Přes Českou Lípu jich prošlo několik, ale jen o jediném z nich dnes historici vědí podrobnosti a znají i jména některých obětí. Pochod smrti z tábora Schwarzheide u Drážďan patří mezi tragédie, které výrazně poznamenaly poslední dny druhé světové války na Českolipsku, a je dokladem toho, k jak obrovským přesunům obyvatelstva na jaře 1945 docházelo.

Pochod smrti z tábora Schwarzheide začal 18. dubna 1945, přesně před 70 lety. Příběh celé tragédie se ale začal odvíjet ještě dříve. „Začátkem této tragické události byl 3. červenec 1944, kdy bylo do Saska, severně od Drážďan, dopraveno téměř tisíc mladých českých vězňů židovského původu z Osvětimi-Březinky," popsal ve své stati o pochodu smrti ze Schwarzheide českolipský historik Ladislav Smejkal. „Pracovat tu měli v továrně BRABAG na výrobu pohonných hmot pro německou armádu. Závod byl poničen a bylo třeba ho namáhavě udržovat v provozu. Přisunuti sem byli i vězni z dalších míst."

Hrob ve SkaliciNa hřbitově ve Skalici u České Lípy je pohřbený francouzský zajatec Eugene Veuillet, který tu zemřel pravděpodobně 10. května 1945 ve svých 45 letech coby účastník nežidovské větve pochodu smrti ze Schwarzheide. Totožnost pochovaného vězně se podařilo v roce 2013 potvrdit Josefu Doškářovi z Nového Boru. Posledních 40 let se o hrob s velkou úctou starají manželé Jarmila a Karel Patočovi ze Skalice. Před dvěma lety nechali na vlastní náklady vyrobit novou náhrobní desku.

Jenže v dubnu 1945 se sovětská vojska přiblížila k Berlínu a 16. dubna 1945 začala bitva o Berlín. Pod tlakem informací od Berlína a obav z průniku Sovětů k Drážďanům začali Němci tábor Schwarzheide evakuovat. Slabé jedince poslali do Sachsenhausenu ke zplynování (mnozí z nich si díky tomu zachránili život, protože Němcům na konci války docházel plyn), dalších asi 600 vězňů se 18. dubna kolem 5. hodiny ráno vydalo na pochod, který měl skončit až v Terezíně.

Dvě části: židovská a nežidovská

„Mezi větším množstvím Čechů byli také Rakušané, Ukrajinci, Francouzi, Němci, Holanďané a Poláci. Mířil směrem na Bischofswerdu a Neustadt. Během pochodu došlo k řadě případu zastřelení vězňů dozorci z doprovodného oddílu," uvedl Ladislav Smejkal.

Krátce před 5. květnem byla kolona vězňů rozdělena na dvě skupiny, židovskou a nežidovskou. Nežidovská postupovala pěšky a skončila 9. května u Skalice, kde byla objevena sovětskou armádou. Vysílení Židé byli na nákladních vagonech převezeni do České Lípy a zde bylo vyneseno z vozů dalších 17 mrtvých, kteří byli podnikovým nákladním autem Vagónky převezeni do lesa u Sosnové, kde byli zakopáni.

Zbytek vězňů byl 7. května dopraven do Litoměřic, odkud šli pěšky do Terezína. Vstříc jim vyšel Červený kříž, který se o ně postaral.

Mrtví od Sosnové byli přeneseni na Nový židovský hřbitov v České Lípě a zde byli pochováni 10. října 1945. Po zrušení tohoto hřbitova jejich hroby zanikly. Na místě původního pozemku u ZŠ Špičák byl v roce 2004 zřízen památník k uctění pochodu Schwarzheide. Jeho odhalení přihlíželi v České Lípě přeživší účastníci pochodu, vrchní zemský rabín Karol Sidon i tehdejší velvyslanec Izraele.

Článek vznikl s využitím materiálu „Pochod Schwarzheide" českolipského historika Mgr. Ladislava Smejkala.

Pietní místo pro oběti pochodu smrti v areálu ZŠ Špičák.Leon a Ota. Jejich životy skončily v LípěČeská Lípa - Bylo jim 28 a 21 let. Jejich mladé životy se po těžko představitelném utrpení skončily v České Lípě. Leon Kominík a Ota Frankenbusch, dvě českolipské oběti pochodu smrti ze Swarzheide. Kominík byl synem známého pražského uzenáře z Václavského náměstí, byl velkým univerzálním sportovcem, před válkou reprezentoval pražský židovský klub Hagibor. Podle svědectví byl na nákladní vůz, který odvezl mrtvé do lesa v Sosnové naložen ještě zaživa, jen zcela vyčerpaný a zesláblý. Otu Frankenbusche, rodáka z Peruce na Lounsku, kde jeho otec míval obchod s látkami, Němci zastřelili ještě ve vlaku, kousek před Českou Lípou. Svědectví o jeho smrti podal jeho spoluvězeň František Kraus. Ten byl v roce 2004 jedním ze vzácných hostů, kteří se v České Lípě účastnili odhalení nového pietního místa pro oběti pochodu smrti v areálu ZŠ Špičák. František Kraus zemřel v loňském roce.