VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Severáček je legenda, která se na lidi usmívá

Liberecký kraj /ROZHOVOR/ – Se sbormistryní legendárního sboru Severáček Silvií Pálkovou jsme se sešly jen pár dní po návratu z jarního soustředění Plamínku. Jednoho ze čtyř přípravných oddělení sboru. Ještě celá zářila z vydařené práce. „Děti nejen zpívaly, ale zároveň si poprvé vyzkoušely i novou taneční choreografii. Hrozně je to bavilo, protože je to něco nového, něco, co koncert nesmírně oživí a je přitažlivé nejen pro účinkující, ale i především posluchače,“ říká sbormistryně.

17.3.2011
SDÍLEJ:

SOUČASNOST A MINULOST SEVERÁČKU. Současná sbormistryně Severáčku přišla do Liberce v roce 1997 se svým mužem Petrem Pálkou. Milan Uherek legendární dětský soubor založil se svou ženou Jiřinou Uherkovou v roce 1958. Dnes je uměleckým poradcem sboru. Foto: Karel Kašák

K novému pojetí koncertů, obohaceného o pohyb, inspirovalo Severáček jeho nedávné účinkování ve světové soutěži pěveckých sborů v Koreji, kde se děti z Liberce, mimochodem v těžké konkurenci dospělých zpěváků, umístily po dvakrát na třetím místě. „Ve světě je dnes běžným trendem, že se při vystoupení nejen zpívá, ale i tančí. Přiblíží se tím tak i folklor jednotlivých zemí,“ vysvětlila Silvie Pálková.

V těžké asijské konkurenci Severáček zabodoval s sedmnáctiminutovým programem lidových písní, především v úpravě zakladatele sboru Milana Uherka. „Přemýšlela jsem o tom, kde získat zkušeného choreografa a díky široké rodině Kruhu přátel Severáčku a jejím členům, manželům Matunovým, kteří se zabývají tancem, se podařilo program obohatit. Jsem hrozně zvědavá na reakce našeho publika, protože v české premiéře tento blok představíme právě na jarním koncertě, který se koná v Liberci příští neděli, 27. března,“ těší se sbormistryně a podtrhuje tím, v čem je účast na mezinárodních soutěžích a přehlídkách důležitá.

„Taková setkání jsou pro práci ve sboru velmi inspirativní. Nehledě na to, že zájezdy učí děti samostatnosti, odpovědnosti a poznání cizích kultur z bezprostřední blízkosti, protože děti jsou ubytovány i v rodinách,“ dodává. Pijeme kávu a dodáváme si odvahu při šilhání k pultu s čerstvými domácími koláči v malé cukrárně poblíž liberecké ZUŠky. Tady má Severáček, sbor s víc než padesátiletou tradicí své zázemí.

Hlavní sbor vede mladá sbormistryně od nečekané smrti svého muže, Petra Pálky před pěti lety sama. S celým ansámblem, který včetně čtyř přípravných oddělení čítá zhruba 270 dětí, jí pomáhá kolegyně Petra Koutecká, sbor doprovází klavíristka Eva Dvořáková. Neocenitelným přispěním je práce manažerky Kruhu přátel Severáčku, což je právě ta osoba, která sjednává zájezdy, účast na soutěžích a přehlídkách. Je až s podivem, jak činnost tak významného tělesa, jakým Severáček je, zajišťuje tak maličký tým, jehož členy je možné spočítat na prstech jedné ruky. Zajímá mě, jak je to jinde.

Evropa nezná ZUŠky

„V Evropě je situace dost rozdílná. Třeba v západní Evropě prakticky neexistuje síť základních uměleckých škol, jak je známe u nás. Fungování sborů a jiných aktivit se odehrává v rámci základních a středních škol, někde na komerční bázi, i finanční podpora se velmi liší,“ popisuje Silvie Pálková zkušenosti, které nasbírala v mezinárodních porotách, kam je často zvána.

