Slonice Rání (*1963) a Bala (*1984) jsou už léta chloubou a zároveň velkým lákadlem liberecké zoologické zahrady. Spolu se dvěma kolegy se o ně stará Václav Aschenbrenner. „Splnil jsem si dětský sen. Už jen to, když vidím, jak se slonicím daří, mě vnitřně uspokojuje,“ svěřil se ošetřovatel, který sice vystudoval polygrafii v Praze, ale od malička jej to táhlo ke zvířatům. „Hltal jsem hlavně knihy o slonech. Nakonec to byla otázka času a v roce 1997 jsem nastoupil do Zoo Liberec.“

Čím vám sloni imponují?
Sloni jsou impozantní a inteligentní zvířata. Práce s nimi je náročná a zajímavá zároveň a opravdu mě baví.

Jaké byly začátky? Neměl jste strach?
Žádné začátky nejsou jednoduché, u práce se zvířaty to platí obzvlášť. Začínající chovatel musí navázat se zvířetem kontakt a hlavně to chce čas. Minimálně půl roku se buduje vztah, který se po celou dobu vyvíjí. Nejdůležitější je důvěra a vzájemný respekt.

Jestli to chápu správně, tak mezi chovatelem a slonem se cíleně buduje citová vazba. Není to někdy na škodu?
Záleží na typech sloních jedinců. Obě naše slonice potřebují díky svým povahám individuální přístup a péči. Soužití s velkým stádem bez přímého kontaktu ošetřovatele by jim nevyhovovalo. Dokážou vnímat pozitivní i negativní emoce. Člověk s nimi tráví minimálně osm hodin denně a ten vztah je prostě důležitý. Na druhou stranu nejsem zastáncem antropomorfizace neboli polidšťování zvířat a v určitých situacích musí ošetřovatel zachovat profesionální přístup.

Vedle lachtanů jsou sloni jediná kontaktní zvířata v zoologické zahradě. Proč s nimi cvičíte?
Pracujeme a cvičíme s nimi záměrně, rozhodně to není jen pro pobavení návštěvníků, nejsme cirkus. Nejde nám o prvoplánové pobavení, ale děláme to kvůli zvířatům. Slonice nemají tolik podnětů jako jejich soukmenovci ve volné přírodě, tak se jim snažíme nabourávat denní stereotyp. Další výhoda je v tom, že v případě nutnosti veterinárního ošetření se nemusí zvíře uspávat a bere to jako hru. 

Jak probíhá den slonů?
Ráno v devět hodin začíná cvičení, které se skládá z koupání, kartáčování, následuje zdravotní trénink. Jelikož k tomu máme zázemí, mohou se z podívané těšit i diváci. Pak mají slonice čas samy pro sebe a odpoledne následuje další trénink. Tím se cvičí i poslušnost.

Můžete přiblížit průběh sloní výuky?
Záleží na obtížnosti cviku. Lehký se naučí za několik hodin, u těžkého to zabere i několik dnů. Od malička se učí základním prvkům jako zvedání nohou, lehání, sedání, podávání chobotů. Problém je v tom, že sloni jsou konzervativní, mají rádi zaběhnutý režim.

Co dalšího se slony děláte?
Ukázky pracovního výcviku. Na obou slonicích jezdíme, ovládáme je hlasovými povely a ony přenášejí břemena z místa na místo.

To zní zajímavě a nebezpečně zároveň. Nebojíte se pádů?
Já už nepadám. (smích) Spadl jsem jednou, a to kvůli své nešikovnosti. Ale pozor si musím dávat stále, sloni nejsou agresivní zvířata, ale musím jejich výcvik přizpůsobit. Když třeba vidím, že nejsou v dobré psychické kondici nebo mají zdravotní problém, tak se necvičí nebo se trénink pozmění.

Jak slonice snášejí aktuální vysoké teploty?
V normálních podmínkách koupeme slony dvakrát denně, což vychází z jejich přirozených potřeb. Prudké slunce jim nedělá moc dobře, stejně jako psi nemají potní žlázy. Sloni se v případě velkých veder schovávají do stínu nebo pohazují pískem či hlínou. U nás v zoo mají slonice k dispozici venkovní a vnitřní bazén.

Čím vás práce ošetřovatele slonů naplňuje?
Pociťuji vnitřní uspokojení, když vidím, že jsou zvířata zdravá a prospívají. Hodně mě baví zážitkové dny s ošetřovatelem. Během toho dne účastníci programu zjistí, že naše práce není nic jednoduchého, a dozvědí se spoustu zajímavých informací o slonech. Naše dvě samice vnímám jako vyslance slonů žijících v přírodě. Seznamují nás s problémy, se kterými se sloni potýkají.

Co naopak vnímáte jako nejtěžší?
Nejspíše ty začátky, kdy musí ošetřovatel najít společnou řeč se zvířetem. A pak nepodlehnout rutině a vybudovat vyvážený vztah na základě respektu.

Máte se slony spojený nějaký památný zážitek?
Těch mám požehnaně. Hodně z nich se pojí s Rání, která je emotivní až vykutálená a za tu dobu provedla řadu rošťáren. Je krásné, když přijdete do práce a slonice vás vítají pískáním, troubením, sklánějí hlavu a chtějí podrbat. To mi ukazuje, že jsem si vybral správné povolání.

CHOBOTNATCI SLAVÍ

V sobotu se Zoo Liberec připojí k oslavám Mezinárodního dne slonů. Návštěvníci se mohou těšit na komentované prohlídky (10.00, 11.00 a 13.00) v zázemí Pavilonu slonů a ošetřovatelé jim představí Rání a Balu. Na programu bude například sloní kvíz či promítání dokumentů v budově ZooExpo. Na speciálním stanovišti si zájemci budou moci potěžkat sloní kost a prohlédnout si, jak vypadá sloní stolička nebo denní krmná dávka jednoho slona.