Kliknutím zvětšítePřed čtyřmi lety obcházel chovatele drůbeže strašák v podobě ptačí chřipky. V Libereckém kraji bylo několik ohnisek nákazy a chovatelé bedlivě sledovali každý podezřelý úhyn. A nyní je to tu zas. Testy prokázaly nákazu u pěti uhynulých labutí nalezených u jezera Velký Písečák v Příšovicích na Liberecku.
Virus označovaný jako N8 je vysoce patogenní pro vodní ptáky, kteří šíří nákazu. Ta se přenáší nejen trusem, ale i peřím se zbytky krve či dalších tělních sekretů. „Chovatelé drůbeže by měli zabezpečit své chovy tak, aby zamezili kontaktu s volně žijícími ptáky. Neměli by pokud možno pouštět drůbež do výběhu, měli by ji mít v uzavřených místnostech,“ zdůraznil ředitel Krajské veterinární správy pro Liberecký kraj Roman Šebesta.
Co znamená výskyt ptačí chřipky pro obyvatele a chovatele drůbeže Příšovic a okolních obcí?
Vzhledem k tomu, že se ptačí chřipka potvrdila u volně žijícího ptactva, u labutí, nebudeme jako krajská veterinární správa vyhlašovat žádná výrazná omezení. K tomu bychom přistoupili v okamžiku, kdy by nákaza vypukla u chovatelů drůbeže. Pak bychom vyhlásili mimořádná veterinární opatření čili vymezili ohnisko a ochranné pásmo. Nicméně v případě ptačí chřipky u labutí v Příšovicích jsme se omezili zatím na kontaktování úřadů devíti obcí v blízkosti jezera Velký Písečák, informovali je o situaci a poskytli text s informací a poučením pro veřejnost, který mohou vyhlásit v místním rozhlase. Také jsme jim předali informační letáky, které mohou pověsit na úřední desku, případně je distribuovat chovatelům drůbeže.
Jaká opatření by měli chovatelé přijmout?
Měli by zabezpečit své chovy tak, aby zamezili kontaktu s volně žijícími ptáky. Jestli mají potřebu je vypouštět do výběhu, tak výběh upravit tak, aby se do něj nedostali ostatní ptáci. Určitě myslet na to, že by neměli drůbež krmit a napájet ve výběhu, krmivo či voda totiž představuje lákadlo pro okolní ptactvo. A v neposlední řadě by měli věnovat i zvýšenou pozornost svému chovu, zda je drůbež v dobré fyzické kondici či nehubne.
Je větší riziko u malých chovatelů, nebo velkochovu?
U malochovu, ale velkochovy jsou také ohroženy. U nás v kraji jsou čtyři a od místa aktuálního nálezu jsou poměrně vzdáleny, takže nepředpokládáme, že by se tam nákaza z této lokality přenesla. U velkochovatelů apelujeme na biologickou bezpečnost. Jedná se o soubor opatření, která brání přístupu volně žijícího ptactva. Chovatel by měl kontrolovat, zda jsou řádně uzavřena okna, zda funguje řádně klimatizace, aby nebylo krmivo a stelivo potřísněno exkrementy volně žijících ptáků, měl by používat dezinfekci před vstupem do hal apod. Jde o minimalizaci rizika zavlečení nákazy do chovu.
Pokud chovatel zaznamená neobvyklý úhyn, jak má postupovat?
Může to nahlásit soukromému veterinárnímu lékaři nebo na krajskou veterinární správu, případně na různá kontaktní místa, například obecní úřad, hasiče či městskou polici. Máme navázanou úzkou spolupráci jak s hasiči, tak i policií. Po obdržení takové informace k chovateli vyšleme krajské inspektory, aby situaci odborně zhodnotili. S hasiči jsme spolupracovali jak v případě uhynulých labutí na Velkém Písečáku, tak i v minulosti u nedalekého ohniska ptačí chřipky v roce 2017 v Kadeřavci na Turnovsku. Tam nám pomáhali utrácet drůbež a odstraňovat kadávery. Určitě není na místě obava nahlásit úhyn. V případě likvidace chovu totiž chovatel obdrží náhradu škody a navíc se tím předejde dalšímu šíření nákazy.
Chovatel má tedy nárok na finanční kompenzaci?
Určitě ano. Ale chovatel musí dodržet určitá pravidla, aby na náhradu dosáhl. Zaprvé musí po likvidaci chovu proběhnout závěrečná dezinfekce, kterou si organizuje chovatel a kterou poté kontrolujeme. Je potřeba, aby ji chovatel doložil například dokladem od firmy, která je k jejímu provedení kompetentní. Dále pak musí chovatel podat žádost o náhradu škody, kde uvede druh drůbeže, počet kusů, o které přišel, a podle tabulek mu ministerstvo zemědělství spočítá finanční náhradu. Ta pravidla nejsou obtížná a chovatel je může lehce splnit.
Zmiňoval jste některá opatření, jež jako krajská veterinární správa v případě výskytu ptačí chřipky u drůbeže využíváte. Můžete je přiblížit?
Ohnisko se vyhlásí v zasaženém chovu. Pokud nejde o vzácný chovatelský materiál, všechna drůbež se utratí a pak se stanoví zpravidla v okruhu tří kilometrů ochranné pásmo. V něm zakážeme např. přemísťování drůbeže, pořádání výstav drůbeže nebo i rozmetání hnoje a mrvy. Zpravidla do okruhu deseti kilometrů pak stanovíme pásmo dozoru, kde se provede sčítání všech drobnochovů včetně výčtu jednotlivých druhů a počtu kusů. Bedlivě se sleduje zdravotní stav drůbeže, evidují se úhyny drůbeže a stanoví se také obdobná opatření jako v pásmu ochranném.
Jak probíhá samotné vyšetření a prokázání přítomnosti viru ptačí chřipky?
Pokud je nahlášen neobvyklý úhyn, kadáver putuje na vyšetření do Státního veterinárního ústavu do Prahy, kde pomocí laboratorních metod dokazují přítomnost viru. Nejdříve se stanoví jeho typ (např. H5) a poté proběhne další vyšetření v podobě konfirmace vzorku, který potvrdí typ viru a dále jej specifikuje (např. H5N8). Tím se ověří, zda vir je nebo není pro člověka patogenní. Tuto informaci představuje druhé písmeno a druhé číslo. Ve většině případů se jedná o H5N8, který není pro člověka nebezpečný. Nicméně před několika lety se Evropa potýkala i s typem H5N1 a tím se mohl člověk nakazit.
Poslední vlna ptačí chřipky v ČR proběhla v roce 2017. Vzpomínáte si na nějaký neobvyklý případ?
Ptačí chřipka tehdy zasáhla i libereckou zoologickou zahradu a ta se v roce 2017 stala se druhým ohniskem. Vir se šířil mezi hejnem pelikánů, které ale představovalo důležitý evropský genetický fond. Neutráceli jsme všechny kusy, ale testovali jsme krev jednotlivých pelikánů, zda jsou nakažení a infekční.
26
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
