Nováčkem v Poslanecké sněmovně se stal dlouholetý starosta obce Kravaře na Českolipsku a loňský finalista voleb do Senátu Vít Vomáčka. Jako bezpartijní figuroval na třetím místě kandidátky koalice Spolu v Libereckém kraji, kde od voličů získal 3 916 přednostních hlasů. Nejvíce právě v českolipském okrese, kde je asi nejdéle sloužící komunálním politikem a známost získal i díky mnoha kauzám, které ze své pozice vyprovokoval. Ať šlo o založení obecní dopravní společnosti BUS Kravaře v roce 1996, kdy sám vozil lidi do zaměstnání, nebo zveřejňování lidí, kteří v obci páchali trestnou činnost, nákupem toaletního papíru pro okresní nemocnici, nebývalou podporou místní školy a dalšími neotřelými aktivitami ve veřejném prostoru.

Zdroj: DeníkVloni vám o nemnoho hlasů uniklo křeslo senátora. Počítal jste teď s volebním úspěchem?
Ano, počítal. Do každého klání jsem jako sportovec šel s tím, že úspěch chci. Chtěl jsem vyhrát i teď, stejně jako před rokem v senátních volbách, takže mám radost, že se mně nyní podařilo uspět. Jinak to byla taková dlouhá „jízda“, podobala se mejdanu, na který jsem se rok těšil a do uplynulé soboty ho připravoval. Sobotní večer jsem si skvěle užil. Dnes už euforie opadla a uvědomuji si, co to zvolení pro mě znamená, že to nebude nic lehkého, že je za tím ohromná zodpovědnost. Vím, že můj mandát je o veliké důvěře, kterou mně lidé dali. Nechci, aby moje odpověď zněla jako fráze, ale nesmím tuto důvěru zklamat. Protože se chci i na konci volebního období moci podívat zpříma do očí, tak jako mohu za těch 30 let v Kravařích.

Myslíte, že nějaké vaše nápady a originální řešení z obce využijete v pozici zákonodárce?
Právě proto jsem do toho šel, proto mi kandidatura byla nabídnuta. Jako starosta menší obce znám její fungování a myslím, že z dosavadní praxe tedy podněty mít budu. Budu chtít, aby jednání měla určitou kulturu. Vždycky jsem si na ni potrpěl i na zastupitelstvu. To samé bych si přál od nové sněmovny, aby měla mezi občany nějakou vážnost. Je mi jasné, že s malou komunální politikou, s níž mám dlouhou zkušenost, se parlament nedá srovnat. Pro mě je krása té „malé“ komunální politiky v tom, že za půl roku, když se rozhodnete, už můžete za sebou vidět výsledky práce. Kdežto v parlamentu, jak vím, to tak není. Každopádně se na to moc těším.

Jako poslance vás nemine práce v některém z výborů. Máte zájem o konkrétní zaměření, sféru?
Představuji si, že by to mělo být něco kolem samospráv, ať už jsou to města nebo kraje, protože si myslím, že by neměly hrát podřadnou roli jako teď, měly by dostat více svobody do svého rozhodování. Vadí mi, když se stát snaží dělat chytrého a říká starostům, co by měli dělat. Zbavil je řady kompetencí, ale když si neví rady, tak problémy zase přehodí na obce. Jen si vezměte očkování proti covidu. Nejúspěšnější byly ty obce, města a kraje, které se organizace ujaly svými silami. Jsem přesvědčen, že ač vládní orgány vidí, jak obce hospodaří, tak stále jen posílají kontroly a audity. Tady vidím kontrast s tím, jak hospodaří stát, který za x let nezaplatil nic ze státního dluhu, ale naopak ho zvyšuje. Takto kdybychom hospodařili v obcích, tak nás nechá pozavírat.

Byl v kampani nějaký moment, který vás vyloženě namíchl?
Během kampaně asi ne. Z mého pohledu byla tato kampaň kultivovaná. Naopak jsem potkal řadu bezvadných lidí. Navíc jsem zažil i mimo kampaň jednu úžasnou chvíli, což byla dražba pro Hospic sv. Štěpána v Litoměřicích, kdy jsem dělal licitátora a podařilo se nám ve prospěch hospicu vydražit věci asi za čtvrt milionu korun.

