Devět dětí sedí v lavicích. Paní učitelka českého jazyka jim promítá na tabuli úlohy na skladbu věty. Jsme v deváté třídě ZŠ Pátova Česká Lípa, která je dělená spolu s matematikou. Učitelka Jitka Havlasová postupně děti vyvolává. Žáci jsou zpočátku nervózní, brzy ale zapomenou na skutečnost, že je pozoruje někdo třetí a zcela spontánně se zapojí do vyučování.

Žáky posledního ročníku základních škol čekají přijímačky na střední. Ilustrační foto.
Přijímačky jedou. Víme, z jakých škol Českolipska je žáci nejlépe zvládají

Přibližně v polovině si napíší testík na základní větné členy a hodnocení je opravdu přísné. Na jedničku smí chybět pouze jeden bod. Ihned po testu odhalí paní učitelka správné řešení a jde se trénovat dál.

„Oproti standardní situaci máme tuto třídu rozdělenou na matematikářskou a češtinářskou, takže každá učíme polovinu té třídy. To si myslím, že má efekt,“ podotýká Havlasová.

Kantorka nabízí každý čtvrtek doučování, kde se děti mohou zeptat na jakékoliv dotazy, ale přiznává, že ho školáci moc nevyužívají. Mnohem větší zájem je o on-line procvičování, kde se žáci věnují pravopisu, přijímačkám, ale i látce, kterou zrovna probírají.

Oceněná učitelka matematiky, Olga Šustková. V březnu roku 2015 získala vyznamenání Českolipský pedagog. Další pocty se jí dostalo hned v témže roce, jen o pár měsíců později, přímo v úřadovně Libereckého kraje.
Učitelská legenda na Českolipsku prozradila, jak se stát oblíbenou matikářkou

Vojtěch Ila se hlásí na Střední lesnickou školu a Střední odbornou školu ve Šluknově. Láká ho obor bezpečnostně právní činnost. Větší problémy, než čeština mu dělá matematika. „Myslím si, že na češtinu jsem připravený dobře,“ říká a přiznává, že si doma dělá každý den testy na oba předměty v délce 1,5 až 2 hodin. „Vždycky si zkontroluji, co jsem měl špatně a to se snažím doučit,“ vysvětluje pilný student.

Jediná dívka ve třídě Eliška Houstecká má už dřinu za sebou. Přihlásila se totiž na Vyšší odbornou školu sklářskou a Střední školu Nový Bor. Zvolila si design interiéru. „Přijímačky z češtiny a matematiky dělat nebudu, už jsem přijatá. Mám po talentovkách,“ usmívá se mladá slečna.

„Já se hlásím na průmyslovou školu,“ říká Matěj Kraus. I on se učí každý den, ale jednotlivé předměty střídá po dnech. „Věnuji tomu 2 hodiny denně,“ popisuje svou taktiku.

Kino Máj v Doksech.
FOTO: Architekt Karel Hubáček by oslavil sto let. Pro Doksy navrhl kino Máj

Deník získal unikátní statistiky, které ukazují, v jakých konkrétních úlohách z češtiny se žákům z českolipské školy u přijímaček dařilo a které jim naopak dělaly problémy. Nejlépe si vedou ve „skladbě vět“ (zvládlo v průměru 79 % žáků) a v „komunikaci a slohu“ (67 %), naopak problémy jim dělají otázky na „pravopis a tvarosloví“ (56 a 53 %).

Češtinářka Jitka Havlasová na to reagovala tím, že největším problémem u přijímaček obecně je práce s textem. „Ve chvíli, kdy mají v zadání delší text, mají problém se v něm zorientovat, a nedokáží se na něj soustředit. Děti jsou zvyklí pořád klikat na mobilech, přejíždět Tik Tok, dvě vteřiny nebaví, jedu dál. Nejsou zvyklí udržet pozornost,“ myslí si mladá žena.

Právě nutnost vycházet z delšího textu je prý většinou kámen úrazu. „Co dělá potíže? Obecně skladba a větné rozbory, to je takové hůře uchopitelné a pro žáky poněkud abstraktní,“ vysvětluje.

Obchodní akademie Česká Lípa.
Ředitelům škol končí mandát. Liberecký kraj vyhlásil konkurz na tři desítky míst

S názorem, že by ale děti vůbec nečetly, nesouhlasí. „V každé třídě mám vždy nějaké čtenáře. Snažím se čtení hodně podporovat, protože si myslím, že to má smysl,“ přiznává však, že většina dětí na to není a na práci s delšími texty se i špatně připravuje.

