po drátě dostal s téměř osmiměsíčním zpožděním. Zahájení vysílání se tady datuje k 28. prosinci 1953. V těchto dnech uplyne od spuštění přesně 60 let.

„Rozhlas po drátě přijímal a šířil vysílání stanice Praha a doplňoval ji pořady regionálními z Liberce. Organizovat vlastní místní vysílání se příliš nedařilo a to také z toho důvodu, že rozhlas po drátě převažoval u institucí a neměl od odpoledních hodin téměř žádné posluchače," popsal v roce 2008 v textu pro českolipské Městské noviny historik Ladislav Smejkal. „Teprve po větším rozšíření do domácností začala v roce 1964 pravidelně fungovat redakce okresního vysílání."

Okresní redakce se na konci šedesátých let na čas odmlčela, ale v roce 1974 se znovu obnovila. Ladislav Smejkal vzpomínal, že od té doby byl součástí vysílání každý týden také pětiminutový vlastivědný program. „Od začátku jsem na něm pracoval a napsal a namluvil přibližně 250 pořadů. Některé texty byly později upraveny i pro vydání v novinách," popisoval českolipský historik.

V celostátním měřítku se rozhlas po drátě zapsal do dějin v srpnu 1968. K žádnému útoku západních mocností na Československo nedošlo, vysílání se ovšem rázem hodilo při okupaci armádami Varšavské smlouvy. Jako jediné totiž fungovalo i v době, kdy už byly vypnuté běžné rozhlasové vysílače.

V České Lípě měl „dráťák" zvýšený význam ještě v roce 1989, když ho začali využívat aktivisté místního koordinačního centra Občanského fóra. Revoluční zprávy z Českolipska se poprvé šířily po drátě 14. prosince 1989 a další relace následovaly pravidelně každý týden ve čtvrtek v dopoledních hodinách.

„Poslední vysílání bylo 14. dubna 1990. Ukončili jsme ho dobrovolně se začátkem volební kampaně před prvními svobodnými volbami. To abychom nebyli v nezasloužené výhodě proti dalším kandidujícím hnutím a stranám. Se znalostí toho, co se před volbami mnohdy děje dnes, se asi bude leckdo divit naší tehdejší naivitě," popsal českolipský zastupitel a tehdejší mluvčí OF Miroslav Hudec.

Krátce na to, v roce 1991, byl rozhlas po drátě v České Lípě jako technicky překonaný sdělovací prostředek zlikvidován. Na celostátní úrovni fungoval až do roku 2000. Dnes je už minulostí, ale obdobné systémy (tzv. stovoltové rozvody) se využívají na sportovištích a ve veřejných budovách.