Nová školka i škola má vyrůst na sídlišti Ploužnice uvnitř bývalého vojenského újezdu Ralsko. Tento plán minulý týden prosadilo v zastupitelstvu vedení místní radnice.

Vybudování ploužnické pobočky už existující školy v Kuřívodech se má stát hlavním pilířem dlouhodobějšího projektu, jehož cílem je zastavit vznik ghetta, vyloučené lokality, která se na sídlišti Ploužnice pozvolna vytváří. Kroky radnice v Ralsku v tomto směru podporuje také vládní Agentura pro sociální začleňování.

„Investice do školství je investice do našich dětí, do budoucnosti našeho města. To je naše filozofie," vysvětluje Miroslav Králík, starosta Ralska. „Vybudovat školku a rozšířit školu o pobočku na Ploužnici musíme také s ohledem na počty dětí, které tu dnes máme. Stále víc jich musí dojíždět do zařízení v Mimoni, ale také v Mnichově Hradišti nebo Bělé pod Bezdězem."

Město v tuto chvíli také vyjednává o příchodu dvou větších firem do průmyslové zóny v Kuřívodech a předpokládá, že budoucí zaměstnanci najdou „domácí zázemí" právě na sídlišti v Ploužnici.

„Musíme pracovat i s tímto předpokládaným nárůstem obyvatel. I kvůli němu má vybudování školky a školy smysl," doplnil starosta.

Nejvíc se nyní Ralsko zaměřuje na vybudování školky, která by se měla otevřít už na podzim příštího roku. Podle údajů vládní agentury pro sociální začleňování dnes na Ploužnici žije 69 dětí ve věku od tří do šesti let a 58 dětí ve věku do tří let. Agentura otevření školky podporuje i navzdory hrozícímu nebezpečí takzvané segregace, tedy tomu, že by školka sloužila jen „dětem ghetta", a nedocházelo by tak k žádnému začleňování.

Školka je daleko

„I za cenu, že by školku navštěvovala jen „vyloučená děcka", je skutečnost, že budou mít nějakou předškolní přípravu, pořád lepší, než kdyby neměla vůbec žádnou," říká Bronislav Podlaha, konzultant Agentury pro sociální začleňování pro oblast Ralska. „Školka je silné integrační prostředí. Nyní je nejbližší podobné zařízení tři a sedm kilometrů daleko, takže je pořád dobré otevřít školku i na Ploužnici. Pořád je tu etnicky dost heterogenní prostředí, aby nedocházelo k segregaci."

Pokud jde o pobočku základní školy, bude její otevření vládní Agentura podporovat pouze v případě, že se na sídliště Ploužnice opravdu přistěhují nově příchozí lidé, zástupci střední třídy, kvůli práci v nedaleké průmyslové zóně.

„Kdyby k tomu nedošlo, patrně bychom otevření školy nedoporučovali," objasnil Bronislav Podlaha. „Na sídlišti je silný migrační trend. Ti schopnější odcházejí a skladba obyvatel se tu zhoršuje bez ohledu na to, zda to jsou nebo nejsou Romové. Cíl města proto je udělat z rodícího se ghetta normální sídliště."

Školka i pobočka kuřívodské školy mají vyrůst z ruiny po sovětské armádě. Město nyní odhaduje náklady na vybudování na dvacet milionů korun, a pro výstavbu se chce pokusit sehnat dotace. S otevřením školy počítá nejdříve až v roce 2015 i proto, že pro pobočku školy bude muset sehnat potřebná povolení.

Vysoké náklady

Posvěcení plánu města prošlo v zastupitelstvu jen nejtěsnějším rozdílem 8:7 hlasům. Proti jsou totiž místní opoziční zastupitelé, a to především z ekonomických důvodů. „Je to příliš nákladný a zbytečný projekt. Místo školky by úplně stačilo nízkoprahové zařízení pro předškolní děti. A škola, pokud vznikne, tak její vznik bude tak drahý, že to bude škola s nejvyššími náklady na jednoho žáka v republice," míní ralský zastupitel a někdejší starosta města Miloš Tita.

Upozornil také na to, že vedení města nepředložilo z čeho a jak se má stavba financovat. „Nikdo se také nezabýval tím, jak drahý bude provoz školy," dodal Tita.