Největší zásah do daňových příjmů v historii Česka. I tak lze vnímat Sněmovnou schválený daňový balíček. Na jeho základě došlo ke zrušení superhrubé mzdy a zavedení daně z příjmu 15 % a 23 %. To se odrazí na rozpočtech obcí a krajů.

Na negativní dopad balíčku poukazovala i krajská rada, která žádá v souladu s Asociací krajů ČR o jednorázovou kompenzaci pro kraje ve výši 300 korun na obyvatele za propad daňových příjmů za rok 2020 a jednání o úpravě rozpočtového určení daní na další roky, kdy se daňové příjmy sníží. „U obcí půjde až o 25 miliard, u krajů o 8,5 miliardy. Znamenalo by to razantní omezení investic i některých veřejných služeb. Vláda nemůže takto ohrozit stabilitu rozpočtů a je nutné jednat o řešení,“ řekl hejtman Martin Půta.

Oproti letošnímu rozpočtu přijde kraj podle hejtmana o 540 milionů korun a dojde k narušení připravovaných investic a zároveň ohrožení řady veřejných služeb. „Příští rok můžeme úplně zrušit dotační fond a hledat způsoby, jak zvýšit příjmy systému,“ dodal hejtman.

Konec oprav

Obavy hlásí i Liberec. Pokud město nechá nabízené služby v takové kvalitě a ceně jako doposud, znamená to omezení investic na čtyři až pět let. „Ročně jsme schopni opravit budovy tří až čtyř základních škol, to se dít už nebude. Ta ztráta 180 milionů korun je pro nás dvojnásobná, peníze jsme totiž používali i na spolufinancování z programů EU,“ řekl liberecký primátor Jaroslav Zámečník.

Rozhořčení neskrývá ani starosta Hejnic Jaroslav Demčák. „Populistické snížení daní je krátkozraké jak pro vládu, tak pro občany, kteří to stejně v budoucnu budou muset zaplatit. V době ekonomické krize udělat další dluhy, to už musí mít poslanci, co pro to hlasovali, hodně silný žaludek,“ sdělil.

Hejnice přijdou o čtyři miliony ročně, což pokryje například kompletní provoz základní školy nebo náklady na odpadové hospodářství. „Musíme promyslet, jaké projekty jsou méně potřebné pro příští rok, tedy pro příští roky, protože ten výpadek se bude opakovat. Nevíme, z čeho opravíme povodňové škody z června. Stát nám na ně odmítá přispět a částka se pohybuje v milionech korun,“ zdůraznil Demčák.

Jak sám přiznal, na provozních výdajích nic neušetří, jelikož pro následující rok je stáhli maximálně, aby udrželi provoz a nepřišli o zaměstnance. „V řeči investic to pro nás znamená, že nemůžeme udělat důležitý most přes řeku nebo opravu panelového domu,“ upřesnil starosta Hejnic.

Starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka sice chápe snahu o přilepšení zaměstnancům, ale vadí mu krátkozrakost a přístup vlády. „Poslanci, kteří hlasovali pro, neřeší, jakým způsobem teď kraje, města a obce budou sanovat výpadky svých rozpočtů vůči běžným provozním prostředkům na pokrytí standardních chodů,“ připomněl.

Šetřit v Hrádku nad Nisou budou napříč celým rozpočtem. „Budeme realizovat pouze ty projekty, které budou podpořené dotací. Ty ostatní typu parkovací plochy na sídlištích či revitalizace veřejných prostor musíme zatím odložit na neurčito,“ nastínil budoucí plány.

V Chrastavě budou šetřit především na investičních akcích. „Skvělé pro občany ve smyslu příjmů, katastrofa pro obce a kraje,“ řekl starosta Michael Canov s tím, že město podle hrubého odhadu přijde o 17 milionů korun. To město Zákupy bude příští rok chudší o pět milionů, což představuje například příspěvek města na chod mateřské a základní školy. Výrazně se sníží finanční prostředky na kulturu a sport, nebude se dostávat na investice a opravy.

Rozhodnutí vlády jako skutečnou katastrofu pro kraje a obce vnímá i turnovský starosta Tomáš Hocke. Pro Turnov to znamená propad z daňových příjmů v roce 2019 na úrovni 240 milionů korun, ztrátu 31 milionů korun v rámci koronaviru a dalších 28 milionů korun v rámci zrušení superhrubé mzdy. „Hledáme úspory na úrovni čtvrtiny rozpočtových příjmů,“ dodal Hocke.

Starostka České Lípy Jitka Volfová připomíná, že ve městě se obecně snaží šetřit na provozních nákladech. „Snahou bude zachovat investice a dotační programy, samozřejmě s tím, že veškeré veřejné služby budou zachovány,“ přislíbila starostka.

„Zrušení superhrubé mzdy bych přivítal v době, kdy se ekonomicky dařilo, a současně s tím měla přijít opatření, která by vyrovnala snížení příjmu obcí, měst a krajů z vyšších rozpočtů. Načasování tohoto kroku a nezavedení příjmových změn pro samosprávy považuji za velmi nevhodné,“ podotkl starosta Nového Boru Jaromír Dvořák.

Podle něj problém představuje i nárůst agendy, které obce s rozšířenou působností vykonávají za stát, přičemž příspěvek na státní správu narostl minimálně. „Už při sestavování rozpočtu jsme se drželi při zdi. Potřebujeme nový most na ulici Egermanna, tam rozhodně sahat nebudeme. Budova úřadu zase nutně potřebuje novou střechu. Nový digitální povodňový plán a obnova rozhlasu je pod dotací, budeme se zabývat jejími podmínkami,“ nastínil situaci.

V tuto chvíli je pravděpodobné, že budou šetřit na opravách komunikací a chodníků, případně veřejného osvětlení. „Jsem však rád, že město je bez dluhů, což nám umožní vzít si případně úvěr a vzápětí ho splatit z navrácených dotací. Budeme muset sledovat příjmovou stránku rozpočtu velmi pečlivě,“ zdůraznil novoborský starosta.