Zvuky stíhaček, letadla, desítky padáků snášejících se k zemi, maskovaní vojáci a spousty zbraní. Atmosféra největšího cvičení českých a amerických výsadkářů v Ralsku vás hned pohltí. Když vidíte svalnaté chlapy běžet s několikakilovými batohy na zádech s vážným výrazem ve tváři, přemýšlíte, kolik jich tady může asi tak být.

Týdenního výcviku Sky Soldier II se účastní muži z 43. výsadkového praporu z Chrudimi a také výsadkáři z Ameriky. „Českých vojáků je zde nad dvě stě padesát a počítáme, že do sto padesáti bude amerických," uvádí velitel praporu Jiří Adamec.

Po jeho slovech se jde na to. Vojáci mají za úkol ovládnout letiště, obsadit dva mosty a dobít linii lehkého opevnění nepřítele.

Toto cvičení není výjimečné jen tím, že se ho účastní i američtí výsadkáři, ale hlavně tím, že budou skákat s veškerým vybavením včetně zbraní, což váží dohromady něco kolem padesáti kilogramů.

Cílem cvičení je natrénovat jednotlivé postupy při podobném nasazení i procvičit spolupráci s americkými jednotkami. Specifické pro vojáky je, že jsou nasazeni v prostoru, který je pro ně neznámý.Zdroj: DeníkVe vzduchu už vidíme přilétat letoun C-295M CASA, zpomaluje na 210 kilometrů za hodinu a nachází se tři sta metrů nad zemí. Všichni výsadkáři musí na povel vyskočit co nejrychleji za sebou, je to také kvůli tomu, aby dopadli co nejblíže sobě a co nejrychleji se na zemi seskupili.

Výsadkáři seskočili během čtyř průletů přímo na plochu letiště. Dech se tají. I strachem, aby se padáky otevřely všem, kteří právě vyskočili. Neuvěřitelná podívaná.

Drobná zranění, s tím se počítá

Ptám se velitele, jestli je spokojen. „Těžko hodnotit něco na začátku. Jsme v začáteční fázi, to nejdůležitější čeká vojáka, když dopadne a začne plnit úkoly na zemi. V tuto chvíli jsem spokojený, máme tady tři drobnější zranění, ale s tím se počítá, je to v rámci normy. Vojáci udělali to, co měli udělat na seskokové ploše a začali plnit další úkoly podle plánu," uvádí Jiří Adamec.

Ihned po doskoku drsní muži přesně vědí, co dělat. Zatímco se novináři vezou ve vojenském náklaďáčku, výsadkáři i s velkými batohy běží podél silnice.

Je to tak velká událost, že si ji nenechal ujít ani náčelník generálního štábu Josef Bečvář. Ten si pochvaluje hlavně možnost jít se občas podívat za vojáky do terénu a komentuje jejich novou výzbroj. „Máme tady už vojáky s novou zbraní Bren. Mají nové pistole a padáky jsou v užívání dva roky. Myslím si, že už jsme schopní dneska dostát našim závazkům a můžeme působit výsadkovou jednotkou v alianční struktuře," říká Josef Bečvář.

Kromě něho se také k letišti přišlo podívat mnoho fotografů, zvědavců a obdivovatelů letounů. Hlavní celebritou je obrovský letoun americké armády zvaný C 17 Globemaster. „Je obrovský a vidět ho letět takhle nízko je zážitek," uvádí jeden z přihlížejících.

Pětidenní cvičení amerických a českých výsadkářů končí dnešním dnem. Cílem cvičení je natrénovat jednotlivé postupy při podobném nasazení i procvičit spolupráci s americkými jednotkami. Specifické pro vojáky je, že jsou nasazeni v prostoru, který je pro ně neznámý. Bývalý vojenský prostor, ve kterém sídlila sovětská vojska, je totiž od počátku 90. let pod civilní správou.

