Proč tomu tak je? Hraje v tom roli sobectví? Důraz na individualitu? Pohodlnost nést odpovědnost za druhého nebo strach ze selhání? Poslední argument potvrdila Deníku i socioložka Jiřina Šiklová. „Jedním z důvodů je bezesporu vysoká rozvodovost. Podle posledních údajů se rozvádí 62 % lidí. Tím, že lidé od sňatku očekávají jistou perspektivu, v ní kvůli tomuto vysokému číslu nevěří. Další důvodem je podle ní i fakt, že svatba je spojena s majetkovým vztahem a tím, jak se prohlubují rozdíly, se lidé obávají možných potíží po rozvodu.

Tím třetím a velmi zásadním důvodem je podle Jiřiny Šiklové demoralizující vliv sociálních dávek. Svobodné matky pobírají od státu finanční podporu, na kterou by jako vdané, byť třeba se stejně nízkým příjmem, nedosáhly. Tento důvod jí připadá relativně významnější než předešlé dvě příčiny.

„Stát navíc dělá velkou chybu, když podporuje zejména ženy s nízkou kvalifikací,“ říká. To podle ní není motivující. „Navíc se to může odrazit i v další generaci, protože matky s nízkým vzděláním mohou vést s velkou pravděpodobností ke stejnému způsobu života i své děti,“ domnívá se socioložka Jiřina Šiklová…

Můžou za to „mamánci“?

Podle statistiky se svobodní muži nejčastěji žení ve věku 28-31 let, svobodné ženy se vdávají nejčastěji ve věku 25-29 let. Je to obrovský rozdíl oproti období před rokem 1989, kdy se dívky vdávaly v průměru kolem dvaceti let. O mnoho starší nebyli zpravidla ani jejich partneři.

„Dřív kluci odešli na vojnu a po ní se už domů zpravidla nevraceli. Dnes na vojnu nechodí a doma jim nic neschází. Maminka se o všechno postará, tak jinde nehledají. Chlap potřebuje, aby se o něj někdo staral,“ uvedl nedávno v rozhovoru liberecký gynekolog a znalec lidských vztahů MUDr. František Kárník. Naráží tak na známou skutečnost, že třicetiletý inženýr žijící v dětském pokoji není dnes žádnou výjimkou.

Podle Františka Kárníka ale nejsou na vině jen muži. Dnešní mladé dívky totiž nekopírují své zaměstnané matky, které bez reptání skočily po práci na „druhou směnu“ v domácnosti, zatímco muž po práci spokojeně odpočíval u televize případně kutil v garáži, ale péči o domácnost nechával výlučně na ženě. Takže…

Manželství po indicku

Podle statistiky uzavřelo loni manželství s cizím státním občanem celkem 1 707 českých mužů a 2 403 žen. Muži si nejčastěji brali Slovenky a Ukrajinky, české ženy dávaly podle statistiky nejčastěji přednost kromě Slováků Němcům a Britům. Smíšená manželství nejsou ničím neobvyklým a velmi úzce souvisejí s migračními vlnami.

„V 70. letech to byly například polské občanky, které pracovaly v pohraničí zejména v textilním průmyslu, v 80. letech přicestovali do ČR Kubánci, v 90. letech se objevili Vietnamci a v současné době jsou to občané bývalého Sovětského svazu, nejvíce Ukrajinci, Moldavané a Rusové,“ potvrdila vedoucí matriky Statutárního města Liberec Ivana Jadrná.

A dodává: „Pokud cizinci uzavírají sňatek, v drtivé většině se jedná o smíšená manželství, kdy je jedním z novomanželů českým občanem. Z poslední doby si vzpomínám pouze na jeden pár, kdy se jednalo o studenty vysoké školy, ženich byl občan Ruska, nevěsta Ukrajiny. Zvýšený nebo snížený zájem o svatby, kdy oba snoubenci jsou občané stejné národnostní menšiny žijící v Liberci, nepozoruji,“ říká Ivana Jadrná na mou otázku, jak je to třeba mezi jinými etniky.

Mezi smíšenými páry patřila k nejhonosnějším svatbám patrně ta, kterou letos v březnu uzavřel majitel indické restaurace v Liberci Vikram s českou dívkou Klárou. Průběh obřadu, který se odehrával podle indických tradic, sledovala rodina ženicha prostřednictvím internetu. Když už jsme ale u zahraničí, pojďme se pro zajímavost podívat opět na statistiku.

Podle ní více než v Česku vstupují mladí lidé do manželství na Slovensku a v Polsku. Naopak méně než Češi stojí o svazek Rakušané a Maďaři. Nabízí se tedy odpověď, zda na snižujícím se počtu sňatků u nás nemá vliv absence náboženského prostředí. Vzhledem k tomu, že nejvíce sňatků bylo v ČR uzavřeno v éře „Husákových dětí“, tedy na počátku sedmdesátých let, a že v poslední době u nás přibývá lidí hlásících se k víře, je tento argument přinejmenším k diskuzi.

Svatba jako řemen

Pokud už se mladí lidé dnes ke sňatku rozhodnou, většinou pojímají slavnostní den ve velkém stylu. Nebo co nejkuriózněji. Výjimkou nejsou svatby v balónu, v Prachovských skalách, ani situace, kdy se matrikářky brodí ke svatebčanům jarní loukou plnou rosy, jak tomu bylo poměrně nedávno u Ferdinandova nedaleko Hejnic. Stále oblíbené jsou ale honosné prostory českých hradů a zámků.

„Úbytek svateb je v posledních letech skutečně patrný, na druhou stranu, čím míň se lidé berou, tím více si vymýšlejí, což je pro nás bezesporu výhoda. Prostředí, jaké k uzavření sňatku nabízí Sychrov, svatebčany stále láká,“ potvrzuje mou domněnku ředitel Národního památkového ústavu v Liberci a zároveň kastelán Státního zámku Sychrov Miloš Kadlec.

Přitom právě onen významný rituál může být oním rozhodujícím faktorem, kvůli němuž se lidé berou a paradoxně i rozvádějí. A nemám teď na mysli fiasko, kdy si maminka ženicha zapomene přezout na svatební obřad bačkory, jako se to stalo mému známému. Proč se nebrat kvůli svatbě mi vysvětlila například reportérka Tereza Zajíčková.

„Se svým přítelem žiju už skoro devět let. Děti nemáme a tenhle způsob nám vyhovuje, i když svatbu za pár let nevylučuji. Přiznám se, že před pár lety jsem o ní uvažovala velmi intenzivně. A došlo mi, že se nechci vdát kvůli změně stavu v kolonce ani posílení důvěry našeho vztahu, ale kvůli samotnému obřadu. Tehdy jsem si řekla, že zakládat budoucnost na prožitku jediného dne asi není správné. A jsem přesvědčena, že právě kvůli tomu krachuje tolik českých manželství,“ podala osobité vysvětlení mladá novinářka.

V rozvodech vedeme

Češi patří podle evropského statistického úřadu Eurostat v EU k přeborníkům v rozvodech. Před námi je jen Litva. Sňatky naopak nejvíc uzavírali mladí lidé na Kypru, v Dánsku a v Rumunsku. Slovensko se drží na evropském průměru. V Polsku se rozvedly na tisíc obyvatel ani ne dva páry. Naopak nejvíc manželství vydrží v Itálii, Irsku a ve Španělsku. Rozvodové právo se ovšem v zemích EU liší - rozvést se v Irsku je složitější než v liberálním Švédsku. A na Maltě se kupříkladu nedá podle posledních zveřejněných údajů rozvést vůbec.