Dvě desítky studentů zamířily „na zkušenou“ do několika zajímavých evropských destinací jako Dublin, Valencie, Berlín, Malaga či Riga. Jeden student se před dvěma týdny vrátil z Nizozemí, kde si vyzkoušel odbornou práci v přepravní a logistické firmě. O žádnou rekreaci se ale rozhodně nejednalo. O svých zkušenostech, o tom, co v cizině dělali a jak obstáli, vyprávěli nejen spolužákům a učitelům, ale i rodičům a zástupcům českolipské firemní sféry.

„Měla jsem nejprve strach, jak vše zvládnu. Bála jsme se, že budu ztracená a neporozumím, ale obavy nebyly na místě, zvládla jsem vše,“ komentovala studentka Gabriela Hrabovcová svou praxi v irském Dublinu. Stejně jako další spolužáci si pochvalovala klidné, čisté prostředí, úžasnou komunikaci, skvělou hostitelkou rodinu, vstřícnost a podporu ve firmě, kde pracovala.

V účetní nebo právní firmě pustili žáky z České Lípy nejen ke kopírce, skenování a třídění pošty, ale i ke svému finančnímu softwaru, vyplňování čísel do tabulek, k archivaci účetních případů nebo dokonce ke komunikaci se zákazníky. Dvě studentky zase velebily praxi v pobaltském Lotyšsku, kde v hlavním městě Rize našly zázemí v tamním jediném obchodu Decathlon: „Hodně jsme se tam rozmluvily v angličtině,“ řekla jedna z dvojice Alena Němečková a dodala: „Rigu každému doporučujeme navštívit.“

Několik studentů, co trávili praxi tři týdny v Berlíně, kde pracovali v jednom z hotelů, vidělo největší smysl praxe v orientaci a samostatném fungování v cizím prostředí. A samozřejmě v zlepšení jazykových dovedností. Jedinečnou výhodu téměř domácího prostředí měl jen žák z třetího ročníku Lucas van Geest, který díky otci mluví plynně nizozemštinou a na stáži v přepravní společnosti bydlel u prarodičů v nizozemském městečku.

„Musel jsem se umět vyznat v objednávce, v jednotlivých počítačových programech, musel mít představu o řízení dopravy v Nizozemí, Německu a Anglii, musel jsem umět komunikovat v jazyce zákazníka, nejčastěji to bylo v němčině, nizozemštině, angličtině,“ řekl v aule školy posluchačům. A pochlubil se, že během této praxe vyřídil 40 objednávek a pro společnost vydělal 650 tisíc korun. „Mínusy praxe? Žádné, maximálně ostrý vítr z moře, shazoval mě až z kola,“ dodal českolipský student.

Podle ředitele střední školy Rostislava Láda mohou být studenti podpořeni při takové stáži pouze jednou. V realizaci stáží pomáhají v zahraničí partneři, kteří v jednotlivých lokalitách naleznou a sjednají firmy, které jsou ochotné středoškoláky po dobu několika týdnů až tří měsíců přijmout a praxi jim umožnit.

„Ne vždy se praxe protne s naším vzdělávacím programem, ale i tak získají žáci neocenitelné zkušenosti. Za určenou sumu peněz se snažíme takto podpořit co nejvíce žáků. Bohužel fondy v Bruselu vysychají, proto pro příští období budeme muset některé aktivity a položky redukovat, “ uvedl ředitel Lád.

Zdůraznil také fakt, že pouhým podáním přihlášky není pro zájemce cesta do zahraničí jistá. „Museli ukázat své jazykové dovednosti, napsat motivační dopis, pak absolvovat pohovor před komisí, nastoupit bez doprovodu do letadla, což bylo pro některé poprvé, a odletět do neznámého prostředí, kde je čekala i odborná práce ve firmách,“ zmínil.

Jak doplnila učitelka Martina Vlčková, která se ve škole zajišťování stáží v Evropě věnuje, je výhodou při umísťování a podpoře středoškoláků, že českolipská „obchodka“ získala akreditaci, kterou v rámci Libereckého kraje nemá řada jiných škol. „Akreditace není automatická, školy, co ji mají, pak dostávají přednost při výběru,“ řekla a podotkla, že i tak je proces od podání přihlášek po jejich schválení dlouhý několik měsíců.

Škola dostává prostředky na zahraniční praxe studentů v eurech. Jak upřesnila Michaela Štěpánová z kanceláře OA, v uplynulém období šlo přesně o 61 444 eur, kde byly zahrnuty cestovní a pobytové náklady, včetně téměř devíti tisíc eur na organizaci stáží.