Úlohou kaplana je mít pořád dobrou náladu. To je jeho zbraň

Ralsko - Co by dělal na zemi, když jeho lidi jsou ve vzduchu, říká. Jednačtyřicetiletý Milan Novotný působí jako vojenský kaplan 43. výsadkového praporu v Chrudimi. V roce 2011 nastoupil do jáhenské formace a zahájil teologická studia a roku 2014 přijal jáhenské svěcení a nyní s výsadkáři skáče z letounů.

Jak vás napadlo se přidat k výsadkářům do vzduchu?

Jednak jsem trochu dobrodruh, celý život se jakožto duchovní zajímám o přírodní sporty, jako je ježdění na divoké řece a vysokohorská turistika. Takže to pro mě nebylo žádné překvapení. Když si člověk pořádně přečte Bibli, je v ní napsáno: Na Vánoce slavíme to, že se stvořitel světa stal člověkem, tak si říkám, že já, když mám být jeho vyslancem pro vojáky, tak tady nejde o to šířit náboženství, ale být tady s nimi. Jak bych mohl být kaplanem u výsadkářů, když bych sám nebyl výsadkář? Duchovní má být pro lidi a když jsou moji lidi ve vzduchu, tak co bych já dělal na zemi?

Jak dlouho skáčete?

Skáču s nimi od dubna, kdy jsem absolvoval základní výsadkářský kurz. Přišel jsem v listopadu na prapor a koncem března jsem nastoupil na kurz.

Jaký byl pocit poprvé skočit?

Člověk si poprvé ani neuvědomí, že z toho letadla vypadne, protože projde drilem výcviku, že stokrát vyskočí z makety vrtulníku, který je na zemi a najednou stojíte v letadle a počítáte 121, 122, 123 a letadlo se otvírá a vy vyskakujete. Až při třetím seskoku mě začalo mrazit a měl jsem strach. Říkal jsem si, že to vlastně není vůbec normální, vyskakovat z dveří letadla přímo za letu.

Žehnáte jim před cvičením?

Žehnání je určitě rituál. Vždycky mi říkají: Padre (otče), požehnej nám, ať se to otvírá. Tak já tedy řeknu: Pane Bože prosím, jsili Syn Boží, ať se to tedy otvírá. A oni mi říkají, že se teď bojí méně, protože si chudáci naivní myslí, že to nemůže spadnout. Já jim ale říkám: ty vole, co když se teď rozmáznu já? (smích). Snažím se jim vysvětlit, že to takhle nefunguje. Oni vtipkují a říkají mi: Hele, jsi s námi v tom letadle, tak snad šéf nedopustí, aby to spadlo ne?

Jak vás ostatní vojáci berou?

Protože jsem starší, tak se mnou mají kluci přátelsko-otcovský vztah. Je to takové, že jim člověk požehná a vše se snáší líp, má to najednou určitý rámec.

Co je vaší hlavní úlohou?

Já jsem o tom hodně přemýšlel, co je úlohou vojenského kaplana. Bál jsem se, jestli to není jen nějaká přítěž, kterou musí vláčet ve smyslu „když už je to v tabulkách, tak ho tady sneseme". Ale pochopil jsem, že úlohou kaplana je být s vojáky v předních pozicích, obcházet je a být tam s nimi. Úlohou kaplana je mít pořád dobrou náladu, což je jeho nejdůležitější zbraň. Obcházím je, navštěvuji je, zakouřím si s nimi, zakleji si s nimi. Největší podstatou je chodit od zákopu k zákopu a šířit optimismus.

Milan Novotný.Zdroj: archivMilan NovotnýVyučil se v oboru tesař, kovář a maturoval na SOU stavebním v Hradci Králové. Po maturitě studoval humanitní vědy zaměřené na pedagogiku a psychologii promoval v roce 1999 po té absolvoval ucelený výcvik Rogersovské psychterapie a supervizní výcvik. Od roku 2000 pracoval jako psycholog ve věznici v Pardubicích. Od roku 2005 vyučoval psychologii na Univerzitě Pardubice. V roce 2011 nastoupil do jáhenské formace a zahájil teologická studia a roku 2014 přijal jáhenské svěcení. Od roku 2000 je ženatý a má tři děti. Zdroj: www.kaplani.army.cz