Dlouhodobě zanedbávaná plocha Škroupova náměstí v České Lípě by se v následujících letech měla dočkat rozsáhlé renovace. Město na ni vypíše architektonickou soutěž. Jedním z bodů zadání by měla být i připomínka ve své době největšího městského kostela, který zanikl po požáru v polovině 19. století. Na pozůstatky památky si už „brousí špachtle“ archeologové, kteří pod rozpraskaný asfalt zatím nahlédli jen „bezdrátově“ citlivými přístroji. I tak ale našli zajímavé věci.

„Účelem geofyzikálního průzkumu bylo získat relevantní informace o pohřbených historických objektech v zájmovém prostoru, a to nedestruktivním způsobem, což by mělo umožnit jejich archeologické vyhodnocení a optimalizaci následné záchranné archeologické akce,“ říkají předkladatelé závěrečné zprávy z výzkumu Petr Jenč za Vlastivědné muzeum a Galerii v České Lípě a Jiří Dohnal za Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Oba odborníci na průzkumu spolupracovali.

Ten probíhal začátkem letošního roku během dvou víkendů, kdy měly na plochu náměstí zapovězený vjezd automobily. Vědci vytyčili hrubou mřížku o straně jeden metr, podle které chodili s měřícím přístrojem na pohled podobným detektoru kovů. Zjištěná data a anomálie následně zkoumali. Přestože ne všichni řidiči zákaz vjezdu uposlechli, z dat následně vyšla přibližná poloha původního kostela svatého Petra a Pavla a několika dalších objektů, které se na ploše nacházely.

Více poznatků by měl přinést chystaný záchranný průzkum pod povrchem, který by měl předcházet jakémukoliv stavebnímu zásahu v lokalitě. „Vzhledem k tomu, že prostor Škroupova náměstí hrál významnou úlohu v městském organismu středověkého města Česká Lípa, jsou jakékoliv nové poznatky velmi významné,“ konstatovali vědci.

Město připravuje rekonstrukci náměstí. „Z tohoto důvodu byl proveden archeofyzikální průzkum a konalo se veřejné setkání občanů na Škroupově náměstí,“ uvedl mluvčí českolipské radnice Václav Šámal.

Setkání se redakce Deníku společně s asi 25 lidmi zúčastnila. Lidé na něm mohli navrhovat, co by se jim na ploše líbilo, případně sdělit své priority a pocity. Z tohoto a dalších výstupů zpracoval architekt Robert Sedlák z ateliéru Mezidomy studii, která by se měla stát jedním z podkladů pro budoucí soutěž na podobu náměstí.

V zadání bylo například promyslet možnosti zachování parkovacích míst. „Požadavek na určitou kapacitu pro parkování versus klidný prostor pro pobyt nelze naplnit současně, nicméně využití prostoru může být flexibilní například přes noc může na náměstí parkovat více aut, během dne a při akcích jen v nejnutnějším počtu, podobně jako v současném případě při konání farmářských trhů,“ zamyslel se Sedlák. Ve své zprávě chválí jak zmíněné trhy, tak postupně ožívající parter, kde je už dnes několik pohostinství s předzahrádkou. Oba fenomény doporučuje výrazně podporovat.

Připomenout by se podle zprávy měl i zmiňovaný historický kostel, ale ne na úkor potřeb lidí. „Prezentace historických vrstev je důležitá, nicméně by neměla novému řešení dominovat a snižovat užitnost náměstí,“ podotkl architekt. Navrhuje plochu odlišit od sousedního náměstí T. G. Masaryka výsadbou většího množství stromů a umístěním vodního prvku.