Kliknutím zvětšíte„Naše pohoří a jeho okolí začalo být osídlováno poměrně pozdě, až ve 13. století. O to více překvapí, že se mezi prehistorickými archeologickými lokalitami vyskytují Hruškové skály na Vlašském hřbetu mezi Souší a Jizerkou,“ prozradil Roman Karpaš, spoluautor, editor a nakladatel v jedné osobě.
Brambory i pivo
Kromě poutavých historických údajů, které dosud nebyly zveřejněny, se čtenáři z knihy dozvědí i perličky o tom, jak se do Jizerských hor dostaly první brambory, nebo si mohou nalistovat kompletní historii zdejších pivovarů.
Jedna z kapitol se například obsáhle věnuje osidlování Frýdlantského výběžku a podle Karpaše uvede na pravou míru některé dohady a mýty s tím spojované. Se znalostí a historickou přesností pak nabídne pohled nejen na hrady Frýdlant, Grabštejn, Hamrštejn, ale i Świecie, Gryf, Stara Kamienica a Chojnik na polské straně.
Jen málokdo spojuje zdejší oblast s husitskými válkami. Snad jen zasutá vzpomínka ze školních lavic připomene jejich tažení k Baltskému moři a historku o hradu Kost, o nějž si měl vylámat zuby i sám Žižka. Výpady husitů ale vedly i přes libereckou kotlinu. A snad poprvé jsou podle Karpaše dotaženy také o líčení jejich řádění ve Slezsku. Zachycuje ale i další vývoj, který vedl k prosperitě, díky majitelům panství.
Slibný rozvoj dalšího období, v němž se gotika prolíná s renesancí (příkladem jsou kaple libereckého zámku či hrobka Redernů ve Frýdlantu) utlumila třicetiletá válka. A to i přesto, že zájmem nejnovějšího držitele panství Albrechta z Valdštejna bylo udržet hospodářsky důležitou oblast mimo vojenské operace.
Selské bouře
Další pohromu přinesla zdejším obyvatelům násilná rekatolizace, kdy lidé jiného vyznání houfně odcházeli do nedaleké Lužice a Slezska a jejich hospodářství pustla. To ale znamenalo ztrátu pracovní síly, velký tlak na zbytek poddaných a z toho plynoucí selské bouře.
V jejich čele stál odbojný kovář Ondřej Stelzig z Dolní Řasnice. I na něj ale kniha přináší docela nový pohled. Hledá totiž odpověď na otázku, proč nepokoje zachvátily právě Jizerské hory, zatímco jiná panství v úrodných krajích, kde byla robota mnohem tužší, zůstala v klidu. „Je to spíš pohled psychologický a naznačuje, že zdejší rebelie souvisely s nástupem humanismu a ideály o svobodě člověka,“ nabourává kniha některá historická klišé. S náboženstvím souvisí i kapitola věnovaná výstavbě rozsáhlých církevních komplexů v Hejnicích či v polských Cieplicích Śląských.
Konec 18. století už opět poznamenaly války. „Z té doby pocházejí názvy libereckých ulic Na Bojišti nebo Na Hradbách. Bystré oko odhalí pozůstatky po ženijních pracích a zákopech nejen kolem Lukášova a Vratislavic nad Nisou,“ připomněl Roman Karpaš a dodal, že nešlo jen o vojenské sváry. „Zbraně zkřížil i soukenický cech a draví manufakturní podnikatelé narážející na různá cechovní omezení. Vyhrál samozřejmě vývoj směřující k tovární velkovýrobě. O dramatické situace přitom nebyla nouze a čtenář o ně nebude ochuzen,“ naznačil Roman Karpaš. Stejně jako o stovky reprodukcí, dobových snímků či leteckých záběrů.
Sedm let práce
Kniha o historii Jizerských hor je první ze tří plánovaných svazků, které chtějí mapovat dějiny hor a podhůří až po druhou světovou válku. Zároveň navazuje na tři předchozí díly, které se věnovaly Jizerkám z pohledu přírody a její ochrany.
Práce na knize trvala dlouhých sedm let a spolu s Romanem Karpašem a historikem Petrem Freiwilligem se na ní podílely téměř tři desítky odborníků. „Přesvědčil jsem se, že práce s historiky je mnohem složitější než třeba s přírodovědci,“ posteskl si Karpaš, který jednotlivé kapitoly z autorů doslova „lámal“. „Asi je to tím, že oni čas nepoměřují měsíci či roky, ale staletími,“ usoudil.
Za vznikem cyklu stála před více než deseti lety, kdy vyšel první ze svazků, náhoda. „Tehdy se mi do ruky dostala kniha o Šumavě, která se snažila zmapovat toto pohoří, ale vyšel z toho slepenec. Stálo v ní, že podobně budou zpracována i všechna ostatní česká pohoří. A tehdy jsem si řekl tak takhle tedy ne, a pustil jsem se do Jizerek,“ vysvětlil nakladatel.
„Jde o naprosto jedinečný projekt,“ zhodnotil titul majitel největšího libereckého knihkupectví Martin Fryč, podle kterého je zájem o regionální tituly, včetně populární literatury faktu, obrovský. „V některých případech předčí i zájem o nejžádanější detektivky,“ dodal.
13
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
