Zatopený penzion a čerpací stanice na soutoku Mumlavy s Jizerou, pod vodou je jilemnická továrna Cutisin, spodní část Kořenova, Pasek nad Jizerou, Rokytnice… Zimní středisko Harrachov se změnilo v poloostrov, k němuž se přes vodu dostanete jen po mostě nebo z Polska. Takhle nějak vypadá černě vymalovaný scénář poté, co se několik desítek let starý záměr vodohospodářů navazující už na plány z první republiky stane skutečností a v západní části Krkonoš vyroste nová přehrada. Její hráz by měla stát ve Vilémově.

Kauza není minulostí

Zhruba před šesti lety tato kauza plnila stránky novin. Lidé dotčených obcí se bouřili. „K čemu je mnoho let starý projekt přehrady, která se měla stát potencionálním zdrojem pitné vody pro střední Čechy a Prahu? Přehrada dnes není zapotřebí, zničí to, co bylo vybudováno, změní ráz krajiny,“ zaznělo mnohokrát.

K protestům obyvatel obcí se přidali jednohlasně i ochranáři. Zaplavit jedno z nejcennějších a hlavně nejkrásnějších území Krkonošského národního parku, kterým je údolí Jizery jim připadá nesmyslné.

Záměr naopak prosazují vodohospodáři, podporovaní ministerstvem zemědělství, do jejichž kompetence vodní hospodářství spadá. Podle nich je potřeba myslet na budoucnost. „Nejde o to, v jakých podmínkách žijeme teď, jaké potřeby máme, ale o to, abychom přemýšleli jaké potřeby budou mít další generace. Nejde o to, že se přehrada začne budovat teď. Za rok, za pět, ale že území bude chráněno jako případný zdroj pitné vody do budoucnosti. Nevíme, jak se klimatické podmínky budou vyvíjet za dvacet, třicet nebo sto let,“ vysvětluje Václav Jirásek z Povodí Labe v Hradci Králové.

Do hry opět vstoupil Liberecký kraj

Po vlně emocí zájem o přehradu na několik let upadl. V těchto dnech se ke „kauze“ Vilémov opět vrátila rada Libereckého kraje. Postavila se jednoznačně za zájmy dotčených obcí. Odmítavým stanoviskem k dokumentu nazvanému Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod lobuje za přítomnost a reaguje na připomínky dotčených obcí. Těm na zařazení Vilémova do plánu lokalit, v nichž se v budoucnu počítá s budováním vodních nádrží, vadí především nekonkrétnost celého projektu.

„Ministerstvo zemědělství nemůže jednoduše říct: My území chráníme a vy si s tím nějak poraďte,“ říká místostarosta Harrachova Oldřich Jakubec. A dodává: „Není třeba vůbec vyřešena dopravní situace poté, co by příjezd od Prahy zůstal pod vodou, jestli dojde k přemostění úseku z Kořenova na Mýtiny. Nevíme, kam až by vodní hladina dosahovala, jak moc by se to dotklo rekreačních oblastí. Zaplavena by byla nedávno vybudovaná čistička, utopily by se investice za stamilióny,“ netají se kritikou k záměru místostarosta Harrachova a dodává, že ministerstvo zemědělství by mělo spočítat konkrétní dopady. A hledat pro případný záměr jinou, méně cennou lokalitu, než je právě údolí Jizery mezi Harrachovem a Kořenovem.

„Navíc nevíme, jak by vodní hladina zmírnila zdejší klimatické podmínky, určitě by to mělo velký vliv na zimní rekreaci a zasněžování,“ hájí zájmy horského sportovního střediska místostarosta Jakubec. Vodohospodáři jsou ale toho názoru, že starostové a obyvatelé míst, o nichž se v dokumentu mluví, vidí ve zmíněném generelu zbytečného strašáka a uvažují krátkozrace.

„Přehrada se tu nezačne budovat hned. Jde o to, aby se zamezilo kontaminaci prostředí, aby se tudy nevedly zátěžové komunikace, neprováděla důlní činnost. Určitě ale nezamezí rozvoji rekreační a bytové výstavby,“ popisuje význam dokumentu v obecné rovině zástupce Povodí Labe Václav Jirásek a pokračuje: „Starostové se brání, ale nikdo z nich nebude starostovat třeba v roce 2070, kdy se klimatické podmínky možná přiblíží podmínkám Středomoří a tady nebude co pít. Pokud nebudeme lokality vytipované jako budoucí rezervoáry pitné vody chránit, můžeme tím budoucí generace dostat do velkých problémů,“ vysvětluje.

Cílek: Mysleme na budoucnost

„Je to stejné, jako když ze zákona existují chráněná geologická ložiska. Nikde nestojí, že se musí těžit, ale musí se s nimi do budoucna počítat a stát, jako dobrý hospodář, by je měl chránit,“ vysvětluje podobnost geolog a klimatolog Václav Cílek z Geologického ústavu Akademie věd ČR. Podle něj v průběhu 30 až 40 let může k oteplení počasí skutečně dojít. „Načte se přirozené oteplování, k němuž dochází v přírodě s oteplováním způsobeným činností člověka a klimatické podmínky se opravdu mohou změnit. A i když se naše výpočty mohou podobat alchymii, je docela dost možné, že k razantnímu zvýšení teplot a úbytku vody opravdu může dojít. Proto je důležité uvažovat z pohledu práva budoucích generací,“ říká známý klimatolog.

„Nevíme, zda lokality, které chceme nyní chránit pro budoucnost, budeme jednou opravdu potřebovat. Dát nyní přednost rozvoji rekreačních aktivit na úkor ochrany zdrojů se jeví jako malý zisk proti budoucí výhře,“ dodává Václav Cílek.

O lokalitě vilémovské přehrady se znovu začalo diskutovat v rámci přípravy důležitého strategického dokumentu, kterým je Územní plán rozvoje ČR, jenž by měla po zapracování připomínek všech zúčastněných, včetně krajů i měst, schvalovat v nedaleké budoucnosti vláda. Pokud se tak stane, nezbude, než jej respektovat.