„Za uplynulý rok evidujeme tři sta šedesát devět lehkých pracovních úrazů a osm s hospitalizací delší než pět dnů, tedy těžkých,“ upřesnila statistiku roku 2010 Jitka Kunešová z Oblastního inspektorátu práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj (OIP).

Jen pro srovnání, za rok 2009 evidoval OIP pouze tři sta třicet pracovních úrazů. Dobrou zprávou je, že v evidenci není za uplynulý rok žádný smrtelný pracovní úraz, narozdíl od roku předešlého, kdy OIP evidoval čtrnáct těžkých pracovních úrazů a dva smrtelné.

Udělili jedenáct pokut

V žebříčku odvětví, v nichž se stalo nejvíce pracovních úrazů, vede s počtem necelých čtyřiceti zraněných osob výroba elektrozařízení.
Za ní, na pomyslném druhém místě, stojí s dvaceti sedmi úrazy výroba stavebních hmot, keramiky a skla. Třetí příčku obsadila výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely, kam patří například výroba hořáků, armatur nebo čerpadel. V poslední kategorii za rok 2010 došlo k dvaceti pracovním úrazům.

Důležitost dodržování bezpečnosti práce a interních bezpečnostních předpisů se potvrdilo skoro ve sto třiceti případech, kdy k úrazu došlo materiálem nebo předmětem, se kterým pracovník manipuloval. Ani kanceláře nebo dopravní prostředky nejsou z hlediska úrazů nejbezpečnějším místem. I zde můžete snadno přijít k úhoně. Uklouznout po podlaze nebo se zranit na služební cestě se podařilo sto čtrnácti lidem.

„V souvislosti s tím jsme na Českolipsku zjistili tři sta šedesát tři porušení předpisů souvisejících s bezpečností práce,“ upozornila Jitka Kunešová a doplnila, že z toho, se 130 pochybení týkalo zákoníku práce. „Pokuty jsme udělili v jedenácti případech,“ doplnila Kunešová.

Příčiny vyšetří zaměstnavatel

Ze zákoníku práce vyplývá povinnost každého zaměstnance bezodkladně oznamovat svému nadřízenému svůj pracovní úraz, pokud mu to samozřejmě jeho zdravotní stav dovolí.

Stejně tak pracovní úraz jiné osoby musí nahlásit dotyčný, který byl svědkem úrazu, a rovněž spolupracovat při vyšetřování jeho příčin.
„Z příslušného ustanovení zákoníku práce vyplývá povinnost zaměstnavatele vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu, ohlásit ho a záznam zaslat stanoveným orgánům a institucím,“ doplňuje Jitka Kunešová.

Záznam se musí sepsat do pěti kalendářních dnů pouze u úrazů, kde je pracovní neschopnost delší než tři dny. „Povinnost sepsat záznam musí zaměstnavatel také v případech, kdy došlo k úmrtí zaměstnance a zasílá se nejpozději do pátého dne příštího měsíce na místa uvedená v nařízení vlády o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu,“ upřesňuje Kunešová.

Snad není třeba připomínat, že každý zaměstnavatel vede evidenci o úrazech v knize úrazů, kam se zapisuje každé zranění, byť z něj nebyl zaměstnanec v pracovní neschopnost.

Tomáš Mařas