Sametové události se promítly i do obnovy skautského hnutí u nás. Stalo se tak už 2. prosince 1989. V Liberci jen necelý týden poté, 8. prosince. „U zrodu stáli lidé z roku 1968, především profesor Tomsa nebo pozdější poradce prezidenta Václava Havla Jan Šolc,“ zavzpomínal Luboš Lehký, krajský legát kmene dospělých skautů.

Vznikem Junáka (česká obdoba označení mezinárodního skautu)  legalizovali v podstatě ilegální činnost skautského hnutí před rokem 1989. To komunisté zakázali hned dvakrát. Poprvé v roce 1950, podruhé o 20 let později, v normalizačním roce 1970. „Skautská hnutí se stáhla pod hlavičky různých sportovních a zájmových oddílů. V Chotyni dokonce vedl Karel Bednář děti ve skautském duchu pod hlavičkou Pionýra. Uposlechl tak rady skautských představitelů, že důležitější než název jsou ideály, které dětem budou vštěpovat,“ připomněl Lehký.

V Liberci se stal legendou turistický oddíl TJ Dynamo, kde vedli děti v duchu skautingu Miloslav Nevrlý zvaný „Náčelník“, liberecký „Foglar“, spisovatel Miloš Zapletal a Karel Švehla. „Názory a knížky Miloše Zapletala formovaly můj život,“ svěřil se před časem, u příležitosti 80. narozenin Miloše Zapletala, novinář Jan Stránský.

Skautské hnutí se u nás začalo formovat od roku 1914. První zákaz přišel v roce 1940, kdy ho výnosem K. H. Franka zrušili nacisté. Skauti se ale angažovali v odboji a sedm set jich zaplatilo životem.

Ke skautským ideálům se Československo vrátilo znovu po válce. V Liberci dokonce hned v létě roku 1945, díky zmíněnému profesoru Tomsovi. Opět ale jen na čas. V roce 1950 bylo hnutí znovu zakázáno. Na jeho místo nastoupil Pionýr. Ke krátkému nadechnutí došlo během „pražského jara“, ale v roce 1970 jej znovu udusila normalizace.

Represemi prošli skauti i v 50. letech. Jeden z nejtragičtějších příběhů vešel do historie pod názvem Akce Jizerka. V květnu 1949 se v Jizerských horách ukryli čtyři členové 2. skautského oddílu ze Železného Brodu, kteří chtěli emigrovat z nesvobodného Československa. K nim se postupně přidali další čtyři mladí lidé. Některým nebylo ještě 18 let. Někdo chlapce ale udal. Příslušníci SNB obklíčili srub, v němž se skrývali. Dva z nich Tomáš Hübner a Jiří Hába byli na místě bez rozsudku zastřeleni, další tři těžce zraněni. Mrtví byli tajně pohřbeni na hřbitově v Hejnicích. Robert Hofrichter byl odsouzen k 20 letům těžkého žaláře, další k 10 letům. Třináct obyvatel Hejnic a Bílého Potoka včetně nezletilých skautů, kteří nosili chlapcům potraviny, bylo odsouzeno k osmi letům žaláře v uranových dolech. Stalo se tak jen rok poté, co komunisté převzali v Československu veškerou moc.

100 let trvání

Na Liberecku si skauti nepřipomínají jen 30 let fungování od roku 1989, ale i sto let od svého založení v roce 1920. V samotném Liberci připomene sté výročí výstava v Oblastní galerii. „Kromě toho se na červen připravuje závod z Lidových sadů do Bedřichova,“ předestřel Luboš Lehký.

Oslavy chystají v květnu příštího roku také v Semilech. „Už teď je v plném proudu příprava velkého skautského dne, chystá se výstava a vydání knížky,“ upozornil vedoucí skautského oddílu v Semilech a poslanec Jan Farský. Do Skauta vstoupil v roce 1990. „Očekával jsem od toho naplnění všech foglarovských ideálů a to se také stalo,“ popsal. „V tomto bezhodnotovém bezčasí vrací skautská výchova mladé lidi k hodnotám, jako jsou pravda a spolupráce,“ dodal Farský.

Skaut podle něj vede děti k odpovědnosti a samostatnosti, protože už ve 13, 14 letech převezmou řadu úkolů, například při organizování výprav. Loni semilští skauti také přebrali starost o Riegrovu stezku. „Nebyla to pro ně povinnost, ale věc prestiže,“ vyzdvihl Farský.

Skauti v číslech
V Libereckém kraji je registrováno celkem 2746 skautek a skautů (z toho 1803 dětí do 18 let).
Působí ve 20 obcích a městech kraje od těch nejmenších, jako jsou Tatobity, až po Liberec.