Podle hejtmana Martina Půty (SLK) budou naopak z pozice vlastníka jednat s místními nájemci, kteří pro své podnikání využívají přilehlé objekty či hangáry po letadlech, o několikanásobně delší době pronájmu.
„Kvůli tomu, že mají smlouvy jen dvanáct měsíců, nechtějí pochopitelně investovat do objektů, které se pomalu rozpadají. Pokud bychom jim nabídli pronájem na deset nebo patnáct let, dostanou jistotu do budoucna a šanci na rozvoj podnikání," prohlásil Martin Půta po společném setkání krajských radních s místními podnikateli na hradčanském letišti.
Letiště převzal kraj před šesti lety. Od té doby zvažoval několik možností využití, ve hře byla mimo jiné varianta stavby největší sluneční elektrárny ve střední a východní Evropě. Vždy se ale držel myšlenky, že by plochu letiště o rozloze téměř 247 hektarů pronajal jednomu velkému investorovi s možností budoucího odkupu. „Prodat letiště jako celek se za ty roky ukazuje jako zbožné přání," zhodnotil Martin Půta.
Takové rozhodnutí vítá starosta Ralska Miroslav Králík (ČSSD): „Je mnohem snadnější sehnat několik nájemců. Nám tím stoupne šance, že by se tu kromě plánovaných sportovních aktivit, mohla rozjet výroba, která přinese do města pracovní příležitosti."
Právě s plochami pro sport, služby a výrobu na letišti počítá právě vznikající územní plán Ralska. Část týkající se letiště zahrnuje i možnou budoucí těžbu štěrkopísku, jehož registrované ložisko se nachází v blízkosti. „Pokud se vyřeší doprava, aby nezatěžovala obydlené části, neměl by tam být problém. Samotná těžba štěrkopísku není pro přírodu tak zatěžující a následná rekultivace je snadnější," zhodnotil krajský radní pro životní prostředí Josef Jadrný (Změna pro LK).
Veškeré činnosti by ale měly minout tři kilometry dlouhou letovou dráhu, která je nejdelší v republice. „Shodujeme se s vedením kraje, že by rozhodně pro svoji výjimečnost a možné využití v budoucnu měla zůstat zachovaná," dodal Miroslav Králík.
