Nejdražší teplo v republice platí lidé v Ralsku. Zde si místní provozovatel kotelny firma Lenoxa a. s. z Liberce naúčtovala pro letošní rok rekordních 973 Kč/GJ. To je pro zdejší obyvatele, které trápí 25procentní nezaměstnanost, neúnosné. Ralští se proto chtěli vrátit k původnímu vytápění. Nemohou. Třicítka propanbutanových kotlů za dva miliony záhadně zmizela.

„Firma zdůvodňuje vysokou cenu tím, že je u nás malá spotřeba tepla, protože kvůli velkým doplatkům šetříme. Pokud pustíme kohoutky naplno, budeme platit méně,“ ptá se Pavel Karabinoš z Ralska a vzápětí si sám odpovídá: „To je přece nesmysl. Čím více budu topit, tím více doplatím.“

Do stanovené ceny za dodávané teplo se údajně promítá i vysoká cena nedostatkového štěpku, který společnost dováží až z Moravy. „Nabídli jsme firmě, že si uděláme brigádu ve zdejších lesích a po dohodě s lesáky navezeme štěpky, kolik bude potřeba,“ říká Karabinoš a dodává, že na výhodnou nabídku dodavatel tepla nijak nereagoval.

ČTĚTE TAKÉ

Kotelna Lenoxy zásobuje teplem a teplou vodou tři bloky tepelně izolovaných domů, budovu městského úřadu, školu a Centrum setkávání a pouze teplem jeden neopravený panelový dům. „Její výkon je však 0,9 MW, je tedy silně předimenzovaná,“ podivuje se nad nedomyšleností projektu Vít Veselý.

Zarážející je účetnictví firmy. Ta si do stanovené ceny kalkuluje cenu za dodávané teplo a teplou vodu, odpis za leasing a leasingovou splátku na kotel. „Podle rozhodnutí energetického regulačního úřadu lze při pořízení kotle na leasing tuto skutečnost promítnout do navýšení ceny za teplo jen do výše ročního odpisu za pronajatý kotel,“ upřesňuje obyvatel Ralska Miroslav Králík s tím, že v kalkulačním vzorci Lenoxy je pro rok 2008 účtovaná částka necelých sto dvanáct tisíc korun jako odpis.

Ale Ralsko by mělo platit dalších zhruba 2,7 milionů korun jako leasingovou splátku. „Ta je, jak se zdá, účtována neoprávněně,“ konstatuje Miroslav Králík. V příkrém rozporu s tím, co uvádí Lenoxa na svých oficiálních webových stránkách je rovněž fakt, že topí z více než 90 % uhlím a nevyužívá obnovitelné zdroje energie.

„Mohu písemně doložit reklamaci k vyúčtování služeb za rok 2006 a odpověď Městského úřadu Ralsko, kde je citována odpověď ředitele Lenoxy Jana Podolského, že v kotelně je technicky nemožné spalovat jiné palivo než předepsané, to znamená štěpka s příměsí dvacet až čtyřicet procent uhlí, podle kvality biomasy,“ říká Jana Veselá.

Původní kotle jsou pryč

Není divu, že přáním zdejších odběratelů je návrat k původnímu zdroji vytápění. Jaké však bylo jejich překvapení, když zjistili, že záhadně zmizela celkem třicítka plynových kotlů. Přitom pořizovací hodnota kotlů a jejich příslušenství dosáhla téměř k sedmi milionům korun. „Každý vchod měl svou vlastní malou kotelnu, jejíž součástí byly dva propanbutanové kotle a příslušenství,“ upřesňuje Vít Veselý a podotýká, že toto původní vytápění je stále uvedeno ve smlouvách s obyvateli domů.

Kotle byly hrazeny částečně ze státní dotace a částečně z úvěru, který si vzalo město. Ten je do současnosti splácen z prostředků získávaných od uživatelů bytů formou nájmů. Jinými slovy, každému bytu náleží poměrná část plynové kotelny a společných prostor. „Zmizením kotlů mohly být porušeny dotační podmínky a zároveň mohlo dojít k trestnému činu porušování povinností při správě cizího majetku,“ je velice konkrétní Vít Veselý.

V současné době tak Lenoxe v Ralsku nehrozí žádná konkurence a z pozice monopolního centrálního dodavatele tepla si teoreticky může účtovat cenu dle libosti. Prakticky totožné problémy stíhají Lenoxu i v jiných lokalitách, kde provozuje své kotelny. Namátkou to jsou Doksy, Višňová na Frýdlantsku, Krajková či Kuřim na Sokolovsku.

Aby vyvrátil pochybnosti o činnosti společnosti, rozhodl se ředitel Lenoxy Jan Podolský poskytnout exkluzivně Deníku rozhovor.