Hovořil také o tom, zda tam nezakázat přístup úplně. Prozradil nám rovněž další plány, které obec má. Patří tam mimo jiné byty, parcely pro rodinné domy, obnova kulturního domu a dlouho očekávaná prodejna potravin.

Ve funkci jste šest let. Co se vám nejvíce povedlo?
Projekty, o nichž se dlouho hovořilo a realizovali jsme je až teď. Byla to cyklostezka až do Mimoně, kterou můžete vidět, když přijíždíte po hlavní silnici. Pak jsem poměrně dost pyšný na vodovody, protože jsme měli městské části, které byly bez pitné vody a bez odkanalizování. Boreček a Náhlov jsou dvě vsi, kde jsme dělali hlavní síť. Pak spousta dalších projektů, například Central Park Kuřívody, síťování stavebních parcel Kuřívody a Hvězdov, dopravní řešení centra Kuřívod, Hradčanský rybník a další, které zapadají do pomyslné skládačky dlouhodobého rozvoje v Ralsku. Věřím tomu, že se vše postupně skládá a na konci bude mozaika celá.

A co vás nejvíc trápí? Co byste chtěl změnit?
Stavební zákon věci příliš neusnadňuje. Proces je velmi dlouhý. Když nastoupíte jedno období, tak například první polovinu strávíte pouze papírováním. To mě mrzí. Chtěl bych to zrychlit, ale uvědomuji si, že z mé pozice to nedokážu.

Něco konkrétního?
Jedním z větších bolístek je letiště, protože stále nevíme, co s ním ve finále bude. Někdo zmiňuje fotovoltaiku, někdo zase jiné věci. Liberecký kraj by tam chtěl fotovoltaiku. Uvidíme, jak se jim to podaří. Já jsem skeptický, co se týče připojení do sítě. Vím, že tam jednou něco bude muset být. Ale otázka je co. Určitě nechceme, aby se letiště vrátilo do hledáčku armády.

Letiště tam zůstat nemůže?

Teď je to ostatní plocha, která nemá statut letiště. Je to bývalé letiště.

Nedávno tam byla smrtelná nehoda… 
Problém tohoto prostoru je i to, že je přístupný z několika stran, a my se snažíme společně s Krajskou správou silnic Libereckého kraje vyřešit, aby byl přístupný pouze z jedné nebo ze dvou míst a aby se doprava na letiště regulovala.

Myslíte si, že se nehoda stala z důvodu nedostatečné regulace?
Pravidla tam jsou, ale porušují se. Ta nehoda se stala za účasti osob, které tam neměly vůbec co dělat. Ani motorkář, ani auto, kterého se týkala, a už vůbec ne v té rychlosti, v níž se to odehrálo. V celém letišti platí maximální rychlost 30 kilometrů za hodinu, což oba dva určitě nejeli. Tam smí pouze zásobování. Chápu, že jsou na letišti podnikající subjekty, které potřebují přístup, ale bude muset být opravdu hodně kontrolovaný.

Kdo tuto plochu vlastní?
Letiště vlastní kraj a na starosti ho má správa silnic. My tam máme pracovní smlouvu na pozemky a hospodaříme tam lesnicky a částečně i zemědělsky. Teoreticky tam nikdo kromě zaměstnanců obce a zásobování nemá co dělat. Je tam pila a jednotlivé hangáry, které mají soukromé subjekty a platí věcná břemena, takže ty by teoreticky po krajních plochách měly také mít možnost tam přijet.

O úplném uzavření letiště se neuvažovalo?
Bylo to ve hře. Dopravní inženýr a odbor dopravy českolipské radnice nás pozvali na letištní plochu a začali řešit to, že chtějí na letiště úplně zamezit přístup. My jsme vysvětlovali, že tam jsou podnikající subjekty, že to nepůjde. Takže jsme se domluvili, že tam budou pouze jeden nebo dva přístupy, které budou monitorované. To znamená, že bude vidět, kdo tam najíždí a proč.

Přesuňme se do Ploužnice. Proč bydlí v Ploužnici obyvatelé Mimoně, když spadá pod Kuřívody, tedy Ralsko?
Protože Mimoň má historicky čtyři bytové domy na našem katastrálním území. To je dědictví, které se nám nelíbí, ale asi s tím nic neuděláme. Je pravda, že první volební období, co jsem tu byl, nám je starosta Mimoně nabízel k odkupu, ale tehdejší zastupitelstvo nemělo zájem, což mě mrzelo. Byl jsem zastánce toho, že jsme si to měli koupit, protože i cena byla přívětivá.

Pro Ploužnici ale máte své vlastní plány, že?
Je tam stará budova školy a my v ní plánujeme vystavět 63 bytů. Chtěli bychom vytvořit moderní, městské bydlení, které zároveň umožňuje vstup do volné přírody. Máme v plánu udělat jak malé, tak velké jednotky 3+1, 2+1 a 1+1. Přímo u nich by mělo vzniknout velké parkovací centrum, kde by si obyvatelé mohli opravdu přímo u domu zaparkovat. Bude to velká akce, na kterou potřebujeme sehnat přes sto milionů korun.

Jaký je o byty zájem?
Obrovský. Máme přibližně 80 žádostí. Tento projekt s 60 byty by je plus mínus pokryl.

Žádají o ně lidé z okolních obcí?
Je to směsice. Jak místní obyvatelé, tak i lidé, kteří sem docházejí za prací. Snažíme se to podchytit. Často žádají i přímo firmy pro své zaměstnance. I těm se snažíme vyhovět.

