Dvaašedesátiletý Musil působí u policie od roku 1992, jeho profesní cesta začala na Okresním ředitelství Jablonec nad Nisou a převážně se odehrávala na kriminální službě. Srdce ho vždy táhlo do terénu, působil na úseku drog a psychotropních látek. V roce 2010 se stal náměstkem ředitele pro službu kriminální policie a vyšetřování na vznikajícím krajském ředitelství policie. „Novým fenoménem je přesun kriminality do kyberprostoru. Pachatelé se zaměřují jak na mládež přes sociální sítě, tak i na vydírání velkých podniků a bank,“ řekl Ondřej Musil v rozhovoru pro Deník.

Zdroj: DeníkJakých cílů byste rád dosáhl v rámci své funkce?
Samotný proces jmenování krajským ředitelem byl rychlý, ale mám výhodu, že jsem byl při zakládání ředitelství. Znám tak chod kraje. Především bych chtěl dokončit započaté projekty. Jednak zřízení oddělení hipologie (zabezpečuje odbornou přípravu policistů – jezdců se služebními koňmi, pozn. redakce), jednak vznik oddělení silničního dohledu v oblasti Turnova. Větší úkol, který aktuálně běží, je vybudování společného mezinárodního pracoviště na hranicích starého přechodu v Hrádku, na čemž by se měla podílet policie z Polska a výhledově i ze Spolkové republiky Německo. A samozřejmě se nadále věnovat bezpečnostní situaci na území Libereckého kraje.

Proměnila epidemie koronaviru nějakým způsobem náplň práce policie a skladbu zločinů?
Už je to skoro rok, co nás sužuje koronavirová situace. Z organizačního hlediska došlo k rozdělení policistů do týmů A a B, abychom zmírnili riziko nákazy. Policie se zapojila do trasování, dobrovolníci vypomáhají v českolipské nemocnici. Policisté darují krev i plazmu. Dokud budou opatření trvat, budeme v těchto činnostech nadále pokračovat. A co se týká kriminality, ta se ve větší míře přesunula do kyberprostoru. Je to latentní kriminalita, představuje nový fenomén a s tím se musíme vyrovnat.

Jaké jsou nástroje v boji s kyberzločinem?
Obecně to je hardware – vysokovýkonnostní počítače a dále celá řada forenzních softwarových programů používaných pro odhalování této trestné činnosti. Ta je poměrně rozmanitá: od mravnostních trestních činů, kdy se pachatelé vydávají za mladší a lákají od mladých lidí intimní fotografie a zpětně je pak vydírají, až po kyberkriminalitu v podobě útoků na systémy bank a firem. Útočníci vyhrožují vypnutím sítě na dálku a požadují obnosy v bitcoinech. Nechybí ani vyděračské a podvodné e-maily či falešné e-shopy. Při řešení těchto zločinů je někdy potřeba i mezinárodní spolupráce a zatímco některé státy jsou aktivní, jiné se vyznačují pasivitou.

O jednom z výše zmíněných zločinů pojednává i film V síti, že?
Přesně tak. Pachatelé cílí především na mládež, která nemá ještě dostatečné životní zkušenosti. Dokážou ji obelstít a zneužít její důvěry. Lidé mají omezený pohyb a možnosti vyžití, takže se soustředí na sociální sítě.

Pomineme-li aktuální stav, jaká je běžná kriminalita v Libereckém kraji?
Ta skladba už je dlouhodobě stejná, nemění se společenské ani geografické faktory. Před šesti lety jsme bojovali s krádežemi aut, které byly výrazně zredukovány. Za tím stojí jak osvěta, tak i zavedení kamerových systémů v obcích v rámci projektu bezpečnosti. Aktuálně se do popředí dostal převoz chemických látek pro výrobu drog z Polska, kde jsou jiné legislativní podmínky pro prodej léků obsahujících pseudoefedrin. Ty pak slouží k výrobě metamfetaminu známého jako pervitin. I přes velký tlak Evropské unie Polsko nepodniklo žádné velké kroky v restrikcích týkajících se prodeje těchto látek. Ze zkušenosti ale víme, že ne všechny převozy jsou určené pro náš kraj. Navíc se část dodávek přesunula na internet. Naopak násilná trestní činnost poklesla stejně jako pouliční kriminalita, což kopíruje trend v celé republice.

Kvůli čemu podle vás klesá zločinnost?
Stojí za tím celý komplex vlivů, ať už se jedná o nouzový stav omezující pohyb, osvětu a prevenci, které se věnujeme, anebo určitou ekonomickou situaci, kdy jsme na dobré úrovni.

Očekáváte po skončení nouzového stavu zvýšení kriminality?
To je hodně těžké hodnotit. Zatím situace nenasvědčuje tomu, že by měl být boom kriminality. Existují nástroje a matematické modely pro predikci vývoje kriminality, ale nedá se to vyloučit. Stav kriminality obecně je odrazem stavu ve společnosti.

Překvapilo mě, že i když je v nouzovém stavu zvýšená trestní sazba, tak si někteří pachatelé nedají pokoj…
Neumějí jinak řešit svou životní situaci. Jsou zvyklí na takové opatřování živobytí a nemají právní vědomí, aby si důsledky uvědomili.

Je Liberecký kraj v rámci policejní činnosti něčím unikátní?
Žijeme v trojmezí, a to nás zavazuje k určitému typu spolupráce se dvěma sousedními státy, z nichž každý má jiný legislativní rámec. Větší hranice je s Polskem. Do Německa máme jen pěší přechody, ale musíme reflektovat situaci v žitavském výběžku.

V sousedním Ústeckém kraji bojují s nedostatkem policistů. Jaká je situace v našem kraji?
Patříme ke krajům, které trpí dlouhodobě podstavem. Pohybuje se to mezi 120 až 130 neobsazenými místy. Snažíme se využít všech možných prostředků k vyrovnání této situace. Pořádáme různé kempy pro frekventanty ze středních škol s bezpečnostní tematikou. Snažíme se jim přiblížit práci policie, děláme simulované výběrové řízení. Právě to představuje odrazový můstek pro práci u policie, která je velmi rozmanitá a zodpovědná. Nemůžeme brát každého, uchazeč musí projít psychotesty, zdravotními prověrkami a mít dobrou fyzickou kondici. Uspěje zhruba 50 % zájemců.

Změnilo se za tu dobu, co působíte u policie, její vnímání ze strany veřejnosti?
Jsem u ní od začátku 90. let minulého století a ten obraz se hodně proměnil. Řekl bych, že je daleko pozitivnější, i když velkou roli hrají sdělovací prostředky. Pokud se objeví v našich řadách negativní kauza, která je zmedializována, okamžitě se to odrazí na názorech a přístupu veřejnosti k policii.