Nevíte, co dát svým blízkým k Vánocům? Hned tři knižní novinky týkající se Českolipska vyšly v těchto dnech. Všechny tituly se vztahují k regionu.

Splatit dluh minulosti chtělo město Kamenický Šenov. K výročí 666 let od první písemné zmínky vydalo překlad čtyřsvazkového, dosud nikdy nevydaného díla místního spisovatele Harryho Palmeho z roku 1935. Kniha má všeříkající název „Kamenický Šenov a jeho Starý hřbitov pomníky a lidé pod nimi pochovaní, jak vypadali, jací byli, čím se živili a kde bydleli“.

Jedná se tedy hlavně o popisy jednotlivých náhrobků, líčí osudy lidí, jimž patří, a v ilustracích či fotografiích dokumentuje jejich tehdejší domy. „Význam knihy o Kamenickém Šenovu od Harryho Palmeho vidím pro současného čtenáře v tom, že jedině poznáním a pochopením minulosti můžeme vytvořit zodpovědný přístup k současnosti té, která předurčuje budoucnost,“ řekl během křtu knihy Radim Vácha.

Byl jedním z těch, kdo se o první vydání 835 stránkového svazku nejvíce zasloužil. Mimochodem, Harry Palme už v roce 1935 upozorňoval na bezútěšný stav Starého hřbitova. „Jistě by byl potěšen, že se nyní spolku SONOW daří jeho postupná obnova,“ podotkl Vácha.

Pětadvacáté Vánoční trhy v českolipském muzeu.
Svařáky, betlémy, kolotoče. Vánoční trhy v kraji rozšiřují nabídku

Po celý rok si Vlastivědný spolek Českolipska připomíná různými akcemi 140. výročí vzniku Excursions-Clubu. Spolku, který byl v roce 1878 založen v České Lípě a který po 61 let realizoval rozsáhlou vlastivědnou práci v širokém okolí města.

Jubilejní rok završí první adventní neděli 2. prosince. V bývalém evangelickém kostele mistra Jana Husa v České Lípě se od 17 hodin uskuteční benefiční koncert pěveckého dua Kchun, jehož součástí bude křest knihy „Nordböhmischer Excursions-Club a 140 let vlastivědné práce na Českolipsku“. Její autoři Miloslav Sovadina, Ladislav Smejkal, Olga Sykáčková a Jaroslav a Michal Panáčkové v ní shrnuli vlastivědnou činnost v našem regionu od jejího vzniku až po současnost.

„Do knihy bylo shromážděno velké množství nových poznatků získaných z archivních fondů i muzejních depozitářů. Provází ji spousta fotografií,“ popsala ve zkratce Magdalena Pujmanová z oddělení knihovního fondu Vlastivědného muzea a Galerie v České Lípě.

Rozsáhle ilustrované a pečlivě otextované. Takové jsou „Ezopovy Bajky“, které dva roky dávala dohromady českolipská autorská dvojice Marta Knauerová a Attila Vörös. Společně vybrali do knihy asi třicet antických, často dost krvavých bajek, které Vörös rozkreslil a Knauerová jim dala historický nádech čitelný i pro dnešního čtenáře. Vycházeli z Vörösem náhodou objeveného staročeského překladu bajek ze 16. století od Jana Acrona Albína Vrchbělského, který pocházel z dnes už zaniklé vísky pod Bezdězem.