Opomíjená žulová střecha v horním okraji českolipského městského parku se po desetiletí stávala terčem sprejerů. A zároveň měl do nynějška jen málokdo tušení, koho nebo co má pamětní deska s motivem srnce připomínat. Autorem neobvyklého kamenného pomníku je německý modernistický výtvarník Fritz Tampe. V českolipském parku jej místní myslivecký spolek odhalil 17. září 1933 na počest spisovatele zálesáckých příběhů Hermanna Lönse.

Ten padl během bojů první světové války a jeho dílo, inspirované často germánskou mytologií, si mimo jiné oblíbil Adolf Hitler. Dokonce nechal v roce 1934 jeho exhumované ostatky znovu pohřbít se státními poctami. Dílo konec války a vládu komunistů přečkalo mimo jiné díky tomu, že z něj někdo prozíravě sejmul německé nápisy a reliéf tváře. Zůstal jen srnec. Komu by vadil srnec?

BARVY NA AUTA

Celých 84 let po odhalení se do pomníku pustili restaurátoři. „Památník jsme opatřili antisprejovým nátěrem a dedikační tabulkou, poukazující na to že se nejedná o památník srnce, ale německého spisovatele,“ říká restaurátor Pavel Kraus. To bylo však jen završení několik týdnů trvající práce.

„Stal se cílem samozvaných anonymních sprejerů, kteří tu praktikovali své seberealizace po několik desetiletí. Odstranili jsme asi tři vrstvy sprejových postřiků, nejodolnější a nejstupidnější, co se symbolů týká, byly ty nejstarší, provedené ještě autoemailovými spreji,“ vypráví Pavel Kraus.

Památník bylo potřeba také po očištění vyretušovat a domodelovat poškozené partie. Českolipský park začal před 142 lety budovat Vysazovací a okrašlovací spolek. Iniciátorem výstavby parku byl mimo jiné českolipský malíř Eduard Steffen. Ten stál i u zrodu Severočeského výletního klubu, jehož založení před 140 lety si připomeneme v příštím roce. Klub například uspořádal sbírky na výstavbu rozhledny na Špičáku nebo výletního místa na Holém vrchu.