„Na východě, třeba právě v Koreji nebo na Filipínách, si zase sborů obrovsky váží. Mají velkou podporu státu. U nás je kultura bohužel stále větší Popelkou. Peníze putují pořád spíš do sportu než na umění. Nicméně Severáček, jako rodinné stříbro města i kraje je velice podporováno magistrátem. Toho si velmi vážím, ale třeba školní sbory na základních školách mají situaci mnohem těžší a opravdu záleží jen na podpoře jednotlivých ředitelů,“ říká Silvie Pálková.

Když si lidé pomáhají

„Obrovské zázemí mám ale především v členech Kruhu přátel Severáčku. Bez jejich podpory si nedovedu svou práci představit. Pomáhají nám třeba, když jedeme na letní soustředění v Letařovicích, což je pro činnost sboru naprosto zásadní, protože právě to je ta kuchyně, kde se to dobré, co servírujeme posluchačům na koncertech „uvaří“. Kde se sestavuje program na celou sezónu. Několik víkendů předtím tam jezdí rodiče a naši přátelé, aby tu ve starém mlýně pro děti připravili vše potřebné.

Taková pomoc se snad ani nedá přepočítat na peníze, ačkoliv dnešní doba taková je. Strašně si toho vážím. Přesně na tom, jak si všichni pomáháme a vzájemně se povzbuzujeme, se ukazuje, co manželé Uherkovi mysleli tím, když mluvili o velké severáčkovské rodině, a nejde o žádnou frázi. Sbor skutečně lidi stmelil, což vidím i při koncertech, kde účinkuje i sbor bývalých „Severáků“,“ říká Silvie Pálková. Sounáležitost tohoto velkého přátelského společenství nás dojímá obě.

Moje cesta k Severáčku

„Kdy poprvé jste se jmény manželů Uherkových vůbec setkala ?“ navazuji na její slova. „To jsem byla ještě malá holka v královéhradeckém sboru, kam jsem chodila odmalička. Pro našeho sbormistra byli Uherkovi obrovským vzorem. Byl to zkrátka pojem ve sborovém zpěvu. Když mi bylo asi tak třináct, hltala jsem knížku „Severáček vypravuje.“ Když jsem četla o Letařovicích, naprosto mě to fascinovalo. Ale ani ve snu by mě nikdy nenapadlo, že právě já přeberu jejich štafetu. Přešla léta a já toužila přes studium operního zpěvu na pardubické konzervatoři, stanout „na prknech, co znamenají svět“,“ pokračuje ve vyprávění Silvie Pálková.

A tehdy přišlo to zásadní. Právě tam totiž poznala svého budoucího muže Petra Pálku, s kterým později, během působení na praxi v ZUŠ v České Třebové, založili dětský pěvecký sbor Kajetánek. Plánovali svatbu a postupně zjišťovali, že život na jevišti pro ně ztrácí půvab. Že větší smysl nacházejí oba v práci s dětmi. „Kajetánek byl takové naše společné miminko,“ usmívá se sbormistryně a dostává se pomalu k prvnímu ze dvou zásadních zlomů svého života.

Místo prstýnků mapa Liberce

„Bylo to v roce 1997, kdy jsme se dostali na celostátní přehlídku. Ve sborovém zpěvu se všichni znají, je to malý svět a můj profesor a hudební skladatel Miroslav Raichl věděl, že Severáček hledá sbormistra. Pan Uherek už skončil, sbor po něm převzal Lukáš Černý, který se chystal odejít do ciziny, ale to jsme nevěděli. Panu Uherkovi tehdy právě vyšla knížka, chtěli jsme si ji od něj nechat podepsat a když jsme za ním přišli, řekl větu, která naprosto zásadně změnila náš život: „Kvůli vám dvěma já už čtrnáct dní nespím. Chtěl bych, abyste vedli Severáček!!

Snad v nás viděl určitou podobnost, zachování kontinuity práce, kterou vybudoval se svou ženou Jiřinou Uherkovou. Pro nás to byl blesk z čistého nebe. Byla to nádherná výzva, jaká v životě přijde jen jednou, na druhou stranu jsme cítili závazky vůči dětem v našem vlastním sboru v České Třebové. Bylo to slzavé loučení. Odložili jsme kvůli tomu i plánovanou svatbu a přestěhovali se do Liberce, který jsme poznávali s mapou v ruce.

