Výsledkem je historická podoba lesní studánky, která odpovídá polovině 19. století, kdy sloužila obyvatelům dávno zaniklé obce Černá Novina nebo-li Schwarzland. Za obnovou symbolu připomínajícího tuto sudetoněmeckou vesnici stojí Vojenské lesy a statky (VLS) ČR.
„Sedmdesát let studánka jen chátrala a mizela z pamětí lidí. K její zdařilé opravě výrazně přispěla paní Jana Havlíková, rodačka z nedalekých Holiček, dnes také zaniklé obce. Bez jejích znalostí, zjištění a podkladů by rekonstrukce do původní podoby nebyla možná,“ řekl ředitel divize VLS Mimoň Jan Blažek.
Samotná obec vznikla ve 13. století a první písemný doklad o její existenci pochází z roku 1604. V období tzv. První republiky měla ves 54 domů a 246 obyvatel. Po skončení 2. světové války následoval odsun obyvatel ze Sudet, což pro vesnici, kde byl jen každý desátý obyvatel Čech, znamenalo konec.
Vylidnění údolí mezi vrchem Kalich a známým skalním útvarem Divadlo v severovýchodní části Ralské pahorkatiny završilo vyhlášení vojenského újezdu. „Z Černé Noviny dnes zůstalo pouze několik polorozpadlých zdí a zbytky sklepů. Dochovala se jen studánka s pramenem obloženým pískovcovými kvádry a vyrytým letopočtem výstavby 1858. I na ní se však neúprosně podepsal zub času,“ doplnil historický exkurz mluvčí VLS ČR Jan Sotona.
play_fill
Lesníci získali do rukou unikátní dobovou fotografii ze sbírky Miloše Kořínka, která věrně zachycuje původní podobu studánky, a inspirovala správce Ralska k obnově prameniště. Jana Havlíková také navštívila v Německu pamětnici a rodačku z Černé Noviny, a to Martl Trkovsky, rozenou Reichlt, a díky této návštěvě dostala studánka zpět své jméno i příběh.
Pojmenována byla Hornova studánka podle svého tehdejšího majitele a pro pitnou vodu sem chodili obyvatelé z dolní části obce Černá Novina, a to Anton Kleinert z chalupy č. 18, Josef Klaus z č. 17, Franz Reichlt z č. 16, Antonia Schubert z č. 8 a Josef Antusch z č. 13. „Vodu si odnášeli ve dvacetilitrových putnách či konvích dle potřeby jednou až čtyřikrát týdně, přičemž každá taková cesta jim k asi 700 metrů vzdálenému pramenu zabrala zhruba jednu hodinu,“ podotkl Sotona.
Státní podnik se tak rozhodl, že historický pramen nenechá zaniknout a vrátí mu původní podobu. Proběhla obnova a zrenovování stavby z pískovcových kvádrů, prameniště se dočkalo vyčištění a lesníci vybudovali i repliku dřevěných vrat, která studánku chránila.
Ze projevenou péči po řadě desetiletí se studánka „odvděčila" křišťálově čistou vodou, která se v ní po opravách objevila. „Díky všem, kteří se prací, podklady nebo vzpomínkami podíleli na renovaci, může nadále Hornova studánka důstojně připomínat zaniklou obec a nelehký život tamních obyvatel,“ dodal ředitel lesníků z Ralska Blažek.
