„Od zástupců ministerstva obrany jsme se dozvěděli o záměru získat bývalé vojenské letiště v Ralsku do vlastnictví Vojenských lesů a statků. Jejich představa je využívat tento prostor pro občasné cvičení armády. Vnímám, že bezpečnostní situace se po ruském útoku na Ukrajinu změnila a není dobrá. Záměr chceme projednat nejen v krajské radě a zastupitelstvu, ale také v krajské Komisi revitalizace Ralska, v rámci jednání Mikroregionu Podralsko či se starosty, jichž se budoucnost Ralska přímo dotýká,“ uvedl hejtman Libereckého kraje Martin Půta. „Pro kraj je důležité, aby pokračovala úprava území směrem k trvale udržitelné turistice,“ dodal.

Armáda České republiky by chtěla bývalé vojenské letiště Hradčany využívat nárazově, a to pro občasná cvičení armády bez dalších výrazných omezení. Vojenské lesy a statky jsou připraveny zachovat takzvaný měkký turismus a dále jej rozvíjet pomocí vybudování volnočasových prvků, naučných stezek nebo cyklotras. 

Podle slov zástupců ministerstva obrany by veřejnost neměla v zásadě přijít o nic, na co byla doposud zvyklá. „Rádi bychom s ministerstvem uzavřeli dohodu o využití území, které státní podnik Vojenské lesy a statky v Ralsku vlastní a o jeho budoucím využití. Tato dohoda by měla být uzavřena i za účasti zástupců města Ralska,“ doplnil hejtman Půta.

Zástupci Ralska neskrývají zklamání. „Čekali jsme, že nás kraj k jednání přizve, což se nestalo, ani jsme o něm nevěděli. Jednoznačně s tím nesouhlasíme a nechceme se vzdát bez boje,“ reagoval na vývoj situace starosta Ralska Miloslav Tůma. Jednání kraje považuje za „podpásovku“ pro starosty, kteří se léta snaží bývalý vojenský prostor znovu uvést do života. „Mrzí mě, jak se to dál vyvíjí. Počkáme, až se objeví nějaké oficiální stanovisko a minimálně budeme zvažovat, že Ralsko přijde se svojí vlastní nabídkou, abychom to alespoň zabrzdili,“ řekl Tůma. Všichni se totiž obávají omezení, která jdou vždy ruku v ruce s vytvořením vojenských újezdů, ať už jde o různé omezení vstupů, ale i výstavby či dalšího rozvoje.

Rozladění vyvolala zpráva o jednání mezi Libereckým krajem a armádou i v sousední Mimoni, kde v době pobytu sovětských vojsk žilo velké procento vojáků a jejich děti tam chodily do školy. „Jsem v šoku, že kraj podniká nějaké kroky související s bývalým prostorem za našimi zády. Fascinuje mě, že se s námi vůbec na toto téma nebaví. Ostatně, myslím si, že ač kraj deklaroval, že bude obce v bývalém vojenském prostoru a okolí podporovat v jejich snaze zvednout region, neděje se to,“ komentoval starosta Mimoně Petr Král.

Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby se do oblasti vrátili vojáci, i kdyby to mělo být jen na pár dnů v roce na cvičení. „Ve chvíli, kdy by se stalo letiště znovu vojenským majetkem, by byly roky snahy obcí o vybudování konečně se rozvíjející turistické oblasti úplně zahozené. Navíc, pokud by tady cvičili jen pár dní v roce, nešly by sem ani žádné investice,“ zlobil se Král. „Třicet let pod armádou nám stačilo. Všechno bylo zničené, nad hlavami nám létaly stíhačky a rakety mířily na nás, což by se stalo i teď,“ podotkl. Je přesvědčen o tom, že si to lidé v regionu nezaslouží a kraj se pouze chce zbavit zodpovědnosti za letiště.

Proti převodu letiště zpět na armádu stále mohou lidé podepisovat petici, na níž se shromáždilo už téměř 1 200 podpisů. „Chceme, aby lidé vyjadřovali svůj názor a podepisovali dál,“ vyzval starosta Ralska Tůma. A veřejnost jednoznačně stojí na straně dotčených obcí.

„Po více než 30 letech, kdy se okolní obce snaží vypořádat s pozůstatky bývalého vojenského prostoru a pověstí zdevastované krajiny, snaží se vrátit místům smysluplné využití, včetně spolků a organizací, by se celá oblast měla vrátit zpět o několik desetiletí. Silně nesouhlasím, aby byl negativně ovlivněn život obyvatel přilehlých obcí zprovozněním vojenského výcvikového prostoru,“ vzkázal například Petr Hozák z Doks. V podobném duchu jsou i další komentáře. „Podepisuji, protože zde již několik let bydlím a vidím, jak kolikrát nelehce se tato krajina a obce vzpamatovávají z působení vojsk opět k civilnímu životu,“ vysvětlil Martin Veselý z Ralska.

Do obnovy prostoru investovaly obce stamiliony korun, miliony na sanaci putovaly také z rozpočtu Libereckého kraje. Na mnoha místech musely být zdemolovány objekty, velkým soustem pro obecní rozpočty byly opravy silnic nebo vybydleného sídliště Ploužnice. Nemalé finance stálo odminování, sanace prostoru i likvidace ekologických zátěží, které stále nejsou u konce.

Liberecký kraj převzal od státu pozemky v bývalém vojenském prostoru Ralsko k 1. září 2007. Bývalý vojenský výcvikový prostor Ralsko se rozkládá na území Libereckého kraje a malou částí též Středočeského kraje, přibližně mezi městy Doksy, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Mnichovo Hradiště a Bělá pod Bezdězem. Zhruba se shoduje s geomorfologickým celkem Ralská pahorkatina. Jeho rozloha činila 250 km². Využívala jej československá armáda a v letech 1968 až 1991 též sovětská vojska.