Předpokládáte, že zůstanete dál starostou Kravař?
Já se přiznám, že jdu do něčeho, co jsem nezažil a do čeho moc nevidím. Zeptejte se mě proto až za půl roku. Kravaře jsou pochopitelně moje „srdcovka“ a každé moje konání, uvažování zaměřuji právě na tuto obec. Prestiže poslance bych určitě chtěl využít i pro Kravaře. Díky každodennímu kontaktu se spoluobčany, sousedy jsem za tři desetiletí starostování nevybočil z reality a žiju „na zemi“. Spousta lidí mi psala, ať i jako poslanec zůstanu svůj. Já jim na to odpovídám: „Včas mi vynadejte, kdybych začal blbnout.“

Co říkáte na stav naší společnosti, státu? Vidíte šanci na reálné zlepšení?
Určitě jsme na rozcestí. Nicméně, jak říkal Václav Havel, až to bude vypadat opravdu blbě, tak začne být lépe. Já věřím, že teď už tomu tak začíná být. Myslím, že je zásadní chyba, že se mluví jenom o penězích, spotřebě, jenom o růstu, ale žádné jiné hodnoty nezaznívají, alespoň já je dvakrát v tomhle státě nevidím. Společnost by měla debatovat právě o dalších hodnotách a smyslu života. Bohužel, dnes tomu vládla jen a jen komerce. Zdá se mi, že tyto volby ukázaly, že se asi něco děje, že i velká část společnosti to takto vnímá. Samozřejmě ryba smrdí od hlavy, to je staré pořekadlo, proto jak jsem už říkal, rád bych přispěl k tomu, aby jednání sněmovny měla nadhled a kulturu.

Ve vyšší politice budete nováčkem. Máte nějaký vzor mezi politiky, nebo u svých už protřelých kolegů poslanců?
Moje 88letá matka by vám řekla, že jsem samorost, a tak já opravdu žádné takové vzory nemám. Samozřejmě si všímám, jak se kdo projevuje, když má někdo z politiků krásný projev, když se umí vyjadřovat, když přináší věcné argumenty, ale abych vám řekl konkrétní osobu, to určitě ne.

Co na vaše zvolení řekla vaše maminka, dostal jste od ní nějakou radu?
Měla radost, ale je velmi tolerantní, nechává veškerá rozhodnutí na mně. Jsem přesvědčen, že ten úspěch, který jsem v těchto volbách zažil, je i díky ní. Poděkování patří i mému tátovi, který se této chvíle bohužel nedožil. Oba rodiče nás doma vedli k tradičním lidským hodnotám, úctě k práci, k člověku, ke stáří, i k tomu vždy hrát fér a umět přijmout i nepříjemné životní skutečnosti. A na to bych chtěl navazovat. Vysoký morální kredit, kterého rodiče dosáhli a snažili se ho předat i mně, rozhodně nemíním zpronevěřit.

Vít Vomáčka.Vít Vomáčka.Zdroj: Deník/Petr PokornýVít Vomáčka
Narozen 17. 1. 1960, pochází ze známé učitelské rodiny. Studovat nejdříve nesměl, ale vypracoval se a nakonec absolvoval Vysokou školu zemědělskou. V mládí závodně provozoval plavání a basketbal, nyní už jen rekreačně. Je rozvedený, otec dvou dospělých dcer. Po vojně začínal jako zootechnik v JZD ČSSP Kravaře. V osmdesátých letech pracoval jako učitel na Střední zahradnické škole Děčín Libverda a SZTŠ Česká Lípa. Politickou kariéru nastartoval úspěch v prvních svobodných volbách roku 1990, kdy získal mandát zastupitele, a do května 1991 vykonával funkci zástupce starosty obce. Od května 1991 dosud je starostou obce Kravaře v Čechách. Vloni kandidoval do Senátu, v druhém kole těsně podlehl Jiřímu Voseckému. V sobotu 9. října 2021 uspěl ve volbách do Poslanecké sněmovny jako kandidát koalice Spolu. Byl a je velkým fanouškem zpěváka Karla Gotta.