„Za poslední rok byly chvíle, kdy jsem přemýšlel, že by bylo lepší, kdybych třeba skočil pod vlak,“ smutně poznamenal Vladimír (redakce zná jeho jméno). Během posledních tří let se jeho dluhy vyšplhaly bezmála k půl miliónu korun.

Jeho příběh bohužel není ojedinělý a scénář se opakuje ve ve spoustě případů. „Jako rodina jsme měli stále nízký příjem, dohromady patnáct tisíc měsíčně,“ vzpomíná Vladimír. „Když se rozbila pračka, museli jsme si vzít půjčku, která se samozřejmě musela splácet.“ Po nějaké době ale bohužel začal vytloukat klín klínem.

Půjčka, úvěr, exekuce

„Kdy jsme měli opět nějaká finanční vydání, vzala se další půjčka. Po čase nebylo ani na nájem, a tak jsme si na něj půjčili. Zároveň jsme si vzali úvěrovou kartu, abychom s ní zaplatili předešlý dluh,“ s hořkostí komentuje pád do propasti dluhů a osobního bankrotu Vladimír.

Situace trvala tři roky, až došla vrcholu a dál už žádná cesta nevedla. Nebyl nikdo, kdo by půjčil peníze, začali se ozývat věřitelé a na dveře neodbytně bušili exekutoři.

Od začátku roku přijaly soudy 11 255 insolvenčních návrhů, což je o 4 660 více než za stejnou dobu v roce 2009. Jen letos v září přibylo ve statistikách 1347 návrhů. Podniky a živnostníci z toho tvořili pouze 432 případy.

„Za poslední roky se stále častěji setkávám s klienty, kteří se přijdou poradit na možnosti a postup jak vyhlásit osobní bankrot,“ poznamenala JUDr. Marie Nedvědová z České Lípy a dodává, že velmi často řeší problémy lidí s případnou exekucí.

Budou pět let v chudobě

„Zaznamenala jsem velký nárůst žádostí o pomoc při předlužení a případném insolvenčním řízení. Je to zoufalá situace, především pro lidi, kteří mají úvěry, půjčky a hypotéky a přišli o práci,“ podotýká Marie Nedvědová a pokračuje: „Hodně takových případů se objevilo během propouštění zaměstnanců Crystalexu. Lidé dnes už ke mně nechodí pomalu s ničím jiným, než s osobním bankrotem.“

„Snažili jsme se po malých částkách platit nejaktuálnější pohledávky. Když se ti, co jsme jim zaplatili, uklidnili, okamžitě se ozvali další věřitelé,“ vzpomíná Vladimír s tím, že na některé splátky nezůstávaly peníze, a tak hrozila exekuce.

Osobní bankrot je cesta jak ven z problémů. Pro většinu lidí, kteří ho už vyhlásili, je to velká psychická úleva a šance na nový začátek. Je to ale také pět let v relativní chudobě, bez jakékoliv možnosti si i v případě potřeby půjčit peníze.

Není firma jako firma

„Řešil jsem to na začátku s firmou, která se oddlužením zabývá a nakonec jsme byli dost rozčarovaní z jejich postupu,“ poznamenal Vladimír s tím, že firma rozdělovala peníze po částkách menších, než byl dokonce schopen uhradit sám.“Majiteli domu kde bydlíme, posílali jenom 46 korun, a tak jsme nakonec odstoupili od smlouvy,“ dodal.

Na soud se s žádostí o oddlužení může obrátit kdokoli, kdo dluží více věřitelům, není schopen své dluhy splácet a z pravidelného příjmu může uhradit během pěti let alespoň třicet procent dluhů.

Nakonec Vladimír našel specializovanou společnost v Ústí nad Labem, která skutečně pomohla. „Sepsali jsme veškeré náležitosti, donesl jsem všechny smlouvy na úvěry a půjčky a konečně jsme začali naši situaci řešit,“ pochvaluje si. Nyní po vyhlášení osobního bankrotu řeší společně s insolvenčním správcem výši úhrady dluhu a čeká na vyjádření věřitelů.

Peníze až na prvním místě

„Jakmile soud rozhodne, že dlužník není skutečně schopen dluhy splácet a je v úpadku, jmenuje insolvenčního správce. Případné exekuce se po zahájení řízení zastavují a dlužník nesmí svévolně nakládat se svým majetkem,“ vysvětlila JUDr. Marie Nedvědová.

Pokud se dlužník dohodne s věřiteli na splátkovém kalendáři, soud rozhodne, jakou část z celkové splátky budou jednotliví věřitelé dostávat a ta závisí na velkosti dluhu.

Jediné peníze, které dlužníkovi zůstanou, je nezabavitelné minimum, které se skládá z částí životního minima dlužníka, dětí či manželky a doplněné o státem stanovené náklady na bydlení. Veškeré peníze nad rámec této částky jdou na pokrytí dluhů, a to i v případě, že si dotyčný najde lépe placenou práci, zdědí peníze nebo peníze vyhraje v soutěži.

Vladimír si svou zadluženost vyřešil. Je ale nespočet těch, kteří teprve budou muset kvůli neúměrně vysokým dluhům dojít k rozhodnutí vyhlásit osobní bankrot. „Vzhledem k míře nezaměstnanosti, dalšímu propouštění v důsledku krize se bude v následujících měsících počet osobních bankrotů zvyšovat,“ dodala závěrem JUDr. Marie Nedvědová.

Autor: Tomáš Mařas