Pietní akt se uskutečnil u příležitosti 104. výročí Rumburské vzpoury. Ta byla největší vzpourou v českých zemích během první světové války, kdy se na téměř sedm stovek vojáků v roce 1918 vzepřelo rakouské armádě.

Pětašedesát českých vojáků praporu 7. střeleckého pluku rakousko-uherské armády v Rumburku odmítlo v roce 1918 poslušnost německým důstojníkům. Důvodem byly mimo jiné špatné podmínky, nedostatek jídla i to, že jim velení nevyplácelo žold. Proto 21. května obsadili velitelství, pošty, nádraží a velkou část Rumburku. Přidalo se k nim zhruba 600 vojáků a také dobrovolníků. Chtěli se spojit s českými vojáky v České Lípě, dojít do Prahy a tam dosáhnout ukončení války.

Fenky Merry a Kitty (na snímku) zmizely ze zahrady domu v Dobranově. Domů už se nevrátí
Smutný konec. Ztracené fenky z Dobranova se domů nevrátí, srazil je vlak

Jejich plány ale ukončil střet s vojskem pod Chotovickým kopcem u Nového Boru. Vůdce povstání Stanko Vodičku, Františka Nohu a Vojtěcha Kováře zastřelili 29. května 1918 v časných ranních hodinách, stejný den večer čekala kulka ještě na Jakuba Bernarda, Jiřího Kováříka, Jakuba Nejdla, Františka Poura, Jana Pelnáře, Antonína Šťastného a Jindřicha Švehlu. Pod novoborskou Sokolovnou, na místě posledních střetů s rebely, utrpěl smrtelná zranění Vojtěch Krumpos. Právě jeho hrob objevil po 99 letech od událostí Josef Doškář, člen místních legionářů, na novoborském Lesním hřbitově.

Památku Rumburských hrdinů připomínal od 20. let minulého století pomník na Lesním hřbitově v Novém Boru. Jako místo, kam se mezi světovými válkami sjížděly tisíce Čechů, ho v roce 1940 úmyslně zničili fašisté. Na jeho místě pak stála desetiletí stéla z hrubě opracovaného kamene s pamětní deskou. Do původní podoby jej nechalo město Nový Bor obnovit v roce 2015.