Bylo to těžké. Neznali jsme prostředí, ani děti, ale pan Uherek nám obrovsky pomáhal, bylo to velmi cenné. Snažili jsme navázat na tradici a hlavně na práci paní Uherkové, která se nesmírně věnovala práci těm nejmenším v přípravkách. Víte, někteří sbormistři kladou všechen důraz na hlavní sbor, ale ona viděla smysl na ucelenou výchovu od útlého dětství až po dospělost a v těch dětech se to nesmírně odrazilo. Zanechalo to v nich stopy na celý život.“

Řecko 2006
Nádherná práce , která se pro manžele Pálkovy stala smyslem života, trvala bohužel jen krátce. V dubnu roku 2006 po prestižním koncertě v řeckých Aténách, dostihla umělecký svět těžko uvěřitelná zpráva. Sbormistr Petr Pálka náhle v noci po koncertě zkolaboval a později v athénské nemocnici zemřel na krvácení do mozku.
Ještě pořád to bolí, ale Silvie Pálková se po pěti letech dokáže ohlédnout zpátky. „Měla jsem dvě malé děti, klukům byly teprve tři a pět roků a stála jsem před těžkým krokem, vést sbor sama.
Dnes vím, že mě to rozhodnutí tehdy zachránilo a že mi to velké společenství kolem Severáčku nesmírně pomohlo. Také děti ve sboru byly v té době úžasné.
Jako by se semkly myšlenkou, že sbor musí žít dál… Člověk se naučí, že takováto ztráta prověří vztahy. Víte, je to už pět let, ale dodnes se v duchu se svým mužem při koncertech radím.
Právě on a pan Uherek jsou tím důvodem, proč se všechno, kam se sborem směřuji, snažím dělat nejlépe, jak umím. Snažím se na sobě co nejvíc pracovat, abych udržela to, co dětskému sborovému zpěvu, dětem, Liberci Uherkovi dali.
V čem byli jedineční. Že víc, než samotná technika a prestižní výkon je důležitější děti naučit, aby uměly prožít krásu okamžiku, kdy ze sebe vydávají to nejlepší. Protože tenhle prožitek se s nimi nese po celý život a je to něco, co mnozí jejich vrstevníci nikdy nepoznají.
Když se na koncertě ukloním publiku a pak se čelem postavím k dětem, nastane okamžik nesmírně spřízněnosti. A to se přenáší i na publikum, které vycítí jedinečnost té chvíle. A právě v tom je obrovská síla a tradice ToSeveráčku. Je to totiž jeden z mála sborů, který se při vystoupení usmívá .“

Autor: Jana Švecová

17.3.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vizualizace průtahu. Projekt by významně pomohl snížit dopravní zatížení centra města. Část obyvatel Mimoně ale záměr odmítá.

Občané Mimoně dali v referendu průtahu městem jasné NE

Politolog Jan Kubáček.

Politolog Jan Kubáček říká: „Kroužkování nakazilo i ODS“

Kolaps hráčů FBC ve třetí třetině způsobil debakl

Praha – Dvě třetiny nedělního zápasu v rámci 9. kola florbalové Tipsport Superligy drželi hráči České Lípy s jedním z dalších favoritů nejvyšší mužské soutěže nadějný výsledek.

Ruiny v Ralsku budou hlídat strážníci

Ralsko - Liberecký kraj poskytne mimořádný příspěvek na ostrahu bývalého vojenského prostoru v Ralsku. Půjde o 650 tisíc korun, které dostane město Ralsko.

Malý podvod na velké voliče, v kasínu není tvrdý hazard

Jablonec n. N. - V Jablonci se bude konat referendum o zákazu výherních automatů. Podle zastupitele Jakuba Macka herna s živou obsluhou není nebezpečná. Lidé ale podepisovali často v dobré víře, že se petice týká i kasín.

Vítězný lídr hnutí ANO Jiří Bláha pro Deník: Postavím novou nemocnici

Liberec - V sobotu večer se v jídelně „u Bláhy“ bouchalo šampaňské. Ve volebním štábu hnutí ANO měli co oslavovat. Jejich lídra, libereckého podnikatele Jiřího Bláhu, „vykroužkovalo“ 4 950 obyvatel kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT