Návštěva sběrného dvora v České Lípě se může stát adrenalinovým zážitkem. Přesvědčili se o tom lidé během uplynulé soboty. To, co pro ně bylo ještě před týdnem samozřejmostí, už zde nyní neplatí. Samozřejmostí bylo bezplatné odevzdání odpadu, který lidé nechtějí nebo nemohou vyhodit do popelnic u svých domovů. To ale už není pravdou a za uložení určitého odpadu se zde už platí.

Systém placení za uložení odpadů určený městem je navíc tak zmatený, že ani pracovníci sběrného dvora nevědí, jak si s novými pravidly mají poradit. Platit se má totiž například za uložení stavební suti. Za tu se ostatně platilo vždy. Za co se však ještě před týdnem neplatilo, je střešní krytina z eternitu. I za její uložení se nyní platí, a to za každý kilogram, který je nad rámec stanoveného limitu. Ten v případě eternitu činí 200 kilogramů.

Problém je ale v tom, že ve sběrném dvoře nemají váhu, takže zdejším zaměstnancům nezbývá, než hmotnost přivezeného odpadu odhadnout, čímž v podstatě odhadují i cenu, jakou mají lidé za uložení odpadu městu zaplatit.

Pokud pak lidé s odhadem pracovníka nesouhlasí, mohou si odpad nechat zvážit v nedalekém kovošrotu. To také poradil pracovník sběrného dvora rozhořčenému stavebníkovi, jehož pomocník sem právě v sobotu přivezl přívěsný vozík plný eternitové střešní krytiny.

„Nestačil jsem se divit, když kluci přijeli zpět a řekli mi, že mám něco zaplatit. Před týdnem jsem tam byl a stejné množství stejného materiálu jsem odevzdal zdarma. Když mi pak kluci řekli, že tam jeden z nich musel jako záruku přivezení peněz nechat občanský průkaz, tak jsem sem přijel a zeptal jsem se, co se děje,“ uvedl mladý muž z České Lípy, který si nepřál zveřejnit své jméno.

„Řekli mi, že se změnila pravidla a město chce za uložení některého odpadu platit. Nikde ale není cedule s tímto novým pravidlem. Vše bylo jako postaru. Přijeli sem a vyložili odpad do určených kontejnerů. Teprve pak přišel pracovník sběrného dvora s tím, že pohledem odhadl hmotnost odpadu na necelých čtyři sta kilo a chtěl zaplatit sto padesát korun. Když nezaplatí, tak si mají odpad opět naložit a odvést,“ popisuje sobotní událost.

„Jsem občan České Lípy a platím městu za svoz a likvidaci odpadu předepsané poplatky. Měl jsem vždy pocit, že v rámci těchto poplatků můžu do sběrného dvora odvést i odpad, který bych jen nerad vyhazoval do popelnice, na komunální odpad nebo ještě hůře někam vedle silnice či do lesa, tak jako to dělají jiní lidé. Přesvědčil jsem se ale o opaku a navíc mě překvapilo, jak nedomyšlený systém placení je,“ dodal.

Ze systému ušitého horkou jehlou ale nejsou zmatení pouze lidé, kteří do sběrného dvora odpad přivážejí, ale i jeho samotní pracovníci. Jsou to totiž oni, kdo musí poslouchat stížnosti lidí, a navíc ani sami nevědí, jak na jejich dotazy odpovídat.

Jednoho ze zdejších pracovníků jsme se vyptávali také a odpověď „nevím“ byla tou jedinou, kterou mohl říci na všechny následující dotazy. „Do dvou set kilogramů zde mohou lidé uložit odpad zdarma. Kolikrát může tentýž člověk přijet? Může naložit vozík fůrou nepřekračující stanovený limit a přijet pětkrát za den? Může na jednom vozíku přivést odpad více lidí? Rozpočítáte odhadnutou hmotnost mezi tyto lidi? Co když lidé nesouhlasí s odhadnutou hmotností a v kovošrotu mají zavřeno? Co pak mají dělat?“

Na všechny tyto dotazy odpověděl zaměstnanec sběrného dvora pouhým pokrčením ramen s tím, že ani on z toho všeho není nadšený. Stejně tak není nadšený ani jeho nadřízený, kterého k jednání s nespokojeným stavebníkem přizval a který se přítomnému redaktorovi Deníku představil jako pan Jukl. Ani on neznal odpovědi na položené dotazy a také připustil, že nově nastavený systém má spoustu chyb.

Na námitku stavebníka, že když pojede do kovošrotu a nechá si tam zvážit dvě stě kilo a pak na vozík přihodí další dva metráky odpadu, nebude moci nikdo nic namítat. Navíc podle něj není toto ani zapotřebí. „Dokladů s potvrzenou hmotností 150 kilo si seženu kolik budu chtít,“ argumentoval. Totéž pak připustil i vedoucí sběrného dvora. „Vidíte to, já vám na stejné množství seženu doklad na 400 kilo,“ řekl.

Jak nový systém funguje, za co se ve sběrném dvoře platí a co je stále zdarma, jsme se proto zeptali přímo na městském úřadě v České Lípě.
Ani od mluvčí úřadu jsme se však nic nového nedozvěděli. „Občanům města slouží v České Lípě sběrný dvůr. Po předložení občanského průkazu zde tak mohou odložit zcela zdarma objemný odpad. Stavební suť je poté za poplatek,“ uvedla mluvčí českolipské radnice Kateřina Amrichová.

Vysvětlila alespoň, jak je to s eternitem, který se stal jádrem sporu. „Po dobu více než 4 let tak město vycházelo vstříc občanům, kteří potřebovali odložit vždy menší množství tohoto materiálu. Eternit pocházel většinou ze střech kůlen, zahradních domků a podobných drobných staveb. Při opravě střech rodinných domů a podobných větších staveb pak prováděly likvidaci eternitu stavební firmy, které opravy prováděly. V poslední době však tento vstřícný krok města začal být zneužívá.“

Zavedení váhového limitu 200 kilogramů je pak podle ní pouze průzkum a teprve praxe ukáže, zda je to dobrý nápad. Pokud budou lidé tento fakt respektovat, limit zůstane. Pokud ne, zpoplatní město byť jen jediný kilogram tohoto materiálu.

O tom, že ve sběrném dvoře nemají ani váhu, na níž by mohli množství jakéhokoli materiálu zvážit, mluvčí ani kompetentní úředníci vůbec nevěděli a teprve po našem dotazu oslovili firmu, která sběrný dvůr provozuje a začali jednat o pořízení váhy.