Kozí farma Nový Dvůr, která se nachází mezi Zahrádkami a Sosnovou, se pyšní dalším úspěchem. V soutěži Výrobek roku Libereckého kraje zvítězila se svým kozím sýrem Kořeněná Šarlota a hned na druhém místě se umístila její brynza.

Už před tím manželé Krejzovi uspěli s kozím mlékem a kozími sýry. V krámečku situovaném na dvoře statku se tak leskne sada pohárů. Tato ocenění stojící ve dvou řadách získaly právě jejich kozy. „Děláme z nich takové modelky, které musí mít čtyři děti, dvě vysoké školy a umět pět jazyků,“ zasmála se farmářka a vysvětlila, že si koza musí vydojit takzvanou elitní třídu.

„Tohle je naše sjetina,“ ukázala papír a vysvětlila: „Kontrola užitkovosti, což znamená, že každý měsíc přijede plemenář České republiky a průtočnými testy zjistí, kolik dá koza na jeden nádoj. Do rozborové laboratoře pak odveze vzorek mléka.“

Milena a Miloslav Krejzovi mají 86 dojných koz. S prací začínají brzy ráno v půl šesté. „Dojí se dvakrát denně, ráno a večer,“ upřesnila vystudovaná speciální pedagožka a inženýrka - agronomka. Kozy dojí vždy po čtyřech kusech, a aby je nalákali, v miskách mají přichystané jádro, kozí pochutinu.

„Přivezeme si vyřazené počítačové židle a na nich dojíme, protože ráno to trvá přibližně dvě hodiny,“ popsala farmářka postup. Večer je to pak o něco kratší, mají totiž méně mléka. Přes noc se ho utvoří více, vzhledem k tomu, že zvířata mohou 14 hodin odpočívat. Přes den je interval mezi dojeními pouze 8 hodin.

Následně mléko prodávají, nebo z něj vyrábějí 13 různých sýrů, které jsou evidované v sekci bio výrobků přímo na ministerstvu zemědělství. Sýry vyrábějí v pastéru, který řídí počítačová jednotka. Vše musí být precizně čisté. „Nerozumím lidem, kteří mají 60 koz a sýr dělají v hrnci na plotně. To bych nezvládla a ani bych nemohla, protože k nám neustále chodí kontroly a nemohly bychom prokázat, že mléko je dostatečně pasterováno,“ podotkla žena.

Podle Miroslava Krejzy už do jisté míry není pravda, že kozí mléko smrdí. „Vyšlechtila se zvířata, která produkují mléko chuťově i čichově, podobné tomu kravskému,“ vysvětlil Krejza. Přibližně před čtyřmi lety dostali manželé nabídku na odkup dalšího kozího stáda, ale když ochutnali jeho mléko, museli ji odmítnout. „Byla tam ta pachuť. Stačí pár koz s nedobrým mlékem a chuťově vám zničí veškerý nádoj,“ zavzpomínal.

Kůzlata i dospělé kozy jsou rozdělená podle pohlaví. „Pohlavní dospělost u samců je ve čtvrtém měsíci, zatímco u samic je až v devíti měsících. To znamená, že kozlík je fyzicky i hormonálně vyspělejší, mohutnější a zdatnější,“ vysvětlil pomocník, který na farmě pracuje.

close Sýr z Kozí farmy Nový Dvůr slaví úspěch v soutěži Regionální potravina. Manželé Krejzovi, kteří farmu vedou, se nezaměřují pouze na kvalitu produktů, ale i na udržitelný přístup k chovu koz. info Zdroj: Deník/Ladislava Sdrzallek zoom_in . Podotkl, že ze samců se mohou stát tyrani. „Není to tak, že když to jsou býložravci, že se milují. Někomu chybí ucho, jinému zvířeti zase ocas,“ popsal rivalitu mezi kozly.  Ani to, že zvířata nemají rohy, nepomůže. „Lidé si někdy myslí, že bezrohé kozy jsou nejlepší. Jenže ty se zase mohou opravdu hodně pokousat,“ objasnila Krejzová.

Plemenných kozlů mají na farmě jen pět. „Ty si kupujeme na doporučení plemenáře,“ upřesnila a její manžel Miloslav dodal, že samce u nich narozené zase prodávají oni.

Kozy, jež Krejzovi chovají, jsou druhým národním plemenem. „První národní plemeno je česká bílá krátkosrstá koza a toto je druhé národní plemeno. Je to z toho důvodu, že u bílé kozy se vede plemenná kniha od roku 1921 a u hnědé kozy až od roku 1952. Hnědé kozy se vyprofilovaly z německé hartské kozy,“ odhalila původ svých zvířat Krejzová.

Jejich počet je pouze 600 v celé republice. „Je to práce těžká na ruce. Lidé ji nechtějí dělat,“ myslí si milovnice němých tváří. Každý rok se snižuje počet koz v Česku o dva tisíce. „Jedna farma vznikne a dvě zaniknou,“ pokrčila rameny.

Farma Krejzových je nejen bio, ale také funguje udržitelně. „Já bych nemohla ta kůzlata zabít a odvést například do ZOO v Liberci, jako krmení pro tygry. Stará zvířata necháme dožít,“ řekla rezolutně.

Jednou za čas dostane nabídku od retailového řetězce, ale vždy ji s díky odmítne. Chce si zachovat určitý stupeň nezávislosti a své zákazníky má. Manželé však připouštějí, že prvním přibližně 5 letech existence farmy byli v červených číslech a statek dotovali příjmy z firmy zabývající se ekologickou likvidací odpadů. Tu měli od roku 1993 a vloni jí předali jejich nejmladší dceři.

Nyní jsou oba už v důchodu a trochu je trápí, že nikdo z jejich třech potomků o farmu nestojí. Chybí tak nástupce. Elánu a chuti do života však mají na rozdávání. „Provozujeme i penzion a ten chceme nyní předělat na čistě svatební hotel,“ upřesnil Krejza. K dispozici kromě útulného ubytování mají i Josefskou vyhlídku vyzdobenou obrazy rodinného přítele, akademického malíře Miloše Engelberga.

Pracovat nechtějí přestat. „Člověk si musí užívat života naplno a je dobře, když je činorodý a něco dělá. Já bych asi nedokázal nic nedělat a poflakovat se. Týden je fajn, ale déle bych to asi nevydržel,“ zauvažoval 67letý muž.

Farma tak ještě nějaký ten pátek v Zahrádkách zůstane.