Tytéž bagry, mezi nimiž ropucha po nocích skáče, nyní na ploše sousedící se zanikající pískovnou vytvořily písečné přesypy a mělké tůně těsněné jílem. Na území o rozloze tři a půl hektaru tak vznikla nová vhodná místa pro udržení populace této žáby.

„Ropucha krátkonohá je nejvzácnějším a také nejohroženějším obojživelníkem Českolipska. Nejvíce je ohrožena rekultivacemi a zánikem vhodných biotopů, sukcesí nebo znečištěním,“ potvrdil zoolog a ředitel českolipského muzea Zdeněk Vitáček, který výzkumu a sledování tohoto druhu zasvětil život. Výskyt ropuchy krátkonohé na Českolipsku byl a je soustředěn především právě do území těžby písků.

Podle zoologa se v minulosti vyskytovala ropucha krátkonohá také v bývalém vojenském prostoru Ralsko, kde ale už vymizela. Jak vysvětlil, žába k svému rozmnožování nutně potřebuje mělké, surové a nezarostlé, osluněné vodní nádrže a kaluže. Najdeme ji proto v pískovnách, štěrkovnách, lomech nebo vojenských cvičištích a autodromech. Pokud místo začne zarůstat, ropucha lokalitu opouští a vyhledává novou. Dává přednost písčitým půdám, protože přezimuje zahrabaná v hloubce až dvou metrů. „Bohužel naše sledování prokázalo hrozící zánik zdejší populace. Snahy o ochranu rozmnožovišť se u těžařů nesetkaly s podporou. Naopak docházelo k zavážení periodických kaluží a nádrží na nezpevněných komunikacích a na provozně-technických plochách. Přestože jsem rozmnožoviště pravidelně v terénu vyznačoval, byla tato postupně zlikvidována,“ konstatoval Vitáček.

Liberecký kraj, proto už v roce 2018 k ochraně populace vzácného obojživelníka vyhlásil u České Lípy přírodní památku Pískovna Žizníkov. Těžba písku tam pomalu končí a místo se postupně zaváží. Po ukončení rekultivace by už pískovna nebyla pro ropuchu vhodným místem k životu. Proto kraj připravil projekt s názvem Tvorba biotopů pro ropuchu krátkonohou v Žizníkově. A uspěl s žádostí o dotaci v Operačním programu Životní prostředí.

Podle krajského radního Jiřího Ulvra jsou celkové náklady projektu 1,45 milionu korun, přičemž kraj očekává dotaci přes 1,2 milionu. „Kraj hodlá na území pískovny i po blížícím se ukončení těžby vytvářet pro ropuchu ty nejlepší podmínky,“ informoval Jan Mikulička z kanceláře hejtmana s tím, že k cíli povede i využití offroadových vozidel. Kraj podle něj bude v následujících letech plochy udržovat prostřednictvím těžké techniky.

„Tímto způsobem odstraníme bující vegetaci, obnovíme vhodné podmínky v jílových tůních a vytvoříme nové prohlubně, které se zaplní vodou,“ poznamenal Radomír Studený z odboru životního prostředí krajského úřadu. Jezdci s těžkými vozy zde budou moci po domluvě s pracovníky ochrany přírody krajského úřadu vyzkoušet své stroje.

„Bude ale nutné načasovat jízdy mimo období rozmnožování ropuch a hlídat jejich intenzitu. Několik tůní je totiž s ohledem na očekávané suché roky zespoda podložených fólií. Ta by divoké přejezdy nemusela vydržet, stejně jako zde se vyskytující pulci,“ zdůraznil Václav Židek, radní pro resort životního prostředí a zemědělství Libereckého kraje.

Milovníci přírody si už nyní mohou terénní úpravy prohlédnout, protože plocha, kde se prováděly, je volně přístupnou částí přírodní památky. „Návštěvníky čeká kromě obojživelníků i obří hmyzí hotel, který je součástí jednoho z informačních panelů. Je však nutné upozornit na to, že ostatní části pískovny jsou dobývacím prostorem, kam je vstup zakázán,“ připomněl radní Židek.

„Použití těžké techniky? Jestli to chráněnému druhu pomůže, jestli se tak zlepší podmínky pro jeho přežití a rozvoj, tak proč ne,“ kvitoval počin kraje Miroslav Hudec, šéf českolipské pobočky Společnosti pro trvale udržitelný život. Toho jen mrzí, že péče končí v okamžiku, kdy dojde ke střetu zájmů ochrany přírody s nějakým jiným zájmem. „Teď mám konkrétně na mysli připravovanou přeložku silnice I/9 mezi Novým Borem a Dolní Libchavou. Investor žádá o povolení výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů v trase přeložky. Těch ohrožených druhů se v tomto přírodně nesmírně cenném území vyskytuje čtyřicet pět,“ reagoval Hudec.

„Přesto, že je ropucha krátkonohá málo závislá na vodním prostředí, její nároky na rozmnožoviště jsou natolik specifické, že se bez aktivní pomoci a budování umělých, specifických vodních nádrží blíží i na Českolipsku její vyhynutí. Přirozené i antropogenní lokality, kde se může rozmnožovat, nezvratně mizí a již nevznikají nové tak jako v minulosti. Poslední populace – v Žizníkově a Provodíně – se nacházejí ve stádiu bezprostředního ohrožení. Dnes je již jisté, že ropucha krátkonohá na Českolipsku nepřežije bez aktivní, rozsáhlé, cílené a především dlouhodobé ochrany stávajících a budování nových umělých vodních ploch a suchozemských biotopů.“
Zdeněk Vitáček, zoolog a ředitel Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě