Odbornice se zaměřením na toxikologii a odpadové hospodářství se kromě dopadů na krajinu, jež samotná přeložka přinese, obává také hrozby, že nová komunikace otevře cestu k navážení tuhých zbytků po spalování odpadu (popílky a strusky) do oblasti Úštěcka a Českolipska. A to právě v souvislosti s uvažovaným spuštěním velkokapacitní spalovny komunálních odpadů v elektrárně Mělník u Horních Počapel (ZEVO Mělník).

Pavla Renkerová
Působí na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.
Specializuje se na ochranu životního prostředí se zaměřením na toxikologii a odpadové hospodářství.

Jaká rizika vůči životnímu prostředí vnímáte v souvislosti s uvažovanou přeložkou silnice?
V první řadě musím rozhodně odmítnout snahu o vybudování rychlostní silnice v oblasti Úštěcka a Českolipska čistě jen kvůli lepší dopravní obsluze mělnické spalovny. Pro uvedené oblasti stávající síť silnic plně postačuje a dobře také zajišťuje běžný svoz místně produkovaných komunálních odpadů. Mimořádně cenná a vcelku rozsáhlá plocha málo zatížené krajiny by byla uvažovanou dopravní trasou nemilosrdně rozříznuta a znehodnocena. Současně mi smysl rychlostní komunikace uniká i ve světle informací prezentovaných v dokumentaci EIA k záměru ZEVO Mělník. Transport zásadní většiny odpadů má garantovat železnice, která je zde dlouhodobě nastavena na přísun mimořádně velkých objemů uhlí. Největší obavu u mne ale vyvolává úplná absence informací ohledně nakládání s tuhými zbytky po spalování odpadu. Konkrétně by podle veřejně přístupné dokumentace EIA mělo jít o zhruba 100 tisíc tun strusky a 15 tisíc tun úletového popílku ročně.

Krajina v okolí Rašovic a Julčína na Úštěcku, kde má vést zamýšlená přeložka silnice I/9
Stavět novou silnici? V žádném případě, zní z obcí na Úštěcku a Českolipsku

Můžete přiblížit, jak struska a popílek ze spalovny ohrožují lidské zdraví?
Při spalování komunálního odpadu se do strusky a úletového popílku zakoncentrují ty složky původního odpadu, které neshoří a ani nepodléhají jiným přeměnám - jedná se zejména o těžké kovy. Jejich toxické působení je velice široké a v důsledku může vést k mnoha karcinogenním i nekarcinogenním efektům. Při spalování odpadu dále dochází ke vzniku nových toxických látek, například polychlorovaných dibenzodioxinů (dioxinů) a dibenzofuranů (furanů), které se ale do strusky a popílku dostávají jen v malém množství.

O dioxinech se v souvislosti se spalovnami odpadů mluví často. Co přesně tyto látky mohou způsobit?
Dioxiny jsou látky s karcinogenním působením, a to i při velmi nízkých koncentracích. Moderní spalovna komunálního odpadu dokáže ale tyto látky ze spalin s vysokou účinností odstranit a jejich reálný vstup do ovzduší je malý. Problém ohledně strusky a popílku z mělnické spalovny vidím já sama zejména v tom, že není nijak specifikován způsob jejich odstranění. Obecně se na tyto materiály pohlíží jako na nebezpečné odpady, ale v České republice platí od počátku tohoto roku nový zákon o odpadech a dosud k němu chybí prováděcí předpisy. Snahy o využití velkých objemů podobných materiálů například na nechráněném povrchu terénu již v minulosti byly, například „rekultivace“ pískoven a bývalých lomů. Moje odmítavé stanovisko k přeložce silnice I/9 do blízkého sousedství Úštěku lze tedy kromě zásadního zásahu do krajiny vyjádřit i tak, že v místech, kde rychlostní silnice nebude, je malá pravděpodobnost ukládání strusky a popílku ze spalování komunálního odpadu.