„Zkulturnění proluky, které odsouhlasilo českolipské zastupitelstvo, přijde městskou kasu na zhruba milion korun. Úprava, jejíž součástí bude především nová výsadba zeleně, má být dokončena do konce roku, aby parčík už od příštího jara mohl v plné kráse sloužit veřejnosti,“ uvedl mluvčí českolipské radnice Václav Šámal.

Proluka vznikla na konci 80. let minulého století z velmi kuriózních důvodů. „Byly tam původně dva domy podobné jako ty navazující od Sokolské ulice. Ta proluka vznikla proto, že Restaurace a jídelny (tehdejší státní podnik; pozn. red.) potřeboval stavební dvůr, aby mohl opravit sousední Unionku,“ řekl Deníku českolipský historik Ladislav Smejkal.

Státní podnik se ale k opravě tehdy velice zdevastované secesní památky nikdy nedostal. Přišla revoluce, pak privatizace a dlouho se nic nedělo. Nakonec muselo město o několik let později dům vykoupit zpět a na vlastní náklady ho opravit. Od té doby je Unionka opět chloubou města.

Ve zmiňovaných dvou domech se podle badatele Jiřího Kratochvíla z webu bohmishleipa.cz před 2. světovou válkou čile obchodovalo. „Od Unionky vzdálenější dům bylo číslo popisné 272. Zde v předválečném období sídlil výrobce zbraní a munice Josef Heyer. V domě však v této době sídlil ještě živnostník Oswald Feix, který zde provozoval sklenářství a obchod drůbeží, zvěřinou a rybami. Sklenářství převzal následně do národní správy Fridolín Tůma, který o pět let později získal tento podnik do vlastnictví,“ popsal Kratochvíl.

Obchod se zvířaty už po roce 1945 nikdo neobnovil. Čilý obchodní ruch na místě probíhal i na začátku 90. let, kdy už bylo zřejmé, že oprava Unionky hned tak nezačne. Na nepříliš vzhlednou podobu zde umístěných prodejních stánků si tehdy dost lidí stěžovalo, mimo jiné i na stránkách dobového tisku.

„Parčík budiž, ať tam je, ale jedná se o parcelu určenou k zastavění. Jednou, až někdo přijde s nějakým opravdu pěkným návrhem, by se tam mělo stavět,“ podotkl Smejkal a připomněl, že v 90. letech byla zástavba proluky „na spadnutí“. Existoval projekt i investor, který měl na místě vybudovat polyfunkční objekt. „Nakonec z toho sešlo,“ konstatoval historik.

SOCHA ZŮSTANE

Symbolem místa se stala bronzová socha dívky s flétnou, která sedí na kameni a na svůj nástroj hraje. Už dlouho tam ale nebude. Ještě v pátek odpoledne sice uprostřed bagry rozrytého palouku stále seděla, ale počítá se s jejím, byť jen dočasným odstraněním. „Touto investicí radnice dělá tečku za revitalizací Sokolské ulice. Revitalizace počítá také s návratem sochy dívky s flétnou,“ dodal mluvčí radnice Václav Šámal.