Co dalšího ještě plánujete?
Ještě máme připravenou rekonstrukci kulturního domu. To bude taky obrovská akce, máme na něj dvě dotace ze Státního fondu podpory investic. Nyní nemá využití, je tam vlastně jen jedna večerka a knihovna, jinak nic. Zmínil jsem už byty v Ploužnici, následně jsou to kanalizace a vodovody ve Hvězdově, optická síť internetu pro Hradčany, dvě velké lokality pro bydlení (rodinné domy, bytové domy a řadovky), sportovní centrum Kuřívody a dostavba části školy v Kuřívodech. Za zmínku stojí určitě i Coop, rovněž v Kuřívodech.

Využíváte často dotací?
Central Park naproti úřadu jsme dělali za pomocí dotace z Agentury ochrany přírody a krajiny a jediné, co jsme museli platit, byl rybníček, protože je to umělá vodní plocha a není přírodní. Pak jsme nakoupili vůz pro provoz sociálních služeb. První elektromobil, který se nám podařilo získat.

Zmiňoval jste prodejnu potravin…
Naproti úřadu vznikne Coop. Je to první vlaštovka, kterou se sem snažíme dostat, protože i moji předchůdci se pokoušeli zajistit prodejnu potravin. V Kuřívodech máme sídliště a jediná možnost, kde si nakoupit, je večerka. Vidina do budoucna je, že tu vznikne supermoderní prodejna Coopu, která bude fungovat 24 hodin 7 dní v týdnu, protože přístup dovnitř bude pomocí bankovní identity a lidé si budou moci nakoupit klidně i o půlnoci. Jistě to ocení i turisté, kteří sem jezdí o víkendech.

Co tady turisté naleznou?
Většinou cyklostezky. Ty jsou tady nejrozšířenější. Pak různé památky, jako jsou Hradčanské stěny. Stezky pro turisty vedoucí k Máchovu jezeru. Vojenské lesy mají například aplikaci Lesník, s níž chodíte po trase a virtuálně si prohlížíte zvířata. Jdete tedy po stezce a máte spuštěnou aplikaci. Všechno se doplňuje.

Býval tady vojenský prostor. Je už všechno vyčištěné od munice?
To je otázka. Ti, kteří to čistili, tvrdí, že to nebude nikdy úplně odstraněné. Ale my zdejší to vnímáme tak, že povrchový sběr probíhal. Do 50 centimetrů hloubky je to všude plošně vyčištěné. Ale při stavbách větších projektů musíme mít pyrotechnický dozor. V momentě, kdy stavíme například hřbitov, se nejdřív musí celá plocha prohledat. Pyrotechnický průzkum provádí speciální útvar Vojenských lesů, a pokud něco najdou, tak to předávají na trhací jámu v Kuřívodech, kde výbušninu zlikviduje policie.

Jít do lesa na houby je tu tedy bezpečné?
Podle mého názoru je. Chodím i já sám. Plošný sběr probíhal, několikrát se to tady celé křížem krážem prošlo. Pan Bilický, bývalý šéf pyrotechniků v Kuřívodech, bude dělat v kulturním domě muzeum pyrotechnické asanace. Má o tom stovky pramenů, kde se píše, co všechno udělali, protože on tenkrát likvidační jednotku vedl.

Jaký konkrétní rozvoj rodinné zástavby plánujete?
Máme připravené dvě lokality v Kuřívodech a lokality na Hvězdově. V Kuřívodech se jedná o parcelaci 22 parcel za kulturním domem a v ploše P 44, což je za mateřskou školou, je dalších asi 35 parcel, takže dohromady to bude přibližně 60 rodinných domů, které se tu budou moci postavit.

Už je to jisté?
Celé je to vázané na vyřešení kanalizace v městské části Kuřívody, protože ta stávající už naplňuje limity. Severočeská vodárenská společnost po naší intenzivní spolupráci, kdy jsme usilovali o předělání stávající čistírny, zahájila výběrové řízení. Čistírna se bude předělávat na tlakovou stanici a bude propojená na Ploužnici. Takže se zkapacitnění navýší na dvojnásobek, pak můžeme začít stavět rodinné domy. Tímhle jsme byli limitovaní. To jsou věci, které nejsou vidět, ale musí se přesto udělat.

Jak bude probíhat prodej parcel?
Bude to formou záměru vyvěšeného na úřední desce. Pokud se přihlásí více zájemců, a většinou to tak je, tak se udělá elektronická dražba. Je tady obrovský zájem o parcely. V momentě, kdy jsme vyvěsili šest parcel, které jsme v Kuřívodech prodávali, obdrželi jsme něco kolem 200 žádostí.

Kolik stojí metr?
Cena se pohybovala kolem 1500 korun za metr, což je dle mého názoru i současná tržní hodnota. Cena se vždy určuje podle odhadu. Pokud se prodají za víc, než se očekávalo, tak se cena navyšuje. Samozřejmě to funguje i obráceně. Kdyby se prodalo za míň, tak se zase bude snižovat.

Projektů máte hodně, že?
Snažíme se. Rozpočet máme něco kolem 120 milionů, což je na obec s 2300 obyvateli docela dobré. Samozřejmě je to dané i tím, že máme obrovskou plochu a máme tu velké příjmy z daně z nemovitosti, takže to nám nahrává do karet. Zároveň se ale potýkáme s tím, že nemáme dostatečné služby. Takže se je snažíme vytvořit. Minulý rok jsme založili technické služby, do nichž se snažíme začlenit správu bytového fondu nebo péči o les. Máme 350 hektarů lesa. To jsou přednosti a priority, které máme.