Kliknutím zvětšíteLukáš Krpálek, chlap jako hora. Stal se celebritou, českým národním hrdinou. Minulý týden křtil novou plníci linku na nepasterované plechovkové pivo ve Svijanech. Tady na něj vsadili ještě, než se stal mistrem světa a olympionikem.
Kdy začala vaše spolupráce s pivovarem? Daleko před nejvyššími tituly. Jak to vzniklo?
Naše spolupráce s Pivovarem Svijany se datuje od roku 2013. Tedy před pěti lety. Spolupráce si moc vážím, protože jako jediná z mála přišla ještě, než se mi začalo trošku víc dařit, v době kdy jsem nebyl vůbec známý. Teprve až ve 2014 se mi podařilo vyhrát mistrovství světa. O to víc si toho vážím, že jejich podporu jsem měl vždycky. Když přišlo pozvání na křest nové linky, nerozmýšlel jsem se ani chvilku.
Vaše tvář, respektive postava se objevila i na obalech svijanských produktů. Podle fotografa to bylo velmi zajímavé focení…
Pro mě to bylo trochu víc než normální focení. Následně jsme dělali i kalendář, ten jsme fotili v liberecké nemocnici. To bylo pak hodně zajímavé focení. Obraz mne ukazoval na lůžku a místo kapaček do mne jely plechovky piva. To bylo fakt srandovní focení, ale hezké. Celý ten pracovní den jsem si užil a myslím, že i výsledek byl nádherný.
Jak to bylo s momentem, kdy fotogradf řekl: nasaďte tvrdý výraz?
Já se prostě tvářím furt stejně. Možná každý to vnímá trochu jinak, ale já si hrát na drsňáka neumám. Nebo tvářit se jako drsňák? To umím jen na té žiněnce.
Jsme v pivovaru. Tak jak je to u vás? Jaký jste konzument nebo máte pivo jen jako iontový nápoj?
Čas od času si pivo dám. Neříkám, že bych byl abstinent nebo naopak. Ale když přijde dobrý výsledek, stojí za to ho trošku zapít. Pochopitelně, když mám před závody, tak alkohol úplně vynechávám. Respektive, alkohol vůbec ne, jedině, co si dávám, je pivo. To mi chutná a rád si ho dám, ale když je příležitost.
Ruku v ruce s dobrým pivem je i něco dobrého na zub. Na čem ulítnete? Na čem si pochutnáte?
Když nemám závody tak jsem velmi rád, když v létě grilujeme. Když hodíme nějakou flákotu masa na gril a k tomu si dáme pořádný svijanský pivo, tak to je to nejlepší, co může být. Posedět s kamarády a relax.
Jaký máte mimo Svijan vzutah k našemu regionu? Jezdíte sem často?
Myslím, že docela často. V zimě sem jezdíme hodně na lyže, v létě tolik ne. Liberecký kraj mám moc rád.
Od olympijského triumfu uplynuly již dva roky. A jsou to také dva roky k další olympiádě. Jak se připravujete?
Snaha je maximálně se připravit, abych na další olympiádě pokud možno vybojovat další medaili. To je pro mne další obrovská motivace. Jsem v přípravě před mistrovstvím Evropy v Izraeli, které máme za měsíc. Následuje hned potom olympijská kvalifikace, která bude velmi náročná. Já se samozřejmě budu maximálně snažit o to, abych byl v kvalifikaci co nejlépe postavený. Čeká nás těžká příprava a následně dvouletá olympijská kvalifikace. Bude to náročné období.
Našel jste si v nabitém programu sledovat vaše kolegy na zimních olympijských hrách v Koreji?
Samozřejmě. Hodně jsem to sledoval, i když jsem byl v zahraničí, zapnul jsem si televizi. Snažil jsem se sledovat všechny naše vystoupení. Bylo to něco nádherného. Vidět jak bojují o medaile. Ester Ledecká a dvě zlata, jak se jí podařilo vyhrát, to bylo nádherného, co se opravdu nestává tak často.
