Byl to právě on, kdo sám zachytil jeho stopy a dokonce živého šakala i viděl. „Mám jistotu, sledoval jsem ho tři roky, byl to zážitek, kolem Doks minimálně dva žijí,“ uvedl Zdeněk Vitáček.

Ochránci přírody ze Správy CHKO Kokořínsko – Máchův kraj ale ještě konkrétní setkání s šakalem nezaznamenali. Intenzivní sledování dosud zaměřovali především na vlky. Jsou názoru, že rozšiřování šakala probíhá bez přímého zásahu člověka a nejspíš odráží klimatické a krajinné změny české krajiny. Šelma, o něco větší než liška, postupuje dál a dál a na Českolipsku se stane realitou.

„Bohužel, ještě ho u nás nemůžeme doložit, ale myslím, že je to jen otázka času, kdy ho někdo spatří nebo získáme záznam z fotopastí,“ řekl zoolog CHKO z pracoviště v Doksech Petr Lumpe.

Přesto u nás zatím nelze mluvit o populaci šakala, vzhledem k tomu, že první reprodukce byla doložena teprve v roce 2017. „Šakal rodí většinou dvě až čtyři mláďata, takže vytvoření životaschopné populace bude chvíli trvat, předpokládám, že to bude pomalejší než u vlka,“ vysvětlil Lumpe. Jak doplnil, střety s vlkem určitě nastanou, pokud na sebe narazí, i když jejich prostředí se přece jen liší. Šakal má rád otevřenou krajinu, vlk žije především v lesích. Obecně mají nepřátelský vztah. „Při svých toulkách se vlk samozřejmě může snadno dostat do teritoria šakala, takže střetnutí není vyloučené,“ podotkl Lumpe.

Žádné vlastní zážitky, nebo zprávy myslivců o setkáních s novou šelmou, zatím nemá ani šéf Okresního mysliveckého spolku v České Lípě Petr Lípa. „Velkou radost z příchodu šakala mít nebudeme, stane se dalším nepůvodním predátorem v lokalitě, kde už je jich snad trochu příliš,“ řekl Lípa.

Šelmu hnaly války i klima

Podle uznávaného odborníka Jaroslava Červeného z katedry myslivosti a lesnické zoologie České zemědělské univerzity v Praze, který se specializuje také druhy zvěře, které přišly odjinud, se šakal na sever šíří pravděpodobně kvůli oteplování. Za věrohodný pokládá i názor, že pohyb šakalů směrem k nám způsobila také válka na Balkáně v devadesátých letech.

„Jeho fotografii z Českolipska ještě nemáme, ani zjištěný přejetý nebo uhynulý kus,“ řekl Červený. Jak konstatoval, v rámci republiky je již přes dvacet lokalit, kde se šakal objevil. „Je na Moravě, u Milovic, vyfocen byl také v 1100 metrech na Šumavě a dokonce se už vyskytl i v Pobaltí. Je jisté, že u nás už zůstane,“ prohlásil Červený.

Šakal, který žije spíše ve volné krajině, v křovinách a travnatých plochách, kde se fotopasti nepoužívají, na rozdíl od lišky dokáže ulovit i větší kořist. „Z Balkánu víme, že ovlivnil populaci menší lovné zvěře, ale jeho hlavní potravou zůstávají hlodavci,“ sdělil profesor Červený.

Šakal obecný je psovitá šelma, která žije nejčastěji v okolí řek, jezer a v údolích. Pokládán je za společenské zvíře a žije v malých smečkách tvořených párem a jejich potomky. Loví hlavně v noci.