Zde byly již před několika lety nainstalovány první panely pro výrobu elektrické energie na budovách gymnázia a střední odborné školy v Lužické ulici. Není divu, že jejich příkladu následují i další občané, firmy a instituce. Příznivců vlastní zelené energie tak rychle přibývá.
Lidi motivuje zejména reálná úspora výdajů za elektrickou energii a fakt, že výroba elektřiny získané ze slunečního záření nijak nezatěžuje životní prostředí. Dnešní doba je, zdá se, těmto iniciativám příznivě nakloněná. Podle expertů, kteří propagují sluneční energii, je fotovoltaická elektrárna tou nejlepší investicí. Stavbu solárních elektráren na klíč nabízí v České republice hned několik firem. Lze ji financovat i z úroku ze stavebního spoření.
Solární energie tak zažívá v České republice v tomto roce opravdový boom. Ani Českolipsko, kde je za celý rok oproti jižnějším místům republiky statisticky méně slunečních dní, však nezaostává a i zde se rodí celá řada projektů.
Obec Kravaře jedná se soukromým investorem o možnosti umístit na střeše základní školy fotovoltaické panely. K obdobnému kroku se odhodlalo českolipské gymnázium. K projektu výstavby sluneční elektrárny se nedávno kladně vyjádřil i odbor výstavby MÚ ve Stráži pod Ralskem. Panely by zde měly být osazeny na rozloze téměř sedmi set metrů čtverečních.
Dobranov dostal zelenou
Nejambicióznějším projektem je potom zamýšlená sluneční elektrárna v katastru obce Dobranov. K plánu výstavby elektrárny se českolipské zastupitelstvo vyjádřilo kladně. Jeho souhlas je totiž vyžadován společností ČEZ, a.s. jako jedna z podmínek pro připojení zařízení do distribuční soustavy. Ke stavbě se teď musí vyjádřit ještě stavební úřad.
Jak uvádí mluvčí městského úřadu Kateřina Amrichová, v minulosti už zastupitelstvo dalo zelenou solární elektrárně přímo za Českou Lípou a v současné době probíhají na staveništi přípravné práce. Město samo, podle slov své mluvčí, montáž fotovoltaických panelů na svoje budovy neplánuje.
„Hlavním důvodem je především to, že většina budov úřadu leží v městské památkové zóně a není zde možné tyto panely umisťovat.“
Návratnost je osm let
Systém zelených dotací na výrobu čisté energie se majiteli i malé soukromé elektrárny vyplatí vyprodukovanou elektřinu dodávat do sítě, místo aby ji sám spotřeboval. Zelený bonus, jehož udělování je státem garantováno na příštích dvacet let, činí v letošním roce téměř 12 Kč za kWh. Je tedy možné, že v budoucnosti bude i na Českolipsku stát podobných menších či větších zařízení několik.
Návratnost investic do solárních technologií je odhadována experty na osm či dokonce na šest let. Dynamicky se tak rozvíjí odvětví energetiky, jehož význam byl z důvodů vysokých pořizovacích nákladů a nižší účinnosti dosud podceňován.
May: Solární panely mají budoucnost
Již před několika lety byly umístěny první solární panely na českolipské gymnázium a na budovu střední odborné školy v Lužické ulici. Jednalo se o malá zařízení, která byla napojena do distribuční sítě ČEZ a.s.
Podobné malé elektrárny tehdy pomáhaly otevírat diskuze o výhodnosti a efektivnosti výroby elektrické energie z přírodních zdrojů.
Jednou z prvních budov, kam byly položeny solární panely bylo Gymnázium v České Lípě. Zeptali jsme se proto ředitele školy Stanislava Maye:
Kdy a proč jste se tehdy pro umístění fotovoltaických panelů na střeše gymnázia rozhodli?
„Bylo to v roce 2002. Šlo o program ministerstva životního prostředí, který se jmenoval Slunce do škol. Díky němu jsme dostali dotaci na celou instalaci. Její náklady se vyšplhaly asi na osmdesát tisíc korun. Podobné technologie mají budoucnost. My jsme hlavně chtěli demonstrovat studentům, jak takové zařízení funguje.“
Jak jste s provozem vaší malé elektrárny spokojeni?
„Jde o velmi sofistikovaný systém. Nevyžaduje žádnou údržbu a navíc je téměř bezporuchový. Za celou dobu měl jen jeden výpadek. Množství energie, kterou dodáváme do sítě je v podstatě zanedbatelné. To se však v budoucnu může změnit.“
Plánujete rozšíření vaší stávající sluneční elektrárny?
„My sami bychom si podobnou investici jako příspěvková organizace nemohli v žádném případě dovolit. V nedávné době však byla naší škole nabídnuta smlouva o pronájmu střechy. Investor má v plánu na ní postavit elektrárnu za 182 milionů korun.
Odhadovaný zisk z vyrobené energie se pohybuje kolem čtrnácti milionů korun ročně. Škole samotné by pronájem mohl vynášet mezi sto třiceti tisíci až po téměř dvě stě tisíc korun ročně, což se dá považovat za dost významný přínos pro náš rozpočet.“
Autor: Tomáš Cidlina