Krpálkománie
Po vítězství jihlavského judisty Lukáše Krpálka na olympiádě v Riu odstartovala v Česku doslova Krpálkománie. Závodní kariéru tento „zlatý chlapec“ odstartoval pod vedením trenérky Květy Smutné v klubu SK Jihlava. "Zda je dítě šikovné nebo nešikovné poznáte, ale jestli má talent, to ne. Navíc, judo je hodně složitý sport a je třeba, aby bylo dítě vnímavé a rychle chápalo, co se po něm chce. Důležité je, aby děti, obecně jakýkoli sport bavil, aby ho dělali „se srdíčkem,“ uvedla pro Jihlavské listy.
A jak Lukáš začínal? Spolu s ostatními. Je těžké se upamatovat. "Dětí mi prošlo „pod rukama“ velké množství. Musela jsem si najít nějaké fotky, abych si ho připomněla. Vždyť už je to nějakých dvacet let zpátky. Vzpomínám si na jeho vysokou postavu, ta je poznávacím znamení obou bratrů Krpálků," dodala trenérka. Po vítězství českého závodníka na olympiádě v judu se zvedl zájem o tento sport stejně jako je tomu u ostantích odvětví, když na světovém podniku zní česká hymna. Připomeňme si například biatlon, jaký vzestup zájmu zaznamenal po Soči před čtyřmi lety a po letošních úspěších v Koreji. "Ale zájem o judo stoupnul už když vyhrál mistrovství světa a před čtyřmi roky bojoval na olympiádě. Jak už se judo dostalo, hlavně díky médiím, do podvědomí lidí, zájemců přibývalo. A to je dobře," uzavřela Smutná.
A v Jablonci je tomu stejně. Po úspěchu Lukáše Krpálka zaznamenalo judo v celé republice velký nárůst zájemců v mládežnických kategoriích, až do juniorské. I proto se také počet závodníků Velké ceny, která se v Jablonci konala v březnu, počítá na stovky. „Nejdéle vydrží malé děti, když se pak ale dostanou do věku středoškoláků, často odcházejí za studiem. Naším hlavním cílem je, aby se mládež co nejdéle hýbala a sportovala, než jim to zkomplikují další životní povinnosti,“ uvedl za tým pořadatelů domácího Judo Klubu hlavní organizátor Roman Polák.
Judista ale míří k dalším metám. Ve své kategorii do 100 kilogramů už vybojoval všechny tituly, které bylo možné získat. Poskočil o váhovou kategorii výš. Poprvé od svého triumfu v Rio de Janeiru bojoval v Češku. Spolu s dalšími 21 reprezentanty nastoupil v nejtěžší váhové kategorie na březnovém turnaji European Open v pražské hale Podvinný mlýn. Obhajoval předloňský triumf.
Jihlavský rodák Lukáš Krpálek v těžké váze vybojoval bronz. Na stupně vítězů se postavil již popáté v řadě. Nasazená jednička v hale na Podvinném mlýně vstoupila do turnaje impozantně. Na Ukrajince Vladyslava Berezku potřeboval jen 55 sekund, když ho porazil účinným škrcením, Litevce Ignase Mecajuse vyřadil ze hry za necelé dvě minuty rovněž na ipon.
Jenže potom přišel šok, proti Íránci Mahdžúbovi (pozdější vítěz) byl jasným favoritem, ale Asiat ho dokázal překvapit. Nasadil mu chvat osoto-gari a Králek se prolétl na tatami.
„Vůbec jsem to nečekal, on ho snad ještě ani nepoužil, co jsem ho viděl. Navíc já jsem na osoto-gari ještě nikdy neupadl. Prostě jsem si to nepohlídal a to mě stálo vítězství,“ litoval Krpálek akce, kterou se učí judisté hned v začátcích své kariéry.
Před skvělým publikem však nic nezabalil, i bronz měl pro něj svou cenu. Nizozemce Spijkerse udolal sice až v prodloužení, ale to mu nevadilo. „Každá medaile je cenná. Jsem rád, že jsem se fanouškům odvděčil medailí, i když ta zlatá by byla pochopitelně lepší. Škoda toho semifinále,“ zalitoval ještě jednou.
38
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