„Čtenáři mají větší šanci, protože jsou zvyklí číst a na texty se soustředit. Myslím si, že čtení pomáhá ve všem,“ podotýká Havlasová.

Obecně se jí při přípravě na přijímací zkoušku osvědčuje server Umíme česky. „Je tam i sekce přijímací zkoušky 2024 s několika kategoriemi, kde si žáci mohou každý den například 10 nebo 15 minut procvičovat třeba pravopis. Nebo cokoliv, co jim nejde,“ říká učitelka českého jazyka, která učí ještě na ZŠ Pátova angličtinu.

  • V loňském školním roce absolvovalo základní školu v Pátově ulici v 9. třídách 47 žáků.
  • Všichni byli přijati na střední školy, 43 žáků se hlásilo na maturitní obory a byli úspěšní, čtyři žáci se hlásili na učební obory a byli přijati.
  • Úspěšnost přijetí žáků na střední školy tak byla 100 %.
  • Celkem se 91,48 % žáků devátých tříd hlásilo na střední školu s maturitou a přijati byli všichni.

Úlohy na zmíněném serveru považuje spíše za jednodušší, takže to nestačí a deváťákům přidává vypracovávání testů.

„Jsou i na stránkách Cermatu, testová zadání a typové úlohy. Mohou si vybrat to, co jim nejde. A zkoušet konkrétní věci,“ vysvětluje.

Platit si soukromé doučování je jistě přínosné, ale podle ní rozhodně není nutné. „Češtiny k procvičování je dost. Byla bych raději, aby forma byla zábavnější, ale to moc nestíháme. Tlak je velký. Tyto žáky jsem 3 roky neměla a někdy chtějí, abych dovysvětlila látku,“ říká.

Nejdůležitější je podle ní chodit do školy a být v ní duchem přítomní, zkrátka se soustředit a využít například nabízeného doučování nebo konzultací. To podle ní k úspěchu stačí.

Žáci si na této škole vedli dobře i v matematice. Již od 7. třídy se mohou dobrovolně zapojit do intenzivní dlouhodobé přípravy, která probíhá formou týdenního písemného individuálního doučování s následnými konzultacemi. To vše po dohodě s rodiči a jejich účinnou spoluprací. Učitelka matematiky Olga Šustková považuje za hlavní poctivou přípravu učitele, důslednost a dobrý vztah se žáky.

Oprava silnice v České Lípě.
Bude to chtít pevné nervy. Tři stavby zkomplikují dopravu v České Lípě

Podle výchovné poradkyně Lenky Rychterové stojí za úspěchem práce celého pedagogického sboru od prvního krůčku, kdy děti vstoupí na půdu školy. „Snažíme se komunikovat s rodiči, s žáky a pečovat o ně,“ říká a doplňuje, že se každý rok umístí všechny deváťáky. „To je pak moje práce. Pokud nejsou úspěšní, tak společně dohledáváme další střední školy, které mají ještě volná místa a které do loňska vypisovali druhé kolo přijímacích řízení. Snažíme se podávat odvolání, i s tím dětem a jejich rodičům pomáhám,“ vysvětluje a dodává, že se ale od letoška změnil systém.

Úspěšnost podle témat: Co jde a nejde žákům ZŠ Pátova Česká Lípa u přijímaček z češtiny?

Co znamenají čísla u témat? Jde o procento dobře vyřešených konkrétních úkolů z českého jazyka žáky školy v Pátově ulici při přijímacím řízení na čtyřleté obory na středních školách. (Kategorie otázek % dobře vyřešených úkolů.)

  • Skladba 78,81 %
  • Komunikace a sloh 66,90 %
  • Tvorba slov a slovní zásoba 64,22 %
  • Porozumění textu 63,38 %
  • Český pravopis 56,47 %
  • Tvarosloví 53,04 %

Pozn. Každému příkladu nebo otázce autor testů přiřadil oblasti, v kterých musí mít žák znalosti, aby mohl daný příklad/úkol/otázku vyřešit či odpovědět. Například k vyřešení příkladů v matematice je často třeba mít znalosti z více oblastí.

Zdroj: prijimacky.ai a Cermat