Jsou jich desítky a zabírají dvě patra o rozloze 400 metrů čtverečních. Polévkové mísy shromážděné na Kozí farmě Nový Dvůr pocházejí z různých období. „Ty nejstarší budou staré tak 150 až 200 let. Ty jsou malé v klasickém tvaru,“ upřesnil Miloslav Krejza, který farmu provozuje společně se svou ženou Milenou. Nechybí ale ani mísy z 60. let nebo z období vrcholného socialismu.

Na počátku byly na plány na pořádání kurzů vaření, kde se měla připravovat i polévka. Manželé tedy vyrazili koupit deset polévkových mís. „Manželka pak řekla, že je to málo. Uvažovala, že jsou křehké a takový nápor nevydrží dlouho. Tak rozhodla o koupi dalších deseti, jak říkala do foroty,“ popsal začátky sběratelství Krejza. Když paní Milena viděla dvacet mís pohromadě na zemi, padlo rozhodnutí: „Žádné kurzy vaření, tohle je základ mé nové sbírky polévkových mís.“

Manželé tvrdí, že až ve chvíli, kdy máte hodně exponátů, zjistíte, jak jsou zajímavé a hezké. Při velkém množství vás ohromí jejich obrovská variabilita tvarů i zdobení. „ Dneska už se tyto mísy na stolování nepoužívají. Sice se stále prodávají servisy s mísou, ale z celé sady se polévková mísa využívá úplně nejméně,“ povzdechl si Krejza. Farmářku z Nového Dvora ale tento nejřidčeji používaný kousek servisu vždy potěší a za takové dárky od známých či zákazníků je pokaždé vděčná.

Po domluvě si sbírku mohou prohlédnout především skupinové zájezdy. Majitelé manželé Krejzovi si totiž na tento zážitek musí vyhradit čas v jejich už tak nabitém programu. „Funguje to tak, že pokud přijede nějaká skupina a mají domluvenou prohlídku, tak je vezmeme i za mísami. Samozřejmě v rámci prohlídky celé farmy. Ale záleží na okolnostech. Pokud máme čas, tak je ukážeme i neohlášeným zákazníkům,“ upřesnil Miloslav Krejza.

Na farmu přijíždějí různé exkurze pravidelně. Nejprve si prohlédnou altánek s vyhlídkou, který je vyzdobený malbami akademického malíře Miloše Engelberta. A kdo chce, může si poté prohlédnout i prostor se sbírkou mís. „Obvykle přijede zájezd seniorů a pro ně je to úžasné. Vzpomínají, jakou mísu měli doma a jaké to u nich bylo. Dříve bylo běžné, že když se dívka vdávala, dostávala věnem servis,“ vysvětlila Milena Krejzová.

Přiznala, že lidé většinou od prohlídky polévkových mís nic zvláštního neočekávají. „Když někomu navrhnu, aby se šel podívat na mísy, tak si lidé většinou řeknou, že tam půjdou ze slušnosti, a pak jsou takoví rozzáření,“ usmála se sběratelka.