„Otázka je, jak se člověk k nešťastné dopravní nehodě postaví. Zda si připustí svoji odpovědnost,“ uvedla samosoudkyně Zuzana Bohatá Koldovská, jež se u Okresního soudu v České Lípě specializuje na dopravní nehody.
Jak zdůraznila, pro rozhodnutí o podmíněném zastavení stíhání vidí důvod, když se obžalovaný upřímně dozná a také se omluví za zranění a škody. Pak odchází i s řidičským průkazem a když zvládne určenou zkušební dobu, nemá žádný záznam v rejstříku trestů. „Každému z nás se taková nehoda může kdykoliv stát. Spěcháme, stačí vteřina, kdy něco přehlédneme, nevytočíme zatáčku. A rázem čelíme trestnímu stíhání,“ připomněla soudkyně.
Nezvládl zatáčku
To se stalo například Janu B. (66) z Novoborska. K soudu se přišel zodpovídat z přečinu ublížení na zdraví, které způsobil tím, že nezvládl svou fabii a naboural v protisměru auto s mladou rodinou. Jak konstatoval státní zástupce Michael Dostál, obžalovaný jel v září minulého roku po silnici I/13 z Kamenického Šenova do Nového Boru. Vzhledem k nepřiměřené rychlostí při průjezdu zatáčky vjel do protisměru, kde čelně narazil do protijedoucího osobního vozu Hyundai i30, kde jeho posádce způsobil zranění.
„Měl jsem dojem, že došlo k nějakému smyku před střetem. Vnímal jsem, že v protějším voze jsou děti,“ řekl Jan B. Silnice prý byla mokrá. „Rychlost si nepamatuji. Je tam u silnice spousta křížků. Třicet let jsem tudy jezdil do práce. Myslím, že jsem tam jezdil opatrně,“ vyjádřil se muž, který má řidičský průkaz od roku 1983 a dosud jezdil bez záznamů. „Vylétly airbagy, probral jsem se s vyraženým dechem a vnímal jsem, až když mě vytahovali záchranáři. Neovládal jsem nohu,“ popisoval, co si z nehody pamatuje.
V nemocnici mu lékaři zjistili kromě pohmožděnin i komplikovanou zlomeninu nohy. Musel na operaci a několik měsíců nebyl schopen téměř chodit. „Přiznávám, že jsem nezvládl řízení vozidla,“ prohlásil závěrem své výpovědi Jan B.. Soudkyni ovšem nedokázal věrohodně vysvětlit, proč se nesnažil kontaktovat rodinu, které ublížil. „Na počátku jsem slyšel, že jsou v pohodě. Nenapadlo mě to. Nepovažoval jsem to za nutné,“ tvrdil obžalovaný senior, který u soudu dal najevo, že si potrpí na dva akademické tituly. Poškozené rodině se omluvil teprve až před soudkyní v závěrečném slově. „Je mi to líto. Jsem rád, že to nedopadlo po čelním nárazu hůř,“ uvedl Jan B.
Řidič z nabouraného automobilu Petr V. (37) přes delší léčení žádné trvalé následky nemá. Před soudem ale nedokázal skrýt emoce u otázek směřovaných na jeho děti, které se podle jeho výpovědi od havárie bojí jezdit v autě a někdy je zlé sny ovlivněné srážkou budí ze spaní.
Jak vypověděl, před nehodou se vracel se svými dětmi z nákupu v Novém Boru zpět domů do Kamenického Šenova. Na točité silnici se proti jeho vozu náhle vynořila červená fabie, kterou řídil obžalovaný. „Vyjela do protisměru. Lekl jsem se, šlápl na brzdy, žádnou jinou možno reagovat jsem neměl,“ řekl soudu Petr V. S autem jel asi padesátikilometrovou rychlostí a všichni byli připoutaní. „Převrátili jsme se, byli jsme v šoku,“ vzpomínal Petr V. Pohmožděniny měl po celém těle, měl naraženou krční páteř, trápily ho potíže s dýcháním.
Podle soudkyně Zuzany Bohaté Koldovské je za naprostou většinou dopravních nehod, které skončí u soudu, pouze lidská nedbalost a nepozornost. Rozsudky proto končí obvykle podmíněnými, alternativními nebo peněžitými tresty.