Stejně jako mnoho jiných studentů odborných škol čekala i budoucí sklářskou výtvarnici Julii Tampierovou, zatím studentku třetího ročníku sklářské školy, odborná praxe. Díky mezinárodnímu programu EU ji mohla absolvovat v zahraničí. Tak, jako kdysi jezdili mladí „na handl“.

JULIE: BRALI MĚ JAKO OSTATNÍ ZAMĚSTNANCE

Juliina praxe probíhala v malém anglickém městečku Poulton-le-Fylde, kde sídlí firma, která se zabývá využitím skla v architektuře. „Hned první den mě začlenili do jednoho z projektů. Šlo o obrovskou stěnu plnou pískovaných komponentů. Připravovala jsem pískovcové šablony pro nanášení a jejich aplikaci a další činnosti. Vůbec poprvé jsem se dostala k laminování skla,“ vysvětluje studentka a dodává, že s pomocí této techniky můžete mezi dva pláty skla zatavit v podstatě cokoli.

Na závěr nechala firma Julii zhotovit vlastní kus. „Rozhodla jsem se pro živé květiny a poté jsem na povrch vypískovala svůj vlastní motiv,“ líčí nadšeně své první zahraniční zkušenosti v oboru. „Byla to výborná škola. Vyzkoušela jsem si, jaké to jednou asi bude, protože mě hned od prvního dne brali stejně jako ostatní zaměstnance, a to znamenalo, že pro mě platila i stejná pravidla,“ kvituje s tím, že v českém prostředí se s podobným postupem setkají studenti na praxi jen zřídkakdy. „Také jsem měla možnost se setkat se s novými pracovními technikami nebo jiným přístupem k technikám, které už znám,“ oceňuje Julie Tampierová.

VENDULA: VIDĚLA JSEM, ODKUD VYPLUL TITANIC

Vendulka Hrubá, studentka chemické technologie, druhého oboru sklářské školy v Železném Brodě, se díky Erasmu podívala do Irska. Dostala se dokonce na místo, odkud počátkem minulého století vyplula legenda jménem Titanic, a viděla i řadu dalších pamětihodností. Její hlavní misí však byla práce ve firmě Eolas, která se zabývá testováním potravin. „Jde o senzorický výzkum, laboratorní výzkum a výzkum spotřebitele,“ popsala.

Osmihodinová pracovní směna jí začínala stejně jako ostatním zaměstnancům. „Mou pracovní náplní byla kontrola obalu zboží na fotkách od klientů, kontrola obsahu a normy čokolády v kornoutové zmrzlině a měření pH, barvy a čirosti čaje Lipton pomocí pH metru a dalších speciálních přístrojů,“ popisuje. „Bylo to sice náročné jak psychicky, tak i fyzicky, ale byla to neuvěřitelná zkušenost a jsem za ni vděčná,“ popisuje Vendula.

STUDENTI V ZAHRANIČÍ RYCHLE DOSPĚJÍ

Podle Kateřiny Mannové, která je koordinátorkou projektu, má třítýdenní pobyt v zahraničí pro středoškoláky obrovský přínos. A nejen ve znalosti jazyka, který jsou tu nuceni aktivně používat. Nikdo je nevodí za ručičku. Jsou odkázáni sami na sebe. „Pro studenty je to nejen výborná jazyková zkušenost, ale i možnost učit se samostatnosti. Musí se o sebe postarat v cizím prostředí. A je to i vlastně první pracovní zkušenost v zahraničí,“ vysvětluje pedagožka. „Studenti byli rozmístěni v různých odvětvích se zaměřením na zpracování a zušlechťování skla, chemii, optiku, výrobu šperků a grafický design,“ přibližuje.

Na Erasmus nemůže vyjet každý. Základem je dobrá znalost jazyka a také zájem o daný obor. „Na to klademe velký důraz, protože takový student reprezentuje nejen školu, ale i celou ČR,“ dodává Kateřina Mannová.