Se žlutými sanitkami zde překonávají hrbolaté a úzké lesní cesty, kameny, výmoly, prudká stoupání i příkré sjezdy. Oproti loňskému suchu se teď záchranáři i jejich auta vypořádávají se záplavou bláta.

„První ročník cvičení řidičů ve vojenském prostoru Ralsko byl úspěšný a měli jsme na něj skvělou zpětnou vazbu od zaměstnanců. Letos na něj navazujeme podobným scénářem, samozřejmě s drobnými úpravami. Stěžejní částí jsou stejně jako loni praktické jízdy v terénu. Vzhledem k tomu, že hodně pršelo, jsou místy opravdu výživné,“ sdělil mluvčí krajské záchranky Michael Georgiev.

„Na místě máme i mobilní operační středisko,“ podotkl. S kolegy se ve Svébořicích soustřeďují na dohledávání pacienta v nepřístupném terénu. V rámci teoretické výuky se věnují dopravním nehodám, pravidlům, která pro ně na silnicích platí v době, kdy je sanita ve výjezdu, a podobně.

„Potřebujeme kluky naučit se s tou čtyřtunovou sanitou správně pohybovat i v nejtěžším terénu. Samozřejmě jsou profesionálové, s auty umí, ale my jim chceme ukázat, kde jsou ty hranice a možnosti sanit,“ prohlásil Georgiev.

K pravidelnému obnovování a prohlubování znalostí a trénování jízdních dovedností dosud využívali autodromy a poprvé vloni kus armádního cvičiště v Liberci. Na přírodních trasách trénovali krizové brzdění, jízdu ve vysoké vodě, zvládnutí smyku, nácvik zvláštních krizových situací včetně překážek na silnici. A hledali vhodný prostor pro myšlenku zcela samostatně a na míru provedeného výcviku v drsnějších podmínkách, které jsou na každém okrese.

„Cvičení organizujeme vlastními silami a je výhradně zaměřené na řidičské dovednosti. Situace kolem covid ani žádné předchozí mimořádné události, jako byla v Hamru, ho nijak neovlivňují. Díky podpoře Libereckého kraje a vojenských lesů je tady ideální výcvikový prostor,“ uvedl Georgiev. Na soustředění záchranářů museli na doporučení Krajské hygienické stanice jen omezit cizí návštěvy.

„Nejdůležitější je vyzkoušet limity našich vozů právě v takovém terénu. Část našich záchranářů jezdí třeba jen ve městě a na zpevněných silnicích. A jde nám o to, aby se neobávali své auto použít ve složitém terénu,“ komentoval ředitel záchranky Luděk Kramář. Podle něj potřebují jeho podřízení dokonale poznat vozy, které používají, včetně toho, jak se v obtížných místech mění kolo, nebo co mají udělat, když třeba autu selže elektronika.

„Jsme rádi, že si můžeme vyzkoušet různé možnosti vozu. I když nevím, zda by se někdo v reálné situaci do tak náročného a neprozkoumaného terénu pustil,“ sdělil během cvičení jeden z nejzkušenějších řidičů záchranářů Václav Hodinka ze základny v České Lípě.

Vzdělávací akce pro absolutní většinu ze 150 řidičů, kteří u krajské záchranky pracují, probíhá ve vlastnoručně postavené základně ve skupinách. Podle Georgieva je pro řidiče záchranky nejhorším obdobím zima. Zejména, pokud mají dojet pro pacienta do nepřístupného místa.

„Lokalit, kde jsou lidská obydlí, chaty, chalupy je všude dost a kolikrát je pro posádky moc náročné je dohledat a mnohdy je to tam právě o takovýchto cestách na hranici sjízdnosti,“ řekl mluvčí Georgiev. Kromě základního vozového parku, kterým jsou sanity značky Mercedes, v Ralsku prověřují záchranáři i lékařské vozy Škoda Kodiaq, servisní mercedes či technické vozidlo značky Toyota Hilux.