V Radě ČT neskončil ani on, ani další známé či respektované osobnosti. Poslanci v tajné radě nakonec vybrali ekonomku Hanu Lipovskou, novináře Pavla Matochu z Lidových novin (vydavatelství Mafra Andreje Babiše) a moderátora Luboše Xavera Veselého.

Rada ČT je kontrolní orgán, který mimo jiné rozhoduje o jmenování a odvolání generálního ředitele a schvalování rozpočtu.

Byly pro vás výsledky volby do rady ČT překvapením?
V osobě pana Xavera Veselého to bylo nepříjemné překvapení.

S jakým projektem jste se prezentoval?
Nabízel jsem především své zkušenosti: určitý nadhled v oblastech kultury, médií a financí. Také pohled aktivního občana, který vnímá mimo jiné důležitost kvalitního regionálního zpravodajství.

Jaká to byla zkušenost? Výběr opozice velmi kritizovala s tím, že šel na ruku kritikům veřejnoprávní televize a zejména některým investigativním pořadům. Měl jste pocit, že je to regulérní soutěž, nebo že je to připravené na míru pro předem vybrané kandidáty?
Zkušenost to byla mimořádná a jsem za ni vděčný. Rozhodně byli mezi kandidáty větší odborníci, například na ekonomický a právní chod tak velkých organizací, jako je Česká televize, lepší kandidáti, než jsem byl já. Ale neprošli… Při konzultacích s odborníky, politiky a právníky jsem byl upozorněn, že šance osob bez těsných vazeb na ty správné politické strany jsou velmi malé.

Znáte vybranou trojici, sledujete jejich práci?
Znám je z jejich působení v médiích. Zejména paní Lipovská a pan Veselý reprezentují určitý přístup k mocným, jistou názorovou skupinu, kterou zřejmě chtěla neoficiální koalice ANO, SPD a komunisté do rady prosadit.

Co podle vás výsledek znamená a co bude znamenat pro veřejnoprávní televizi?
Doporučuji k promyšlení například příspěvek Marka Wollnera (Reportéři ČT): „Zažil jsem v Radě ČT duo Baumruk-Fibingerová, které se v Reportérech ČT pokoušelo cenzurovat reportáže o ODS a ČSSD (Baumruk dělal mluvčího starosty Prahy 5 Milana Jančíka, světová koulařka byla blízká kamarádka hejtmanky Vaňhové). Ani tehdy jsem si pokusy o cenzuru nenechal vnutit. Můžu vás jen ujistit, že s tím nehodlám na stará kolena začínat.“ Takový přístup dává jistou naději.

Tlak politiků na nezávislost veřejnoprávní televize, ale i ostatní média, je dlouhodobý. Máte pocit, že se situace v poslední době povážlivě zhoršuje?
Část občanů vnímá situaci kolem médií pozorněji. Od doby, kdy Andrej Babiš koupil mediální skupinu Mafra a jeho vliv je v těchto médiích vidět, si část občanů víc váží každého nestranného deníku, týdeníku, rozhlasu či televizní stanice. A když pak premiér ČR nebo další politici ve svých vyjádřeních zpochybňují média veřejné služby, tak to vzbuzuje nervozitu. Uvidíme, nakolik to budou jen výroky a nakolik snaha o opravdové ovládnutí televize a rozhlasu.

Chovala se podle vás Česká televize v době koronakrize opravdu nezávisle? Mnozí ji kritizovali, že až na jednotlivé pořady byla „hlásnou“ troubou vlády. Dochází tam podle vás k autocenzuře?
Českou televizi obecně považuji za nezávislou. I v době koronakrize. Možná mohlo být obecně v naší společnosti i v médiích méně strachu, vyváženější, tedy méně omezující opatření a víc důvěry v občany (podobně jako například ve Švédsku), ale to je jen můj osobní názor.

Jak vnímáte současnou politickou scénu, ale i atmosféru ve společnosti?
Lituji roztříštěnosti opozice a mrzí mě, že tu není silnější politik, který by se postavil koalici ANO-ČSSD-SPD a komunistů, která fakticky ovládá parlament. Vidíme to ostatně i na Liberecku, kde je ANO vítaným partnerem koalic a ostatní strany často vedou spory mezi sebou. Jsem v kontaktu s aktivními lidmi z mnoha obcí Liberecka, všichni doufají, že ze současného propojení finanční, politické a mediální moci nevzniknou dlouhodobé škody.

V posledních letech, pravděpodobně od přímé volby prezidenta, se společnost dělí na dvě protichůdné skupiny. Když budeme hodně zjednodušující, tak ona známá „pražská kavárna“ a „obyčejní“ lidé. Máte pocit, že koronavirus něco změnil, že lidé přehodnotili své postoje, nebo se ten pomyslný příkop ještě prohloubil?
Podobné nálepky jsou prázdné, zbytečné. Trochu to zlehčím. I do kaváren chodí obyčejní lidé. Doufám, že si občané České republiky nenechají brát svobodu ani v časech krizí. Podle mě například není dobře, že vláda na tak dlouho zavřela hranice.